ECLI:CZ:NS:2022:7.TZ.117.2021.3
sp. zn. 7 Tz 117/2021-143
ROZSUDEK
Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Radka Doležela a soudců JUDr. Josefa Mazáka a JUDr. Romana Vicherka, Ph.D., projednal v neveřejném zasedání dne 5. 1. 2022 stížnost pro porušení zákona, podanou ministryní spravedlnosti ve prospěch obviněného D. P. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 15. 6. 2020, sp. zn. 5 T 51/2020, a rozhodl takto:
Podle §268 odst. odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 15. 6. 2020, sp. zn. 5 T 51/2020,
byl porušen zákon
v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného D. P.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. se tento rozsudek Okresního soudu v Chomutově zrušuje . Současně se zrušují také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Chomutově přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 15. 6. 2020, č. j. 5 T 51/2020-79, byl obviněný D. P. shledán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a byl za to odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 26 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 a §229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o nároku poškozené společnosti Tesco Stores ČR, a. s., na náhradu škody.
2. Uvedeného trestného činu se měl obviněný dopustit jednáním spočívajícím v tom, že dne 25. 4. 2020, v době kolem 20:30 hod. v Jirkově na ulici XY v prodejně Tesco odcizil z volného prodeje 2 kusy vibračních kroužků zn. Durex v hodnotě 199,90 Kč za kus a 2 kusy lubrikačních gelů zn. Durex v hodnotě 159,90 Kč za kus a prošel prostorem pokladen bez zaplacení a následně opustil prostor prodejny, čímž způsobil společnosti Tesco Stores ČR, a. s., škodu ve výši 719,60 Kč, a tohoto jednání se dopustil poté, co byl rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 6. 5. 2019, č. j. 6 T 43/2019-117, odsouzen za přečin krádeže podle §205 odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, který vykonal dne 25. 9. 2019, a za situace, kdy usnesením vlády České republiky č. 194 ze dne 12. 3. 2020 byl vyhlášen pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označován jako SARS CoV-2) na území České republiky nouzový stav od 14:00 hod. dne 12. 3. 2020 na dobu 30-ti dnů, a tento stav byl usnesením vlády č. 396 ze dne 9. 4. 2020 prodloužen do 30. 4. 2020.
3. Obviněný i státní zástupkyně se vzdali práva na podání řádného opravného prostředku a obviněný prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podaly odvolání ani jiné oprávněné osoby, a rovněž prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění. V návaznosti na to zmíněný rozsudek, neobsahující s ohledem na §129 odst. 2 tr. ř. odůvodnění, nabyl dne 15. 6. 2020 právní moci.
4. Ministryně spravedlnosti podala dne 26. 11. 2021 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněného proti zmíněnému rozsudku soudu prvního stupně stížnost pro porušení zákona. Poukázala zejména na §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a rovněž na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (publikovaný pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr.), požadující pro aplikaci zmíněné kvalifikované skutkové podstaty věcnou souvislost spáchané krádeže s (pro obdobné případy, jako v nyní posuzované věci) událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Obviněný se podle učiněných zjištění dopustil trestné činnosti v době výskytu koronaviru, označovaného jako SARS CoV-2, způsobujícího onemocnění COVID-19, nicméně věcná souvislost s danou událostí zde absentuje. S ohledem na způsob a okolnosti jednání v podobě odcizení zboží z volného prodeje, nelze dospět k závěru, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil, že by mu existující opatření spáchání činu umožnila či usnadnila, stejně tak útoky nesměřovaly proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu. Proto došlo užitím §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku k nesprávnému právnímu posouzení skutku a v návaznosti na to je i uložený trest ve výměře 26 měsíců zjevně excesivní.
5. Závěrem ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem byl porušen zákon v neprospěch obviněného, a to v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dále aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a poté aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. a věc přikázal Okresnímu soudu v Chomutově, aby ji v potřebné rozsahu znovu projednal a rozhodl, popřípadě navrhla, aby bylo postupováno podle §271 odst. 1 tr. ř.
6. Ministryně spravedlnosti současně navrhla, aby Nejvyšší soud podle §275 odst. 4 tr. ř. před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona přerušil výkon napadeného rozsudku, což již Nejvyšší soud učinil usnesením ze dne 8. 12. 2021, č. j. 7 Tz 117/2021-121.
7. Obviněný se k podané stížnosti pro porušení zákona nevyjádřil, učinil tak nicméně státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, který uvedl, že s ohledem na již výše zmíněný rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu je nutné pro aplikaci §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku dovodit věcnou souvislost krádeže se stavem nebo s událostí ve smyslu citovaného ustanovení. V dané věci však taková souvislost nebyla zjištěna, ani soudem tvrzena, přičemž pro absenci odůvodnění rozsudku není zřejmé, o jakou souvislost by se mělo jednat. Okresní soud tak svůj závěr o naplnění zvlášť přitěžující okolnosti vymezené v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku dovodil z existence souvislosti časové, tedy ze spáchání krádeže obviněným v době výskytu pandemie a z vyhlášeného nouzového stavu, což však nepostačuje. Uvedené pochybení pak našlo svůj odraz i při ukládání trestu. Proto se státní zástupce ztotožnil se závěrečným návrhem ministryně spravedlnosti, uvedeným ve stížnosti pro porušení zákona.
8. Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. napadený rozsudek i jemu předcházející řízení a učinil následující závěry.
9. Podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bude odnětím svobody na dvě léta až osm let potrestán pachatel, který spáchá čin uvedený v §205 odst. 1 nebo 2 tr. zákoníku za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
10. Jak Nejvyšší soud konstatoval ve výše zmíněném rozsudku velkého senátu trestního kolegia, publikovaném pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr., zákon s naplněním podmínek stanovených v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku počítá ve čtyřech případech. První dva jsou vázané na formální akt příslušného orgánu státu v podobě vyhlášení určitého stavu (stavu ohrožení státu nebo válečného stavu), podmíněného přesně definovanými předpoklady, další dva naopak nejsou podmíněné žádným formálním aktem státní moci, ale jen faktickou situací, která existuje v daném místě a čase (živelní pohroma nebo jiná událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek). Jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí je přitom bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, existující na území České republiky v období asi od měsíce března 2020.
11. Dále Nejvyšší soud doplnil, že za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ nelze považovat nouzový stav jako takový, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Nouzový stav může mít nicméně podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to ve dvou směrech. Jednak podle důvodu, který vedl vládu k vyhlášení nouzového stavu, bude možné dovodit, že v době, na kterou byl vyhlášen nouzový stav a v níž se pachatel dopustil trestného činu krádeže, a na daném místě, kde došlo k tomuto činu, existovala určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Druhý význam vyhlášeného nouzového stavu a veřejně dostupných informací o něm spočívá v možnosti dovozovat i z toho potřebné zavinění pachatele též k této zvlášť přitěžující okolnosti ve smyslu §17 písm. b) tr. zákoníku, tj. že pachatel minimálně mohl a měl vědět o zmíněné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, která vedla k vyhlášení nouzového stavu.
12. Především pak velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu konstatoval, že aby případy krádeží mohly být posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, musí zde být – vedle výše uvedené místní a časové – i určitá věcná souvislost spáchané krádeže s – v daném případě – událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden apod. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže je trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd.
13. Nejvyšší soud doplnil, že popsaný výklad odpovídá i zásadě subsidiarity trestní represe podle §12 odst. 2 tr. zákoníku a tomu, jak byla tato zásada vyložena ve stanovisku uveřejněném pod č. 26/2013 Sb. rozh. tr. Podle něj má uvedená zásada místo i tam, kde je sice nutné uplatnit trestní odpovědnost a trestní represi z ní vyplývající, ale míra této represe musí být jen skutečně nezbytná a odpovídající všem rozhodným okolnostem, zejména pak povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, který je základem trestní odpovědnosti pachatele.
14. Zohlední-li se naznačené výklady v trestní věci obviněného D. P., je zřejmé, že se svého útoku dopustil v době jiné události vážně ohrožující živost nebo zdraví lidí, a to v období výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky, jenž vyvolal reakci vlády České republiky, která usnesením č. 194 ze dne 12. 3. 2020, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., vyhlásila podle čl. 5 a 6 zákona o bezpečnosti ČR nouzový stav na území České republiky, a poté nadále přijímala celou řadu navazujících omezujících a regulačních opatření.
15. Současně však Nejvyšší soud konstatuje, že mezi zmíněným jednáním obviněného, jinak správně posouzeným jako trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku, a událostí v podobě výskytu koronaviru, není zřetelná žádná věcná souvislost ve smyslu výše shrnutých požadavků. Okresní soud se ve svém rozhodnutí k dané otázce s ohledem na postup podle §129 odst. 2 tr. ř. nevyjádřil. Obviněný nicméně postupoval tak, že v prodejně Tesco odcizil z volného prodeje 2 kusy vibračních kroužků a 2 kusy lubrikačních gelů. Přitom není zřejmé, jak by pandemické situace ke spáchání činu využil či zneužil, zmíněného skutkového děje se v podstatě netýkala a úspěšné dokonání deliktu mu neusnadnila. Obviněný byl zachycen při spáchání útoku kamerovým systémem a druhý den po činu v téže prodejně poznán a posléze zajištěn. Jednání obviněného pak směřovalo proti zboží, které nebylo určeno či použitelné k řešení zmíněné situace.
16. Nejvyšší soud proto stížnosti pro porušení zákona přisvědčil. Okresní soud v Chomutově totiž pravomocným rozsudkem jednání (aktuálně zjištěné) obviněného, pokud dovodil naplnění i kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nesprávně hmotněprávně posoudil. Pro zmíněnou vadu, působící v neprospěch obviněného, výrok o vině, a návazně ani výrok o trestu, nemohou obstát.
17. Nejvyšší soud tudíž podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil uvedené porušení zákona, konkrétně §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, působící v neprospěch obviněného. S ohledem na to dále podle §269 odst. 2 tr. ř. stížností pro porušení zákona napadený rozsudek Okresního soudu v Chomutově zrušil, současně byla zrušena i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
18. Podle §270 odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud Okresnímu soudu v Chomutově přikázal, mimo jiné i s ohledem na již zmíněnou absenci odůvodnění napadeného rozsudku podle §129 odst. 2 tr. ř., aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Věc se tak vrací do stadia řízení před soudem prvního stupně, jenž je dále vázán právním názorem vysloveným v kasačním rozhodnutí (§270 odst. 4 tr. ř.), přičemž v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.). Jeho úkolem bude, aby v návaznosti na shora popsané závěry a zejména s ohledem na již citovaný rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (publikovaný pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr.) znovu zvážil, zda lze skutek popsaný ve výroku o vině nyní zrušeného rozsudku posoudit i za užití kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku či nikoli, a následně vydat na to navazující rozhodnutí.
19. O stížnosti pro porušení zákona rozhodl Nejvyšší soud podle §274 odst. 3 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání, a to s vyhlášením rozsudku vyvěšením na úřední desce soudu (§274a odst. 2 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. 1. 2022
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu