ECLI:CZ:NS:2022:8.TCU.230.2022.1
sp. zn. 8 Tcu 230/2022-26
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 11. 2022 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky odsouzeného „AAAAA“ (byl použit pseudonym) nar. XY, rozsudkem Spolkové republiky Německo, Zemského soudu ve Weidenu i. d. OPf., 3. senátu pro mladistvé, ze dne 4. 11. 2019, sp. zn. JK3 KLs 14 Js 4946/19 jug, který nabyl právní moci dne 12. 11. 2019, pro trestné činy sexuálního zneužití dětí v pěti případech a těžkého sexuálního zneužití dětí ve dvou případech, a tomu odpovídající trest odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) let a 3 (tří) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu ve Weidenu i. d. OPf., 3. senátu pro mladistvé, ze dne 4. 11. 2019, sp. zn. JK3 KLs 14 Js 4946/19 jug, který nabyl právní moci dne 12. 11. 2019, byl obviněný „AAAAA“ uznán vinným trestnými činy sexuálního zneužití dětí v pěti případech podle §176 odst. 1 StGB (německý trestní zákoník) a těžkého sexuálního zneužití dětí ve dvou případech podle §176a odst. 2 č. 1 StGB, ve spojení s §53 StGB a §1, 3, 17, 18, 105 JGG, za které byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků a tří měsíců.
2. Podle skutkových zjištění obsažených v uvedeném rozsudku odsouzený uvedené činy spáchal tím, že
od roku 2016 až nejpozději do jara 2018 se dopouštěl sexuálních deliktů na poškozené „BBBBB“, nar. XY, s níž od roku 2012 žil v určitém sourozeneckém vztahu. Při nichž se přinejmenším v pěti příležitostech vysvlékl poškozenou minimálně v dolní části těla a položil se k ní s obnaženým pohlavním orgánem. Kromě toho si poškozenou posazoval vždy na sebe a pohyboval jí sem a tam tak, aby svým ztopořeným penisem třel o její vagínu až do výronu semene. Minimálně ke dvěma z těchto případů došlo v období roku 2016 do konce ledna 2017 v bytě na adrese XY, jednou z toho v kuchyni. Poškozená byla přitom, jak obviněný věděl, ve věku 6 nebo 7 let, jemu bylo 17 nebo 18 let. Další tři případy tohoto druhu se staly v období od 1. 2. 2017 do jara 2018 v pokoji obviněného na adrese XY. Poškozená byla přitom ve věku 7 nebo 8 let, jemu bylo 18 nebo 19 let.
Dále v pokoji obviněného na adrese XY došlo v době od 1. 2. 2017 do jara 2018 kromě toho dvakrát k orálnímu styku. Při první příležitosti musela poškozená vzít ztopořený penis obviněného do úst. Jindy obviněný olizoval svým jazykem vagínu poškozené poté, co ji vždy vysvlékl. Přitom pronikal jazykem do vagíny poškozené. Při páchání trestných činů byl obviněný, i když byl ještě mladistvý, vyspělý v souladu se svým věkem a byl schopný pochopit, že jednal nesprávně, a byl by na základě tohoto schopný se chovat podle norem.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon č. 269/1994 Sb.“), že se na odsouzení „AAAAA“ nar. XY, rozsudkem Spolkové republiky Německo, Zemského soudu ve Weidenu i. d. OPf., 3. senátu pro mladistvé, ze dne 4. 11. 2019, sp. zn. JK3 KLs 14 Js 4946/19 jug, který nabyl právní moci dne 12. 11. 2019, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předložený návrh posoudil z hledisek §4a odst. 3 zák. č. 269/1994 Sb., podle něhož rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
5. Z obsahu předložených podkladů vyplývá, že není pochyb o tom, že odsouzený „AAAAA“, nar. XY, v České republice, je občanem České republiky a že posuzovaný rozsudek byl vydán cizozemským soudem, a to soudem členské země Evropské unie. Při naplnění uvedených skutečností Nejvyšší soud posuzoval oboustrannou trestnost jako druhou formální podmínku postupu podle §4a odst. 3 zák. č. 269/1994 Sb., pro níž zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků (viz č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.).
6. Nejvyšší soud shledal podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb. splněnými, protože v rozsudku Spolkové republiky Německo, Zemského soudu ve Weidenu i. d. OPf., 3. senátu pro mladistvé, ze dne 4. 11. 2019, sp. zn. JK3 KLs 14 Js 4946/19 jug, který nabyl právní moci dne 12. 11. 2019, popsaná jednání odsouzenému „AAAAA“ kladená za vinu korespondují s českou právní úpravou zločinu pohlavního zneužití podle §187 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, jehož se dopustí ten, kdo vykoná soulož s dítětem mladším patnácti let nebo kdo je jiným způsobem pohlavně zneužije a spáchá-li tento čin na dítěti mladším patnácti let svěřeném jeho dozoru, zneužívaje jeho závislosti nebo svého postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti nebo vlivu.
7. Uvedené české právní úpravě podle §187 odst. 1, 2 tr. zákoníku odpovídají oba skutky, jak jsou v posuzovaném rozsudku uvedeny, neboť svědčí o naplnění znaků tohoto zločinu po stránce formální i materiální. Popsané jednání bylo vymezeno obdobím od roku 2016 do jara 2018 a odlišuje se formou pohlavního zneužití, za něž se podle českého trestního práva považuje jak soulož s dítětem mladším patnácti let, tak i jiný způsob pohlavního zneužití (§187 odst. 1 tr. zákoníku). Těmto zákonným znakům odpovídá to, že odsouzený v pěti případech vysvlékl poškozenou ve stáří 6 nebo 8 let minimálně v dolní části těla a položil se k ní s obnaženým pohlavním orgánem, poškozenou si posazoval vždy na sebe a pohyboval jí sem a tam tak, aby svým ztopořeným penisem třel o její vagínu až do výronu semene (viz první skutek). Rovněž je tímto trestným jednáním i to, že odsouzený v dalších dvou případech v době od 1. 2. 2017 do jara 2018 poškozenou přiměl dvakrát k orálnímu styku, neboť musela poškozená vzít ztopořený penis odsouzeného do úst, odsouzený jí olizoval svým jazykem vagínu poté, co ji vždy vysvlékl. Přitom pronikal jazykem do vagíny poškozené, která v té době byla ve věku 8 nebo 9 let (skutek druhý).
8. Činy, za něž byl jmenovaný odsouzen, lze ztotožnit se znaky skutkové podstaty zločinu podle §187 odst. 1 tr. zákoníku, neboť poškozená se narodila dne 21. 12. 2009, a byla tudíž dítětem mladším patnácti let, a odsouzený ji jiným způsobem pohlavně zneužil. Kvalifikovaná skutková podstata podle §187 odst. 2 tr. zákoníku by odpovídala alternativě, že odsouzený spáchal uvedený zločin při zneužití svého postavení jako staršího bratra a z něho vyplývající důvěryhodnosti, neboť podle zjištění německého soudu žil s poškozenou ve vztahu podobném sourozeneckému a poškozená mu obzvláště důvěřovala a měla ho ráda (srov. stranu 10 rozsudku německého soudu).
9. Nejvyšší soud podle podkladů dovodil, že „AAAAA“ je občanem České republiky a byl odsouzen cizozemským soudem za skutky, které vykazují znaky zločinu pohlavního zneužití podle §187 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, za který by mu hrozil trest odnětí svobody v trvání od dvou do deseti roků. Byl-li mu posuzovaným cizozemským rozsudkem uložen trest odnětí svobody v trvání čtyř roků a tří měsíců, jde o trest, jenž je přiměřený okolnostem, za nichž se činy udály. Obdobný trest by mu hrozil i podle trestních předpisů platných v České republice. Jde o závažný zločin, protože odsouzený zneužil dívku mladší deseti let, ve vztahu k níž se dopouštěl sexuálních praktik minimálně dva roky. Jeho jednání podle zjištění německého soudu nemohla poškozená vstřebat ani pochopit a hrozilo, že bude v budoucnu, a to i při jejím pasivním chování, napodobovat nemravné jednání odsouzeného. To se negativně odrazilo v jejím rozumovém a citovém vývoji, neboť jeho následkem dlouhé měsíce trpí značnými poruchami spánku a nočními můrami, nechce zůstat sama ani po krátkou dobu, snadno zpanikaří a musí se podrobovat psychologické léčbě, má problémy ve škole. Lze proto dovodit i oboustrannou trestnost.
10. Z uvedených důvodů, Nejvyšší soud návrhu ministerstva spravedlnosti vyhověl, protože jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení „AAAAA“ hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 11. 2022
JUDr. Milada Šámalová
předsedkyně senátu