ECLI:CZ:NS:2022:7.TZ.107.2021.3
sp. zn. 7 Tz 107/2021-154
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 5. 1. 2022 v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Mazáka a soudců JUDr. Radka Doležela a JUDr. Romana Vicherka, Ph. D., stížnost pro porušení zákona podanou ministryní spravedlnosti ve prospěch obviněného M. B. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. 4 T 45/2020, a rozhodl takto:
Podle §268 odst. 2 tr. ř. byl pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. 4 T 45/2020,
porušen zákon
v neprospěch obviněného M. B. v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. se tento rozsudek Okresního soudu v Mostě zrušuje . Zrušují se také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Mostě přikazuje , aby věc znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 21. 7. 2020, č. j. 4 T 45/2020-77, byl obviněný M. B. uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, za což byl odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou.
2. Zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se obviněný podle výroku rozsudku soudu prvního stupně dopustil tím, že ačkoliv byl trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. 12. 2019, sp. zn. 44 T 145/2019, který nabyl právní moci dne 7. 12. 2019, odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, podmíněně odloženému na zkušební dobu v trvání tří roků za současného vyslovení dohledu Probační a mediační služby ČR a k trestu zákazu pobytu na území Hlavního města Prahy v trvání tří roků, přesto dne 4. 5. 2020 kolem 15:20 hodin v Mostě, ul. XY č. p. XY, v prodejně a ke škodě společnosti Kaufland Česká republiky v. o. s., Bělohorská 2428/203, 169 00 Praha 6 odcizil holicí strojek zn. Gillet v hodnotě 699,90 Kč, který si dal do batohu, prošel pokladnou bez zaplacení a následně byl zadržen pracovníkem ostrahy, přičemž se uvedeného jednání dopustil v době vyhlášeného nouzového stavu, o němž bylo rozhodnuto usnesením vlády České republiky č. 194 ze dne 12. 3. 2020 pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru na území České republiky na dobu 30 dnů.
3. Rozsudek nabyl právní moci dnem vyhlášení, tj. 21. 7. 2020, neboť státní zástupce a obviněný se v hlavním líčení po vyhlášení rozsudku vzdali odvolání a obviněný učinil prohlášení, jímž co do obsahového významu vyjádřil, že si nepřeje, aby odvolání v jeho prospěch podaly jiné oprávněné osoby.
4. Ministryně spravedlnosti podala dne 10. 11. 2021 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona proti výše uvedenému rozsudku Okresního soudu v Mostě. Napadla výrok o vině, kvalifikovaný jako zločin krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a v důsledku toho také výrok o trestu. Namítla, že i když se obviněný dopustil krádeže v době nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády č. 194 ze dne 12. 3. 2020 z důvodu ohrožení zdraví výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, nebyly splněny podmínky pro to, aby skutek mohl být posouzen podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, neboť tu nebyla žádná věcná souvislost činu obviněného s faktickou situací, která byla důvodem vyhlášení nouzového stavu. Svou argumentaci podpořila odkazem na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, a nález Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21. Ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek a další obsahově navazující rozhodnutí a aby podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Mostě věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, případně aby podle §271 odst. 1 tr. ř. sám ve věci rozhodl.
5. Ministryně spravedlnosti současně navrhla, aby Nejvyšší soud podle §275 odst. 4 tr. ř. před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona přerušil výkon rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 21. 7. 2020, č. j. 4 T 45/2020-77, čemuž Nejvyšší soud usnesením ze dne 24. 11. 2021, č. j. 7 Tz 107/2021-119 vyhověl.
6. Obviněný se k podané stížnosti pro porušení zákona, do doby konání neveřejného zasedání, ve lhůtě mu stanovené soudem nevyjádřil.
7. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve své replice ze dne 30. 11. 2021 uvedl, že stížnost pro porušení zákona považuje za důvodnou, ztotožňuje se s ní, a proto na ni plně odkazuje. Napadeným rozsudkem okresního soudu byl porušen §205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, neboť nebyly splněny podmínky pro jeho aplikaci, zejména proto, že absentuje nezbytná věcná souvislost deliktu s inkriminovanou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí.
8. Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí v rozsahu a z důvodů uvedených ve stížnosti pro porušení zákona, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen.
9. Podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
10. Nouzový stav související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19, byl vyhlášen usnesením vlády České republiky ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb. Jestliže tedy obviněný M. B. spáchal trestný čin krádeže dne 4. 5. 2020, stalo se tak formálně skutečně „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Pochybení soudů nižších stupňů v nyní posuzované trestní věci a nesprávnost jejich právního názoru však spočívá ve dvou směrech: jednak v tom, jaký význam je přisuzován vyhlášenému nouzovému stavu, a jednak v tom, že se vychází jen z časové souvislosti spáchaného činu s onou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí (nebo dokonce s vyhlášeným nouzovým stavem) a odhlíží se od toho, zda měl spáchaný trestný čin vůbec nějakou jinou než jen časovou souvislost s uvedenou událostí tak, aby byl namístě jeho podstatně přísnější trestní postih (a jeho kvalifikace místo přečinu jako typově závažnějšího zločinu).
11. Kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k nyní aktuálnímu výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána. Rozhodující je jen existence takové jiné události , kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu (vyhlášení nouzového stavu), ale i z dalších poznatků a informací. Nesprávná je v tomto směru argumentace, která dovozuje zavinění pachatele trestného činu krádeže ohledně zmíněného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže výlučně z toho, že pachatel věděl o vyhlášení nouzového stavu vládou České republiky.
12. Nelze se ztotožnit ani se závěry soudů, že postačí, jestliže byl čin spáchán v době, kdy zde byla určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, a na místě jejího výskytu. K tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1, 2 a 3 tr. zákoníku) posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek (rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, uveřejněný pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr.).
13. S přihlédnutím k výše uvedeným argumentům je na místě dospět k závěru, že možnost naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je třeba podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu jeho pachatelem. Takový vztah bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním) (rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, uveřejněný pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr.).
14. Vyhotovení napadeného rozsudku má formu zjednodušeného rozsudku a neobsahuje odůvodnění (§129 odst. 2 tr. ř.), takže nelze identifikovat důvody, které vedly Okresní soud v Mostě k tomu, že posoudil skutek podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Patrně tomu tak ale bylo proto, že čin byl spáchán v době nouzového stavu.
15. Vztáhne-li se tento výklad ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku na posuzovanou kauzu, lze konstatovat, že obviněný spáchal čin v době, kdy tu byla „událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, přičemž touto „událostí“ je třeba rozumět nikoli nouzový stav jako takový, nýbrž výskyt koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a epidemii onemocnění COVID-19. Z výroku o vině však není patrna žádná věcná souvislost činu obviněného s uvedenou „událostí“. Ze strany obviněného se podle skutkové části výroku o vině jednalo o běžnou krádež v obchodě, aniž by při spáchání činu hrála epidemie nebo opatření směřující k jejímu potlačení či omezení nějakou roli. Z napadeného rozsudku, tj. ani z jeho odůvodnění (i přes řešení poměrně složité skutkové a právní otázky absentujícího) nebylo možné zjistit ani nějaké další okolnosti, které by soud z tohoto pohledu považoval za významné, ani právní úvahy, které ho k použité kvalifikaci činu vedly.
16. Za tohoto stavu nebylo opodstatněné posoudit skutek podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Tento závěr je v souladu s právním názorem, který byl vysloven v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, publikovaném pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr. a nálezem Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021 pod sp. zn. IV. ÚS 767/21. Výrok o vině obviněného kvalifikovaném jako zločin krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je v rozporu se zákonem. Tím pádem nemohl obstát ani výrok o trestu.
17. Nejvyšší soud proto vyslovil, že napadeným rozsudkem byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného, zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu, zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí, která zrušením napadeného rozsudku pozbyla podkladu, a přikázal Okresnímu soudu v Mostě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. 1. 2022
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D.