ECLI:CZ:NS:2022:7.TZ.70.2022.1
sp. zn. 7 Tz 70/2022-794
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 15. 6. 2022 v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Mazáka a soudců JUDr. Radka Doležela a JUDr. Romana Vicherka, Ph. D., stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného M. O. , nar. XY v XY, bytem XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Oráčov, proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 14. 1. 2021, sp. zn. 2 T 155/2020, a rozhodl takto:
Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 14. 1. 2021, sp. zn. 2 T 155/2020,
byl porušen zákon
v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného M. O.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. se tento rozsudek Okresního soudu v Kladně zrušuje ve výroku o vině zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (bod 4 výroku o vině), v celém výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody ve vztahu k poškozené obchodní společnosti Rozdělov 1924, s. r. o.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušené části rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Kladně přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Podle §275 odst. 3 tr. ř. se obviněný M. O. nebere do vazby.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 14. 1. 2021, č. j. 2 T 155/2020-695, byl obviněný M. O. uznán vinným dvanácti dílčími skutky, kvalifikovanými jako několik trestných činů, mimo jiné byl pod bodem 4 výroku o vině uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody na 42 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou. V návaznosti na výrok o vině bylo rozhodnuto o uplatněných nárocích poškozených na náhradu škodu, mimo jiné – ve vztahu k bodu 4 výroku o vině – byla podle §228 odst. 1 tr. ř. obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozené obchodní společnosti Rozdělov 1924, s. r. o., na náhradu škody 17 700 Kč, a podle §229 odst. 2 tr. ř. byla tato poškozená se zbytkem nároku na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.
2. Jako zločin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku posoudil Okresní soud v Kladně skutek, který podle jeho zjištění spočíval v podstatě v tom, že obviněný se v době od 20:15 hodin dne 19. 4. 2020 do 7:45 hodin dne 20. 4. 2020 v XY ulici v Kladně přelezením oplocení a vytlačením okna vloupal do restaurace L., kde odcizil tři mobilní telefony, a způsobil tak obchodní společnosti Rozdělov 1924, s. r. o., škodu odcizením 14 500 Kč a poškozením 3 200 Kč. Podle výroku o vině se uvedeného jednání dopustil poté, co byl v jiné věci odsouzen pro přečin krádeže k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který vykonal dne 10. 11. 2019, a zároveň v době nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády č. 194 ze dne 12. 3. 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s pandemií koronaviru jakožto události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí.
3. Rozsudek nabyl právní moci (ve výrocích o vině a trestu) dne 14. 1. 2021.
4. Ministr spravedlnosti podal dne 29. 4. 2022 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněného M. O. stížnost pro porušení zákona proti rozsudku Okresního soudu v Kladně. Přesto, že rozsudek napadl v celém rozsahu, obsahově směřuje opravný prostředek pouze proti výroku o vině pod bodem 4, konkrétně proti právní kvalifikaci tohoto dílčího skutku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. S poukazem na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, a rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21, ministr spravedlnosti namítl, že uvedený skutek byl nesprávně posouzen jako zločin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti předmětného skutku s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Absentuje věcná souvislost spáchané krádeže s výskytem koronaviru. Vzhledem k nedůvodnému použití přísnější právní kvalifikace je i uložený trest zjevně excesivní. Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil porušení zákona v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného M. O. napadeným rozsudkem Okresního soudu v Kladně, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. tento rozsudek zrušil, aby zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí a aby podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Kladně věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, případně aby podle §271 odst. 1 tr. ř. sám ve věci rozhodl.
5. Ke stížnosti pro porušení zákona se písemně vyjádřili státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství a prostřednictvím svého obhájce také obviněný.
6. Státní zástupce se s podanou stížností pro porušení zákona ztotožnil a uvedl, že předmětné jednání obviněného nenaplnilo znaky kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Šlo o běžnou krádež vloupáním do objektu restaurace a není dána žádná věcná souvislost této krádeže s výskytem koronaviru jako události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Státní zástupce se ztotožnil i se závěrečným návrhem ministra spravedlnosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu.
7. Rovněž obviněný M. O. se ztotožnil s podanou stížností pro porušení zákona, poukázal na závěry rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, podle kterých postupuje Nejvyšší soud i ve své následující judikatuře, a zdůraznil, že není dána věcná souvislost mezi posuzovaným činem a výskytem koronaviru. Připomněl rovněž zákon č. 94/2001 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19, který nabyl účinnosti dne 27. 2. 2021 a z něhož vyplývají obdobné závěry. Použitá nesprávná právní kvalifikace vedla i k uložení nepřiměřeně přísného trestu. Obviněný učinil shodný návrh na rozhodnutí Nejvyššího soudu jako ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona.
8. Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3, 4 tr. ř. napadený rozsudek i předcházející řízení a shledal, že zákon byl porušen.
9. Podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se trestný čin krádeže posoudí tehdy, jestliže pachatel spáchal čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
10. Ve skutkové části odsuzujícího výroku o vině pod bodem 4 není zmíněna žádná skutková okolnost, která by korespondovala se zákonnými znaky uvedenými v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Tzv. právní věta výroku o vině je koncipována tak, že obviněný čin spáchal za události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Rozsudek neobsahuje odůvodnění, nicméně lze předpokládat, že Okresní soud v Kladně existenci „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (míněno jiné události, než je živelní pohroma) spatřoval v pandemii koronaviru SARS CoV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19. Je zřejmé, že ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku okresní soud aplikoval z toho důvodu, že posuzovaný skutek byl spáchán 19. – 20. 4. 2020, tedy v době výskytu koronaviru SARS CoV-2 způsobujícího onemocnění COVID-19 v měřítku pandemie, kvůli kterému byl na území České republiky vyhlášen nouzový stav usnesením vlády č. 194 ze dne 12. 3. 2020 (publikovaným pod č. 69/2020 Sb.). S takovým posouzením skutku se Nejvyšší soud nemohl ztotožnit.
11. Výskyt koronaviru SARS Cov-2 způsobujícího onemocnění COVID-19 v měřítku epidemie až pandemie lze považovat za „událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Avšak k posouzení skutku podle tohoto ustanovení nestačí, že skutek byl spáchán v době zmíněné události. Zároveň je nutné, aby skutek svou povahou, způsobem spáchání nebo jinými okolnostmi nějak věcně souvisel s danou událostí, tj. s výskytem koronaviru.
12. Věcná souvislost činu s výskytem koronaviru a jím způsobovaného onemocnění je dána typicky tehdy, jestliže pachatel využil epidemie (pandemie) nebo opatření směřujících k jejímu potlačení nebo omezení ve svůj prospěch v tom smyslu, že mu jimi bylo určitým konkrétním způsobem umožněno nebo alespoň usnadněno spáchání činu, že bylo ztíženo jeho odhalení nebo dopadení, že z nich vyplýval motiv činu, že čin směřoval proti věcem, které pro svůj význam při potlačování nebo omezování epidemie (pandemie) vyžadovaly zvýšenou ochranu, apod. Tento výklad ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, zejména též se zmíněným rozsudkem velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021.
13. V posuzované věci nebyla zjištěna žádná věcná souvislost předmětného činu obviněného s epidemií (pandemií) ani s opatřeními směřujícími k jejímu potlačení nebo omezení. Jednalo se o běžnou krádež vloupáním do restaurace, která z hlediska opatření směřujících k potlačení nebo omezení epidemie (pandemie) neměla žádný zvláštní význam.
14. Posouzení skutku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku tedy bylo v rozporu se zákonem. Výrokem o vině byl porušen zákon v citovaném ustanovení v neprospěch obviněného. Tím pádem nemohl obstát výrok o trestu, který byl obviněnému uložen, ani výrok o náhradě škody ve vztahu k poškozené obchodní společnosti Rozdělov 1924, s. r. o.
15. Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil zjištěné porušení zákona, ke kterému došlo ve výroku ad 4 napadeného rozsudku v neprospěch obviněného M. O. Podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Okresního soudu v Kladně ve výroku o vině pod bodem 4, v celém výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody ve vztahu k poškozené obchodní společnosti Rozdělov 1924, s. r. o. (čímž se zde rozumí nejen výrok o povinnosti obviněného k náhradě škody, ale i výrok o odkázání poškozené se zbytkem uplatněného nároku na občanskoprávní řízení). Rozhodl zároveň o zrušení všech dalších rozhodnutí na zrušené části rozsudku obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Kladně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Sám nemohl Nejvyšší soud ve věci rozhodnout už z toho důvodu, že strany včas nevyjádřily souhlas s takovým postupem ve smyslu §274 odst. 4 tr. ř. Důvody neshledal ani k tomu, aby zrušil celý napadený rozsudek. Ostatních částí výroku o vině (11 dílčích skutků) se důvody zrušení netýkají, tudíž by zrušení celého rozsudku nebylo v souladu se zájmem na stabilitě pravomocných soudních rozhodnutí.
16. Okresní soud v Kladně znovu rozhodne o vině obviněného M. O. skutkem spáchaným 19. – 20. 4. 2020 ke škodě poškozené obchodní společnosti Rozdělov 1924, s. r. o., (bod 4 napadeného rozsudku), o trestu a o uplatněném nároku tohoto poškozeného na náhradu škody, přičemž se bude řídit právním názorem Nejvyššího soudu vysloveným v tomto rozsudku.
17. Obviněný M. O. vykonává trest odnětí svobody uložený rozsudkem, který byl z podnětu stížnosti pro porušení zákona v celém výroku o trestu zrušen. Tím odpadl podklad pro další výkon trestu odnětí svobody a vyvstala nutnost rozhodnout o vazbě podle §275 odst. 3 tr. ř. V tomto ohledu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že u obviněného není dán žádný z důvodů vazby podle §67 písm. a) až c) tr. ř., a navíc obviněný má vykonat zbytek trestu odnětí svobody ve věci Okresního soudu v Děčíně sp. zn. 5 TM 10/2016, z něhož byl podmíněně propuštěn. Nejvyšší soud proto rozhodl, že obviněný se do vazby nebere.
18. Nejvyšší soud rozhodl o stížnosti pro porušení zákona rozsudkem (po uskutečnění postupu podle §274 odst. 5 tr. ř.) v neveřejném zasedání, k čemuž byly splněny zákonné podmínky podle §274 odst. 3 písm. a) tr. ř. Rozsudek byl vyhlášen vyvěšením jeho písemného vyhotovení (v plném znění) na úřední desce Nejvyššího soudu (§274a odst. 2 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 6. 2022
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu