ECLI:CZ:NS:2022:7.TDO.411.2022.1
sp. zn. 7 Tdo 411/2022-245
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 25. 5. 2022 o dovolání obviněné L. H. , nar. XY v XY, okres XY, bytem XY, podaném proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 12. 2021, sp. zn. 11 To 292/2021, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 4 T 70/2021 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné L. H. odmítá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 6. 10. 2021, č. j. 4 T 70/2021-198, byla obviněná L. H. uznána vinnou přečinem podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a odsouzena k trestu odnětí svobody na jeden rok s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou let a obviněné byla stanovena zvláštní podmínka pro osvědčení ve zkušební době, a to povinnost nahradit podle svých sil škodu způsobenou trestným činem, respektive vydat bezdůvodné obohacení. Dále bylo rozhodnuto o uplatněném nároku na náhradu škody tak, že obviněné byla uložena povinnost nahradit poškozenému K. D. škodu ve výši 148 480 Kč a poškozený byl se zbytkem nároku na náhradu škody odkázán na řízení občanskoprávní.
2. Jako přečin podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku posoudil Okresní soud v Semilech skutek, který podle jeho zjištění spočíval v podstatě v tom, že obviněná ve svém bydlišti v XY dne 10. 10.2013 sjednala smlouvu o sdružených službách dodávky plynu s dodavatelem VEMEX Energie, a. s., pro odběrné místo XY, ve smlouvě si sjednala hrazení záloh za dodávky plynu prostřednictvím SIPO, nijak nereagovala na to, že v rozpisu plateb SIPO není uvedena záloha na cenu plynu, přičemž plyn odebírala, zálohy neplatila od března 2014 do září 2019, tím se neoprávněně obohatila o částku 148 480 Kč a v této výši vznikla škoda K. D., jehož spojovací číslo SIPO bylo ve smlouvě uvedeno, neboť poškozený K. D. po celé období 64 měsíců platil zálohy ve výši 2 320 Kč měsíčně, zatímco obviněná platila pouze případné nedoplatky, které jí byly sděleny dodavatelem plynu při ročním zúčtování záloh.
3. O odvolání obviněné, podaném proti všem výrokům, bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 12. 2021, č. j. 11 To 292/2021-217. Podle §258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. byl rozsudek Okresního soudu v Semilech zrušen ve výroku o stanovení zvláštní podmínky pro osvědčení ve zkušební době a v celém výroku o náhradě škody, přičemž bylo nově rozhodnuto tak, že poškozený K. D. byl s celým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. V ostatních výrocích zůstal rozsudek Okresního soudu v Semilech nezměněn.
4. Obviněná podala dne 10. 3. 2022, tedy za účinnosti zákona č. 220/2021 Sb., dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové. Tento rozsudek napadla v části, podle které zůstal rozsudek Okresního soudu v Semilech nezměněn. Odkázala na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítla, že svým jednáním nenaplnila znaky přečinu podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku co do subjektivní stránky. Poukázala na to, že jde o trestný čin, u něhož zákon vyžaduje úmyslné zavinění. Vytkla, že závěr o jejím zavinění soudy dovodily z jakýchsi presumpcí, a nikoli z konkrétně zjištěných skutečností. Zdůraznila, že chtěla, aby jí byl plyn dodáván a aby za něj platila, avšak platbu nijak blíže nekontrolovala, neboť byla v dobré víře, že vše platí, v čemž byla utvrzena fakturami od dodavatele, a řádně uhradila vykázané nedoplatky. Uvedla, že její postoj k neplacení záloh lze považovat za lhostejnost, která ovšem nestačí k naplnění zákonných znaků úmyslu. Obviněná se dovoláním domáhala toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadenou část rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové a aby zrušil i rozsudek Okresního soudu v Semilech.
5. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání (které bylo zasláno obhájkyni obviněné k případné replice) prezentovala názor, že soudy dovodily úmyslné zavinění obviněné z konkrétně zjištěných skutečností. Konstatovala, že úmysl obviněné je zřejmý z nepřehlédnutelného více než pět let trvajícího stavu nesouladu mezi stálým odběrem plynu, chybějícím předpisem záloh na inkasním lístku SIPO a jejich vyúčtováním. Státní zástupkyně navrhla, aby dovolání bylo podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto jako zjevně neopodstatněné.
6. Na vyjádření státní zástupkyně reagovala obviněná prostřednictvím obhájkyně replikou, v níž setrvala na svých stanoviscích prezentovaných v dovolání a mimo jiné uvedla, že sama byla na pobočce České pošty v XY, kde vznesla požadavek odchozího inkasa za odebíraný plyn, čímž bylo z jejího pohledu vše vyřízeno. Podle ní nelze vyloučit, že jednala pouze nedbale. Jádrem věci je naplnění subjektivní stránky činu, a to již v počátku jednání. Zdůraznila odlišný přístup soudu k postoji poškozeného ve srovnání s přístupem k jejímu počínání, ačkoli oba byli běžnými plátci inkasa. Obviněná vznesla i některé další výhrady k vyjádření státní zástupkyně. Trvala na podaném dovolání včetně závěrečného návrhu.
7. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno obviněnou jako oprávněnou osobou podle §265d odst. 1 písm. c) tr. ř., prostřednictvím obhájkyně podle §265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě a na místě podle §265e odst. 1 tr. ř., s obsahovým náležitostmi podle §265f odst. 1 tr. ř., avšak je zjevně neopodstatněné.
8. Obviněná jako důvod dovolání s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uvedla, že „rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení“. Takto byl uplatněný dovolací důvod vymezen v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2022. Dne 1. 1. 2022 nabyl účinnosti zákon č. 220/2021 Sb. v části, kterou bylo ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. změněno mimo jiné v tom směru, že uplatněný dovolací důvod, tj. nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotně právní posouzení, je nadále dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., zatímco v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. byl nově stanoven jiný dovolací důvod.
9. Přečinu podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku větší škodu. Jde o trestný čin, u něhož je k trestní odpovědnosti třeba úmyslného zavinění.
10. Podle tzv. právní věty výroku o vině byla obviněná uznána vinnou, že „sebe obohatila tím, že využila něčího omylu, a způsobila tak na cizím majetku větší škodu“.
11. Skutek uvedený ve výroku o vině evidentně vykazuje znaky přečinu podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, a to i z hlediska subjektivní stránky, která spočívá v úmyslném zavinění obviněné. Na straně obviněné soudy konstatovaly nepřímý úmysl podle §15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Podle tohoto ustanovení trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel věděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn.
12. Obviněná uzavřela dne 10. 10. 2013 s obchodní společností VEMEX Energie, a. s., smlouvu o sdružených službách dodávky plynu od 1. 3. 2014. Ve smlouvě byly platební podmínky vymezeny tak, že bylo dohodnuto měsíční zálohové období, stanovena výše zálohy 2 320 Kč, určen způsob hrazení zálohových plateb prostřednictvím soustředěného inkasa plateb obyvatelstva (SIPO) a v této souvislosti uvedeno nesprávné spojovací číslo XY. Dne 10. 10. 2013 obviněná zároveň udělila plnou moc obchodní společnosti VEMEX Energie, a. s., k právním úkonům souvisejícím se změnou dodavatele plynu, jímž až dosud byla obchodní společnost Východočeská plynárenská, a. s., na podkladě smlouvy uzavřené dne 4. 12. 2008, v níž bylo jako spojovací číslo SIPO obviněné správně uvedeno XY. Obviněná tedy podepsala se společností VEMEX Energie, a. s., novou smlouvu, v níž bylo uvedeno jiné spojovací číslo SIPO, než jaké bylo uvedeno ve smlouvě s předchozím dodavatelem plynu. Je tu tedy očividný nesoulad mezi oběma smlouvami v údaji, jehož změna neměla žádné reálné opodstatnění.
13. První fakturační období od 1. 3. 2014 do 1. 7. 2014 bylo dodavatelem plynu obchodní společností VEMEX Energie, a. s., vyúčtováno tak, že zaplacené zálohy byly 9 280 Kč, cena odebraného plynu byla 1 673, 51 Kč a vykázaný přeplatek na zálohách byl 7 606 Kč s tím, že byl obviněné zaslán poštovní poukázkou. Přitom na měsíčních dokladech SIPO, které se týkaly plateb od obviněné, nebyly žádné zálohy vykázány a obviněná je neplatila. Již za této situace obviněná věděla, že žádné zálohy neplatí, že odebírá plyn bezplatně a že vykázané zálohy jako její platby jsou důsledkem omylu u dodavatele plynu.
14. Druhé fakturační období od 2. 7. 2014 do 1. 7. 2015 bylo dodavatelem plynu vyúčtováno tak, že zaplacené zálohy byly 27 840 Kč, cena odebraného plynu byla 23 827,32 Kč a vykázaný přeplatek na zálohách byl 4 013 Kč s tím, že byl obviněné zaslán poštovní poukázkou. Ani v tomto období nebyly na měsíčních dokladech SIPO vykázány žádné zálohy od obviněné a obviněná je neplatila. Obviněná tedy vědomě pokračovala v odběru plynu bez placení, přičemž jí bylo jasné, že vykázané zálohy jsou důsledkem omylu u dodavatele plynu.
15. Další fakturační období byla dodavatelem plynu vyúčtována vždy tak, že byly uvedeny zaplacené zálohy, cena odebraného plynu a vykázaný nedoplatek s tím, že obviněná byla vyzvána k jeho uhrazení, což vždy učinila. Rovněž v těchto fakturačních obdobích nebyly na měsíčních dokladech SIPO, které se týkaly plateb od obviněné, vykázány žádné zálohy a obviněná je neplatila. Obviněná tak po celou dobu stále odebírala plyn vědomě bez placení záloh. Rozhodně nebyla v dobré víře, že řádně platí cenu odebraného plynu, a to ani vzhledem ke skutečnosti, že uhrazovala nedoplatky. Výsledek vyúčtování byl vázán na výši záloh, o kterých obviněná věděla, že je neplatí. Tím pádem věděla i to, že doplatkem neuhrazuje veškerý odebraný plyn, ale jen tu jeho část, jejíž cena nebyla pokryta zálohami. Obviněná ostatně sama uvedla, že již na počátku zjistila, že na inkasním lístku SIPO záloha za plyn uvedena nebyla, a do společnosti dodavatele plynu kvůli tomu telefonovala.
16. Za popsaných okolností bylo obviněné zřejmé, že zálohy jsou ve vyúčtování dodávky plynu jako její provedené platby uvedeny pouze omylem dodavatele. Objektivně tento omyl vyplýval z toho, že ve smlouvě uzavřené mezi dodavatelem plynu a obviněnou bylo uvedeno spojovací číslo SIPO, které nepříslušelo obviněné, nýbrž jiné osobě, konkrétně K. D. Platby, které ve skutečnosti přicházely od K. D., dodavatel plynu mylně pokládal za platby od obviněné a mylně je ve vyúčtování vykazoval v její prospěch. Obviněná využila omylu dodavatele plynu k tomu, že dlouhodobě odebírala plyn bezplatně, což bylo i z jejího subjektivního hlediska snadno seznatelné. Tím je odůvodněn závěr, že obviněná věděla jak o bezplatnosti odběru plynu, tak i o omylu dodavatele v tom směru, že zálohy mylně považoval za platby od ní. Skutečnost, že obviněná neučinila nic pro nápravu uvedeného stavu a že odebírala plyn bezplatně po dobu více než pěti let, svědčí o tom, že s bezplatným odběrem plynu byla srozuměna. Srozumění obviněné logicky zahrnuje i to, že následkem jejího jednání byla škoda buď na straně dodavatele plynu pro případ, že mu žádné zálohy nebyly placeny, anebo na straně třetí osoby pro případ, že by dodavateli plynu zálohy platil někdo jiný než obviněná. Byl-li obviněné lhostejný následek posuzovaného jednání, pak namítaná lhostejnost byla projevem kladného vztahu obviněné k následku, takže je se závěrem o jejím úmyslném zavinění plně slučitelná.
17. Je tedy jasné, že výrok o vině nevykazuje ani z hlediska subjektivní stránky trestného činu, jímž byla obviněná uznána vinnou, žádné vady. Napadený rozsudek, jímž Krajský soud v Hradci Králové ponechal výrok o vině beze změny, není rozhodnutím, které by spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
18. Jen pro úplnost lze dodat, že důkazy navíc nasvědčují tomu, že s vysokou pravděpodobností to byla obviněná, kdo uvedl nesprávné spojovací číslo SIPO do smlouvy o dodávkách plynu (z čehož vycházela obžaloba). Vyplývalo by to z logiky věci, ze způsobu vyplnění smlouvy (č. l. 53), u níž rozhodně nelze konstatovat, že by spojovací číslo SIPO bylo zjevně napsáno jiným typem písma než například telefonní číslo obviněné, i z jednoznačné zprávy dodavatelské obchodní společnosti, podle níž do smlouvy doplnila spojovací číslo SIPO obviněná v přítomnosti obchodního zástupce (č. l. 87). V úvahu by pak přicházely dvě možnosti – buď že obviněná nezjištěným způsobem zjistila spojovací číslo SIPO K. D. (u něhož mohl být určitý předpoklad, že nepodložené platby nezaregistruje), anebo že uvedla náhodné číslo začínající stejnými dvěma číslicemi. Nicméně soudy v tomto směru skutkové závěry neučinily, respektive okresní soud uzavřel, že to nelze konstatovat s naprostou jistotou (jeho úvahy v odst. 13 odůvodnění rozsudku jsou poměrně přesvědčivé). Nejvyšší soud nepovažoval za nutné ani za možné činit v této otázce nějaké další závěry nad rámec rozhodnutí soudů.
19. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněné podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 5. 2022
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu