ECLI:CZ:NS:2022:7.TZ.122.2021.1
sp. zn. 7 Tz 122/2021-157
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. 1. 2022 v senátě složeném z předsedy JUDr. Radka Doležela a soudců JUDr. Josefa Mazáka a JUDr. Romana Vicherka, Ph. D., stížnost pro porušení zákona podanou ministryní spravedlnosti ve prospěch obviněného P. K. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. 6 T 57/2020, a rozhodl takto:
Podle §268 odst. 2 tr. ř. byl pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. 6 T 57/2020,
porušen zákon
v neprospěch obviněného P. K. v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. se tento rozsudek Okresního soudu v Mostě zrušuje . Zrušují se také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zejména výrok o souhrnném trestu uloženém obviněnému rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 11. 1. 2021, sp. zn. 4 T 26/2020.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Mostě přikazuje , aby věc v rozsahu zrušení znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 27. 10. 2020, č. j. 6 T 57/2020-100, byl obviněný P. K. uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, za což byl odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 25 měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou.
2. Zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se obviněný podle výroku rozsudku soudu prvního stupně dopustil tím, že ačkoliv byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Klatovech ze dne 23. 2. 2018, který nabyl právní moci dne 16. 3. 2018, č. j. 1 T 16/2018, mimo jiné pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 11 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 30 měsíců, a rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 5. 12. 2018, který nabyl právní moci téhož dne, č. j. 2 T 101/2018-69, pro přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku a byl mu uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, a rozsudkem Okresního soudu v Klatovech ze dne 22. 10. 2019, který nabyl právní moci dne 15. 4. 2019, č. j. 1 T 121/2019-113, pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, přesto dne 25. 4. 2020 v době kolem 15:30 hodin v Litvínově, XY, v prodejně Kaufland odcizil různé druhy potravin v celkové hodnotě 340 Kč, ke škodě společnosti Kaufland Česká republika, v. o. s., zboží nezaplatil a za pokladnami byl zadržen pracovníkem ostrahy, přičemž trestný čin spáchal v době pandemie koronaviru a vyhlášení nouzového stavu, který byl na území České republiky počínaje dnem 12. 3. 2020 ve 14:00 z důvodu ohrožení zdraví obyvatel v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (SARS CoV-2) vyhlášen usnesením vlády České republiky č. 194, uveřejněným ve Sbírce zákonů pod č. 69/2020, který byl usnesením č. 1012 prodloužen do 30. 4. 2020.
3. Rozsudek nabyl právní moci dnem vyhlášení, tj. 27. 10. 2020, neboť státní zástupce a obviněný se v hlavním líčení po vyhlášení rozsudku vzdali odvolání a obviněný učinil prohlášení, jímž co do obsahového významu vyjádřil, že si nepřeje, aby odvolání v jeho prospěch podaly jiné oprávněné osoby.
4. Ministryně spravedlnosti podala dne 8. 12. 2021 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona proti výše uvedenému rozsudku Okresního soudu v Mostě. Napadla výrok o vině, kvalifikovaný jako zločin krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a v důsledku toho také výrok o trestu. Namítla, že i když se obviněný dopustil krádeže v době jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, konkrétně v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, nebyly splněny podmínky pro to, aby skutek mohl být posouzen podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, neboť tu nebyla žádná věcná souvislost činu obviněného s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Svou argumentaci podpořila odkazem na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, a nález Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21. Ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek a další obsahově navazující rozhodnutí a aby podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Mostě věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, případně aby podle §271 odst. 1 tr. ř. sám ve věci rozhodl.
5. Obviněný se k podané stížnosti pro porušení zákona, do doby konání neveřejného zasedání, ve lhůtě mu stanovené soudem nevyjádřil.
6. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření uvedl, že stížnost pro porušení zákona považuje za důvodnou, ztotožňuje se s ní, a proto na ni plně odkazuje. Napadeným rozsudkem okresního soudu byl porušen §205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, neboť nebyly splněny podmínky pro jeho aplikaci, zejména proto, že absentuje nezbytná věcná souvislost deliktu s inkriminovanou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí.
7. Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí v rozsahu a z důvodů uvedených ve stížnosti pro porušení zákona, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen.
8. Podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
9. Zmíněná kvalifikovaná skutková podstata může být naplněna v alternativě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ i ve vztahu k nyní aktuálnímu výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu. Je tomu tak bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána. Rozhodující je totiž jen existence takové jiné události, kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu (vyhlášení nouzového stavu), ale i z dalších poznatků a informací.
10. Nelze se však ztotožnit se závěry soudů, že postačí, jestliže byl čin spáchán v době, kdy zde byla určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, a na místě jejího výskytu. K tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1, 2 a 3 tr. zákoníku) posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek (rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, uveřejněný pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr.).
11. Možnost naplnění uvedeného zákonného znaku je tedy třeba podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu jeho pachatelem. Takový vztah bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním) apod.
12. Vyhotovení napadeného rozsudku má formu zjednodušeného rozsudku a neobsahuje odůvodnění (§129 odst. 2 tr. ř.), takže nelze identifikovat důvody, které vedly Okresní soud v Mostě k tomu, že posoudil skutek podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Rovněž z výroku o vině není patrna žádná věcná souvislost činu obviněné s uvedenou „událostí“. Ze strany obviněného se jednalo o běžnou krádež v obchodě, aniž by při spáchání činu hrála epidemie nebo opatření směřující k jejímu potlačení či omezení nějakou roli. Z napadeného rozsudku, tj. ani z jeho odůvodnění (i přes řešení poměrně složité skutkové a právní otázky absentujícího) nebylo možné zjistit nějaké další okolnosti, které by soud z tohoto pohledu považoval za významné, resp. právní úvahy, které ho k použité kvalifikaci činu vedly.
13. Výrok o vině obviněného kvalifikovaném jako zločin krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je tedy v rozporu se zákonem, neboť doposud učiněným zjištěním, pokud jde o kvalifikovanou skutkovou podstatu podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, neodpovídá. V návaznosti na uvedené nemohl obstát ani dříve vyslovený výrok o trestu, který nicméně již byl zrušen rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 11. 1. 2021, sp. zn. 4 T 26/2020, podle §43 odst. 2 tr. zákoníku a obviněnému byl uložen v této jiné věci souhrnný trest, vztahující se i na výše uvedené jednání.
14. Nejvyšší soud proto vyslovil, že napadeným rozsudkem byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného. Zrušil tudíž napadený rozsudek, a zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí, která zrušením napadeného rozsudku pozbyla podkladu, zejména již zmíněný rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 11. 1. 2021, sp. zn. 4 T 26/2020, kterým byl zrušen výrok o trestu uložený obviněnému v nyní projednávané věci, a byl mu uložen souhrnný trest (srov. přiměřeně rozhodnutí publikované pod č. 12/2019 Sb. rozh. tr.). Nakonec přikázal Okresnímu soudu v Mostě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Jeho úkolem bude, aby v návaznosti na shora popsané závěry a zejména s ohledem na již citovaný rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (publikovaný pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr.) znovu zvážil, zda lze skutek popsaný ve výroku o vině nyní zrušeného rozsudku posoudit i za užití kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku či nikoli, a následně aby vydal na to navazující rozhodnutí.
15. O stížnosti pro porušení zákona rozhodl Nejvyšší soud podle §274 odst. 3 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání, a to s vyhlášením rozsudku vyvěšením na úřední desce soudu (§274a odst. 2 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. 1. 2022
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D.