ECLI:CZ:NS:2022:7.TZ.50.2022.1
sp. zn. 7 Tz 50/2022-175
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 23. 6. 2022 v senátě složeném z předsedy JUDr. Radka Doležela a soudců JUDr. Josefa Mazáka a JUDr. Romana Vicherka, Ph. D., stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného L. K. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 12. 2018, sp. zn. 5 T 30/2018, a rozhodl takto:
Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 12. 2018, sp. zn. 5 T 30/2018, byl porušen zákon v ustanovení §43 odst. 2 tr. zákoníku v neprospěch obviněného L. K.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. se napadené rozhodnutí zrušuje ve výroku o trestu . Současně se zrušují také další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Liberci přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 12. 2018, č. j. 5 T 30/2018-125, byl obviněný L. K. uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaným a dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 k §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, a dále přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 trestního zákoníku. Za tyto přečiny, a dále za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1 tr. zákoníku, kterým byl shledán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 22. 9. 2017, č. j. 2 T 116/2017-81, který byl obviněnému doručeného 9. 1. 2018, mu byl uložen podle §205 odst. 1 tr. zákoníku, za užití §62 odst. 1 tr. zákoníku, §63 odst. 1 tr. zákoníku a §43 odst. 2 tr. zákoníku, souhrnný trest obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin, a dále podle §73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání 2 roků. Současně byl zrušen výrok o trestu z výše uvedeného trestního příkazu Okresního soudu v Jablonci ze dne 22. 9. 2017, sp. zn. 2 T 116/2017, jakož i veškerá další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byl obviněný zavázán k náhradě škody poškozenému D. M. ve výši 8 000 Kč a společnosti Komerční banka, a. s., ve výši 3 089 Kč. Rozsudek nabyl právní moci dne 29. 12. 2018.
2. Proti uvedenému pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Liberci podal ministr spravedlnosti dne 1. 4. 2022 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona s tím, že zákon byl porušen v ustanovení §43 odst. 2 tr. zákoníku v neprospěch obviněného.
3. V odůvodnění mimořádného opravného prostředku ministr spravedlnosti rekapituloval, že v předmětné věci byl obviněnému rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 12. 2018, č. j. 5 T 30/2018-125, za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 22. 9. 2017, č. j. 2 T 116/2017-81, pravomocného ode dne 9. 1. 2018 (doručen obviněnému téhož dne), uložen souhrnný trest obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin, a dále trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání 2 roků. Soud tímto způsobem postupoval, neboť dospěl k závěru, že se obviněný skutku ze dne 4. až 5. 11. 2017, právně kvalifikovaného jednak jako přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaného a dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, a jednak jako přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku, dopustil přede dnem 8. 1. 2018, tzn. předtím, než byl obviněnému doručen trestní příkaz Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 22. 9. 2017, č. j. 2 T 116/2017-81.
4. Okresní soud v Liberci však přehlédl, že dne 15. 11. 2018 vydal Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozsudek č. j. 1 T 44/2018-98, kterým byl obviněný L. K. za skutek spáchaný dne 8. 1. 2018, kvalifikovaný jako přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, odsouzen, mimo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu v délce 30 měsíců, také k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu 30 měsíců s tím, že současně byl již v tomto případě zrušen výrok o trestu ze zmíněného trestního příkazu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 22. 9. 2017, č. j. 2 T 116/2017-81.
5. Ministr spravedlnosti poukázal na skutečnost, že v důsledku toho pochybení vznikla situace, v níž byly obviněnému L. K. namísto jednoho souhrnného trestu uloženy souhrnné tresty dva, oba ve vztahu k trestnímu příkazu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 22. 9. 2017, č. j. 2 T 116/2017-81, navíc každý zcela jiného druhu (v prvním případě se jednalo o trest odnětí svobody s podmíněným odkladem jeho výkonu, ve druhém o trest obecně prospěšných prací). Zároveň byl v obou rozhodnutích uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu, v prvním o délce 30 měsíců a ve druhém o délce 24 měsíců. Pakliže jsou dané výměry sečteny, nutno uzavřít, že takovýto trest zákazu činnosti, dosahující ve svém souhrnu 54 měsíců, tj. 4 a půl roku, se jeví být trestem nepřiměřeně přísným. Takto uložený druh trestu je ve zřejmém rozporu s účelem trestu, neboť trest zákazu činnosti neměl být v napadené věci vůbec ukládán.
6. Z výše uvedených důvodů ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Liberci byl porušen zákon v neprospěch obviněného L. K., a to v ustanovení §43 odst. 2 tr. zákoníku, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. tento rozsudek zrušil ve výroku o trestu, jakož i další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Liberci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř.
7. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, stejně jako obviněný, se ke stížnosti pro porušení zákona nevyjádřili.
8. Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí v rozsahu a z důvodů uvedených ve stížnosti pro porušení zákona, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen.
9. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku soud uloží souhrnný trest podle zásad o ukládání úhrnného trestu (§43 odst. 1 tr. zákoníku), když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
10. Podmínkou ukládání souhrnného trestu je, že mezi spácháním časově prvního z více trestných činů a posledního z nich nebyl vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující, byť nepravomocný rozsudek (rozhodnutí uveřejněné pod č. 8/1974 Sb. rozh. tr.). Smyslem souhrnného trestu je vytvořit situaci pro pachatele zcela rovnocennou té, jako by mu byl za více jeho trestných činů ukládán trest úhrnný, tj. jako by mu byl ukládán trest v jediném řízení, ačkoliv ve skutečnosti v případě souhrnného trestu dochází k ukládání trestu postupně. Na druh a výši ukládaného trestu by totiž neměla mít vliv víceméně nahodilá okolnost, zda řízení o všech jím spáchaných trestných činech bylo vedeno odděleně či ve společném řízení. Důležitou podmínkou pro ukládání souhrnného trestu v rámci shora naznačených zásad je zrušení celého výroku o trestu z předchozího rozsudku (jakož i všech rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících). Přitom je ovšem nutno mít na zřeteli, že zrušením rozsudku, kterým byl uložen souhrnný trest, se obnoví platnost výroku o trestu v předcházejícím rozsudku, jenž byl původně zrušen při ukládání souhrnného trestu (rozhodnutí uveřejněné pod č. 58/1977 Sb. rozh. tr.).
11. Shora uvedené zásady je nutno dodržovat i v těch případech, kdy dochází postupně k ukládání několika souhrnných trestů po sobě. Ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2010, sp. zn. Tpjn 301/2010, uveřejněného pod č. 48/2010 Sb. rozh. tr., vyplývá, že jestliže soud znovu ukládá souhrnný trest, který mu byl uložen již dřívějším rozsudkem za některé sbíhající se trestné činy, je třeba vyslovit zrušení výroků o trestech obsažených ve všech dřívějších rozsudcích, jimiž byly uloženy tresty za ostatní trestné činy spáchané v souběhu. Takto však Okresní soud v Liberci nepostupoval.
12. Přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaný a dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 k §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, a přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku, jímž byl obviněný uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 12. 2018, sp. zn. 5 T 30/2018, byl spáchán v době od 4. 11. 2017 do 5. 11. 2017. Toto jednání tedy předcházelo nejen doručení trestního příkazu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou sp. zn. 2 T 116/2017 (doručen obviněnému 9. 1. 2018), což ve svém rozsudku Okresní soud v Liberci zohlednil, ale předchází i vyhlášení rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou sp. zn. 1 T 44/2018 (vyhlášen 15. 11. 2018), což již tento soud nezohlednil (pravděpodobně proto, že k nabytí právní moci tohoto rozsudku došlo až 12. 2. 2019), v němž již byl vztah souhrnnosti k jednání, posuzovanému ve věci Okresního soudu v Jablonci nad Nisou sp. zn. 2 T 116/2017, zjištěn a bylo podle toho postupováno, totiž byl zrušen výrok o trestu ze zmíněného trestního příkazu ze dne 22. 9. 2017, č. j. 2 T 116/2017-81 a obviněnému byl uložen souhrnný trest.
13. Okresní soud v Liberci ve věci vedené pod sp. zn. 5 T 30/2018 tedy nesprávně uložil souhrnný trest podle §43 odst. 2 tr. zákoníku toliko za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 2 T 116/2017, ačkoliv ten již byl dříve zrušen rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 1 T 44/2018, namísto toho, aby správně dovodil vztah souhrnnosti k veškeré sbíhající se trestné činnosti a v návaznosti na to uložil souhrnný trest za současného zrušení výroku o souhrnném trestu z rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. 1 T 44/2018, který zrušil výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 2 T 116/2017, a za zrušení (jako obživlého) i tohoto výroku.
14. Tím, že Okresní soud v Liberci uvedeným způsobem nepostupoval, došlo k porušení zákona v ustanovení §43 odst. 2 tr. zákoníku o ukládání souhrnného trestu. Sekundárně tím došlo k situaci, při níž byly obviněnému L. K., namísto jednoho souhrnného trestu, uloženy souhrnné tresty dva, oba ve vztahu k trestnímu příkazu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 2 T 116/2017-81. Navíc oba soudy zohlednily odsouzení trestním příkazem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, sp. zn. 2 T 116/2017, tedy k tomuto zohlednění došlo dvakrát, což je nepřípustné, a navíc také v rozporu s účelem trestu ve smyslu §266 odst. 2 tr. ř.
15. Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 12. 2018, sp. zn. 5 T 30/2018, byl porušen zákon v neprospěch obviněného L. K. v ustanovení §43 odst. 2 tr. zákoníku, podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a současně zrušil také všechna další rozhodnutí na tuto část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu Liberci přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. 6. 2022
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Roman Vicherek, Ph. D.