ECLI:CZ:NS:2022:7.TZ.30.2022.3
sp. zn. 7 Tz 30/2022-558
ROZSUDEK
Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Radka Doležela a soudců JUDr. Josefa Mazáka a JUDr. Romana Vicherka, Ph.D., projednal v neveřejném zasedání konaném dne 4. 5. 2022 stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného P. Š. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 22. 2. 2021, sp. zn. 2 T 4/2021, a rozhodl takto:
Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 22. 2. 2021, sp. zn. 2 T 4/2021,
byl porušen zákon
v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného P. Š.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. se tento rozsudek Okresního soudu Praha-východ zrušuje . Současně se zrušují také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu Praha-východ přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 22. 2. 2021, č. j. 2 T 4/2021-435, byl obviněný P. Š. uznán v bodech 1) až 6) vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, z toho v bodech 5) a 6) ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, a v bodech 2) až 4) byl současně uznán vinným přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku. Za to a za sbíhající se trestnou činnost, pro kterou byl shledán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. 7. 2020, sp. zn. 2 T 45/2020, byl odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za užití §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 36 měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu, týkající se sbíhající se trestné činnosti a podle §228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody. Rozsudek nabyl ve výroku o vině a trestu právní moci dnem vyhlášení, neboť obviněný a státní zástupkyně se v hlavním líčení po vyhlášení rozsudku vzdali práva na podání řádného opravného prostředku, obviněný i sdělil, že si nepřeje, aby odvolání v jeho prospěch podaly jiné oprávněné osoby a současně prohlásili, že netrvají na písemném vyhotovení odůvodnění. V návaznosti na to rozsudek s ohledem na §129 odst. 2 tr. ř. obsahuje odůvodnění jen stran výroku o náhradě škody.
2. Uvedených trestných činů se měl obviněný dopustit jednáním spočívajícím v tom, že v době od 22. 4. 2020 do 21. 5. 2020 uvedené níže pod bodem 1) až 6) v obci Zdiby, okr. Praha-východ, přijel společně s odděleně stíhaným R. G. vozidlem zn. VW Golf, černé barvy, r. z. XY, a pod bodem 2) a 3) vozidlem zn. BMW X3, šedé barvy, r. z. XY, na místo, tedy do obce Zdiby, ul. XY, kde zaparkovali v prostorách parkoviště prodejny Lidl, přičemž R. G. jako řidič zůstal ve vozidle či se zdržoval v jeho blízkosti, zatímco obviněný P. Š. obcházel jednotlivá vozidla a pokoušel se do nich proniknout v úmyslu zmocnit se předmětů uvnitř zanechaných, konkrétně:
1) v době kolem 18:50 hod. dne 22. 4. 2020 nezjištěným způsobem překonal zabezpečovací systém a vnikl do vozidla zn. Škoda Superb, šedé barvy, r. z. XY, kde ze zavazadlového prostoru odcizil látkovou černou tašku na notebook zn. Porsche v hodnotě 4 000 Kč s notebookem zn. ASUS Zenbook, v hodnotě 13 000 Kč, čímž poškozené JGH, a. s., způsobili odcizením věcí škodu ve výši 17 000 Kč,
2) v době kolem 17:31 hod. dne 30. 4. 2020 nezjištěným způsobem překonal zabezpečovací systém a vnikl přes pravé přední dveře do vozidla zn. Toyota Auris, modré barvy, r. z. XY, kde ze zavazadlového prostoru odcizil pánský batoh černé barvy, v hodnotě 500 Kč, v něm nerezovou termosku v hodnotě 200 Kč, pánskou peněženku v hodnotě 200 Kč s finanční hotovostí ve výši 1 200 Kč a s doklady, a to občanským průkazem v hodnotě 100 Kč, řidičským průkazem v hodnotě 200 Kč, průkazem pojištěnce VZP, 2 platebními kartami AirBank, ORV a dokladem o mezinárodním pojištění vozidla v hodnotě 200 Kč, čímž způsobili poškozenému M. Z. škodu ve výši 2 600 Kč,
3) v době kolem 17:40 hod. dne 30. 4. 2020 nezjištěným způsobem překonal zabezpečovací systém a vnikl do vozidla zn. Škoda Octavia, šedé barvy, r. z. XY, kde z přihrádky naproti sedadlu spolujezdce odcizil peněženku světle hnědé barvy v hodnotě 100 Kč s platební kartou a finanční hotovostí ve výši 900 Kč, dále mobilní telefon zn. Samsung A40, tmavě modré barvy vč. SIM karty O2 v hodnotě 3 000 Kč, čímž poškozenému M. K. způsobili odcizením věcí škodu ve výši 4 000 Kč; dále odcizil z vnitřních prostor vozidla pánskou hnědou kabelu přes rameno v hodnotě 100 Kč, v ní pánskou peněženku černé barvy zn. Zara v hodnotě 800 Kč s finanční hotovostí ve výši 600 Kč, s občanským a řidičským průkazem v celkové hodnotě 300 Kč, přístroj na měření glykémie zn. Freestyle Libre v hodnotě 3 500 Kč, čímž poškozenému A. P. způsobil škodu ve výši 5 300 Kč, a dále odcizil černou látkovou tašku na notebook zn. Dell v hodnotě 500 Kč vč. notebooku zn. Dell Latitude, model e5470 vč. příslušenství, v hodnotě 18 000 Kč a 3 flash disky USB 2.0 32 GB v hodnotě 900 Kč, čímž poškozené Penny Market, s. r. o., způsobili škodu ve výši 19 400 Kč,
4) dne 14. 5. 2020 v 16:09 hod. blíže nezjištěným způsobem překonal zabezpečovací systém a vnikl do vozidla Škoda Octavia, r. z. XY, kde ze zavazadlového prostoru vozidla odcizil brašnu na notebook zn. Buffalo, ve které byl uložen firemní notebook zn. Dell Latitude 5480 spolu s nabíječkou a myší zn. HP Bluetooth Mouse X4000b, dále nabíječku na mobilní telefon, pánskou koženkovou peněženku s finanční hotovostí 800 Kč, s osobními doklady, a to s občanským průkazem, řidičským průkazem, kartou pojištěnce Všeobecné zdravotní pojišťovny a s platebními kartami na jméno M. V., svým jednáním způsobili poškozené společnosti Centrum výzkumu Řež, s. r. o., škodu ve výši 40 750 Kč a poškozenému M. V. škodu ve výši 1 600 Kč,
5) dne 14. 5. 2020 v době od 16:47 do 17:06 hod. nezjištěným způsobem překonal zabezpečovací systém vozidla Škoda Octavia, r. z. XY, barvy bílé, vlastníka spol. Bidfood Czech Republic, s. r. o., v užívání poškozené H. V., v úmyslu z vozidla odcizit hodnotné věci poškozené, a tím se obohatit, což se mu ale nepodařilo, následně nastoupil opět jako spolujezdec do vozidla zn. VW Golf Plus černé barvy, r. z. XY, a z místa odjel,
6) v době kolem 15:30 hod. dne 21. 5. 2020 se pokoušel otevřít dveře mj. u zde zaparkovaného blíže nezjištěného vozidla zn. Škoda Kodiaq nebo Karoq bílé barvy, dále vozidla zn. Hyundai i30, bílé barvy, stejně tak u dalších nezjištěných vozidel, což se mu nepodařilo,
přičemž svého jednání pod body 1) až 6) se dopustil i přesto, že byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 14. 6. 2018, sp. zn. 6 T 59/2018, který nabyl právní moci dne 14. 6. 2018, odsouzen mj. pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, který vykonal dne 24. 12. 2019,
a zároveň se svého jednání dopustil za stavu jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví, veřejný pořádek nebo majetek, tedy za doby trvání nouzového stavu, který byl na území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 vyhlášen usnesením vlády České republiky č. 194 ze dne 12. 3. 2020, a to od 14:00 hodin dne 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů, následně prodloužený souhlasem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky uděleným usnesením ze dne 7. 4. 2020 č. 1012, s trváním nouzového stavu do 30. 4. 2020, následně na základě souhlasu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky uděleného usnesením ze dne 28. 4. 2020 č. 1105 prodloužen usnesením vlády č. 485 ze dne 30. 4. 2020 do 17. 5. 2020.
3. Ministr spravedlnosti podal dne 8. 3. 2022 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněného proti zmíněnému rozsudku stížnost pro porušení zákona. Poukázal na znění zejména ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a jeho výklad v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, publikovaného pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr., resp. v nálezu Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21. Podle nich je k aplikaci této kvalifikované skutkové podstaty nutné zjištění určité věcné souvislosti spáchané krádeže s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. V posuzované věci se ovšem obviněný sice dopustil zjištěného jednání v době od 22. 4. 2020 do 21. 5. 2020 za takové události ve smyslu citovaného ustanovení, konkrétně v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, nebyla ale dána žádná věcná souvislost jeho útoků s ní. Připomenul, že obviněný se dopustil krádeží různých osobních věcí po proniknutí do zaparkovaných automobilů, aniž by pandemické situace jakkoli zneužil či využil, aniž by mu existující opatření či omezení spáchání trestného činu umožnila či usnadnila, stejně tak útoky nesměřovaly proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu. Naplnění zmíněného znaku kvalifikované skutkové podstaty bylo dovozeno pouze z časové souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného tak mělo být kvalifikováno, mimo jiné, pouze jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. V návaznosti na to se uložený nepodmíněný trest odnětí svobody na 36 měsíců jeví jako zjevně nezákonný.
4. Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že tímto rozsudkem byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. Š. v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dále aby podle §269 odst. 2 tr. ř. rozsudek v celém rozsahu zrušil, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu Praha-východ, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, alternativně navrhl, aby Nejvyšší soud postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř. S odkazem na §266 odst. 7 tr. ř. současně navrhl, aby Nejvyšší soud podle §275 odst. 4 tr. ř. rozhodl o přerušení výkonu napadeného rozhodnutí.
5. Osobám uvedeným v §274 odst. 5 tr. ř. bylo umožněno se k podané stížnosti pro porušení zákona vyjádřit. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se s podanou stížností pro porušení zákona a argumentací v ní obsaženou ztotožnil a navrhl jí vyhovět. Právní kvalifikaci jednání obviněného podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku považoval s ohledem na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, za nesprávnou, neboť nebyla dána touto soudní praxí požadovaná věcná souvislost krádeže s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Navrhl proto postupovat tak, jak to předložil ministr spravedlnosti ve svém podání.
6. Nejvyšší soud jako soud příslušný k vedení řízení o stížnosti pro porušení zákona (§266 odst. 1 tr. ř.) nejprve rozhodl o návrhu ministra spravedlnosti na přerušení výkonu trestu obviněného, a to usnesením ze dne 16. 3. 2022, č. j. 7 Tz 30/2022-526, tak, že podle §275 odst. 4 tr. ř. obviněnému P. Š. přerušil výkon trestu odnětí svobody v trvání 36 měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 22. 2. 2021, sp. zn. 2 T 4/2021.
7. Nejvyšší soud následně přezkoumal podle §267 odst. 3, 4 tr. ř. napadený rozsudek i předcházející řízení a shledal, že zákon byl porušen.
8. Podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bude odnětím svobody na dvě léta až osm let potrestán pachatel, který spáchá čin uvedený v §205 odst. 1 nebo 2 tr. zákoníku za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
9. Jak Nejvyšší soud konstatoval ve výše zmíněném rozsudku velkého senátu trestního kolegia, publikovaném pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr., zákon s naplněním podmínek stanovených v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku počítá ve čtyřech případech. První dva jsou vázané na formální akt příslušného orgánu státu v podobě vyhlášení určitého stavu (stavu ohrožení státu nebo válečného stavu), podmíněného přesně definovanými předpoklady, další dva naopak nejsou podmíněné žádným formálním aktem státní moci, ale jen faktickou situací, která existuje v daném místě a čase (živelní pohroma nebo jiná událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek). Jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí je přitom bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, jež existovala na území České republiky s různou intenzitou v období asi od měsíce března 2020.
10. Dále Nejvyšší soud doplnil, že za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ nelze považovat nouzový stav jako takový, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Nouzový stav může mít nicméně podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to ve dvou směrech. Jednak podle důvodu, který vedl vládu k vyhlášení nouzového stavu, bude možné dovodit, že v době, na kterou byl vyhlášen nouzový stav a v níž se pachatel dopustil trestného činu krádeže, a na daném místě, kde došlo k tomuto činu, existovala určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Druhý význam vyhlášeného nouzového stavu a veřejně dostupných informací o něm spočívá v možnosti dovozovat i z toho potřebné zavinění pachatele též k této zvlášť přitěžující okolnosti ve smyslu §17 písm. b) tr. zákoníku, tj. že pachatel minimálně mohl a měl vědět o zmíněné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, která vedla k vyhlášení nouzového stavu.
11. Především pak velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu konstatoval, že aby případy krádeží mohly být posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění znaku v podobě jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, musí zde být – vedle výše uvedené místní a časové – i určitá věcná souvislost spáchané krádeže s takovou událostí. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden apod. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže je trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd.
12. Nejvyšší soud doplnil, že popsaný výklad odpovídá i zásadě subsidiarity trestní represe podle §12 odst. 2 tr. zákoníku a tomu, jak byla tato zásada vyložena ve stanovisku uveřejněném pod č. 26/2013 Sb. rozh. tr. Podle něj má uvedená zásada místo i tam, kde je sice nutné uplatnit trestní odpovědnost a trestní represi z ní vyplývající, ale míra této represe musí být jen skutečně nezbytná a odpovídající všem rozhodným okolnostem, zejména pak povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, který je základem trestní odpovědnosti pachatele.
13. Zohlední-li se naznačené výklady v trestní věci obviněného P. Š., je zřejmé, že se svého jednání realizovaného v době od 22. 4. 2020 do 21. 5. 2020 dopustil v době jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, a to za výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky, jenž vyvolal reakci vlády České republiky, která usnesením č. 194/2020 ze dne 12. 3. 2020 ve smyslu dikce článků 5 a 6 ústavního zákona číslo 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů, na dobu od 14.00 hodin dne 12. 3. 2020 na dobu třiceti dnů na území České republiky vyhlásila nouzový stav, a poté jej s příslušnými souhlasy prodloužila (tedy platil i v době posuzovaného jednání) a nadále byla přijímána celá řada navazujících omezujících a regulačních opatření.
14. Pokud jde o věcnou souvislost mezi zmíněným jednáním obviněného, jinak správně posouzeným, mimo jiné, jako trestný čin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, a událostí v podobě výskytu koronaviru, Nejvyšší soud konstatuje, že okresní soud se ve smyslu výše shrnutých požadavků k dané otázce s ohledem na postup podle §129 odst. 2 tr. ř. nevyjádřil. Obviněný nicméně jednal tak, že (zjednodušeně řečeno) vnikl nebo se pokusil vniknout do zaparkovaných automobilů, z nichž odcizil běžné věci (peněženku, notebook apod.). Není přitom jednoznačně zřejmé, že by se pandemická situace zmíněného skutkového děje nějak podstatně týkala, obviněný patrně nemohl počítat s tím, že by mu mohla zajistit neodhalení či nedopadení, útok obviněného pak směřoval proti předmětům, které nebyly určeny či použitelné k řešení zmíněné situace. Zřetelný podklad pro shora uvedenou právní kvalifikaci tak ve věci nelze dovodit.
15. Nejvyšší soud proto stížnosti pro porušení zákona v dané situaci přisvědčil. Okresní soud Praha-východ totiž pravomocným rozsudkem jednání obviněného, pokud konstatoval naplnění i kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nesprávně hmotněprávně posoudil. Pro zmíněnou vadu, působící v neprospěch obviněného, výrok o vině nemohl obstát.
16. Nejvyšší soud tudíž podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil uvedené porušení zákona, konkrétně §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, působící v neprospěch obviněného. S ohledem na to dále podle §269 odst. 2 tr. ř. stížností pro porušení zákona napadený rozsudek Okresního soudu Praha-východ zrušil, včetně všech dalších rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
17. Podle §270 odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud Okresnímu soudu Praha-východ přikázal, mimo jiné i s ohledem na již zmíněnou absenci odůvodnění napadeného rozsudku podle §129 odst. 2 tr. ř., aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Věc se tak vrací do stadia řízení před soudem prvního stupně, jenž je dále vázán právním názorem vysloveným v kasačním rozhodnutí (§270 odst. 4 tr. ř.), přičemž v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.). Jeho úkolem bude, aby v návaznosti na shora popsané závěry a zejména s ohledem na již citovaný rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (publikovaný pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr.), znovu zvážil, zda lze skutek popsaný ve výroku o vině nyní zrušeného rozsudku posoudit i za užití kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku či nikoli, a následně aby vydal na to navazující rozhodnutí.
18. O stížnosti pro porušení zákona rozhodl Nejvyšší soud podle §274 odst. 3 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání, a to s vyhlášením rozsudku vyvěšením na úřední desce soudu (§274a odst. 2 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. 5. 2022
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu