ECLI:CZ:NS:2022:8.TDO.929.2022.1
sp. zn. 8 Tdo 929/2022-463
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 10. 2022 o dovolání obviněného J. K. , nar. XY, trvale bytem XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Všehrdy, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2021, sp. zn. 12 To 196/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 2 T 142/2018, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání obviněného J. K. odmítá .
Odůvodnění:
I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů
1. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 24. 8. 2021, sp. zn. 2 T 142/2018, byl obviněný J. K. uznán vinným zločinem loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku, za který byl odsouzen podle §173 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
2. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 10. 11. 2021, sp. zn. 12 To 196/2021, odvolání, které proti shora uvedenému rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný, podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.
II. Dovolání a vyjádření k němu
Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím obhájce Mgr. Jana Hrudky dovolání (č. l. 424), v němž uvedl „dovoláním je napadeno usnesení Krajského soudu v Praze v plném rozsahu, a to do všech jeho výroků (proti výroku, kterým bylo zamítnuto odvolání odsouzeného). Dovolání se opírá a je dáno z důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. pro to, že napadané usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Navrhuji, aby napadené usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2021 bylo v plném rozsahu zrušeno a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení“.
4. K tomuto dovolání, které neobsahovalo žádný jiný text, se vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (§265h odst. 2 tr. ř.) tak, že tento mimořádný opravný prostředek obviněný blíže žádným způsobem neodůvodnil. Přesto uvedla, že je třeba odmítnout tvrzení obviněného, že měl existovat extrémní nesoulad mezi výsledky dokazování a jeho právním posouzením, že jednání obviněného bylo plně prokázáno výpověďmi poškozených. Skutková zjištění i právní kvalifikaci shledala přiléhavou a meritorní rozhodnutí nezatížené vadou, kterou by bylo nutno a možno napravit cestou dovolání. Deklarovaný důvod dovolání naplněn nebyl, a proto navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.
II. Přípustnost a formální podmínky dovolání
5. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve shledal, že posuzované dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.), protože rozhodnutí soudu druhého stupně bylo obviněnému doručeno dne 3. 2. 2002 a jeho obhájci dne 24. 1. 2022. Lhůta pro jeho podání uplynula dnem 3. 4. 2022. Dovolání bylo podáno u soudu prvního stupně dne 24. 3. 2022.
6. Zabýval se dále splněním náležitostí obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., podle něhož v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§59 odst. 3 tr. ř., resp. nyní §59 odst. 4 tr. ř.) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. nebo §265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá.
7. Podle §265h odst. 1 tr. ř. nesplňuje-li dovolání nejvyššího státního zástupce nebo dovolání obviněného podané jeho obhájcem náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě dvou týdnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř.
8. Chybí-li kterákoliv z náležitostí dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., je nutno postupovat podle §265h odst. 1 tr. ř. a odstranění nedostatků dovolání akceptovat v zákonem stanovené dvoutýdenní lhůtě i v případě, že tato lhůta přesáhne zákonnou dvouměsíční lhůtu pro podání dovolání podle §265e odst. 1 tr. ř. (srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. II. ÚS 473/05, či ze dne 26. 8. 2003 sp. zn. IV. ÚS 134/03, či rozhodnutí č. 21/2009 Sb. rozh. tr.), po kterou zásadně lze měnit rozsah a důvody dovolání s tím, že navrácení lhůty k podání dovolání je zákonem vyloučeno (§265e odst. 4 tr. ř.).
III. K podanému dovolání
9. Posoudí-li se v projednávané věci obsah dovolání obviněného je zjevné, že ani přes následný postup soudů v něm nejsou uvedeny všechny obsahové náležitosti dovolání vymezené v §265f odst. 1 tr. ř., neboť vedle obecných náležitostí podání a údajů o tom, proti jakému rozhodnutí směřuje, je v něm uvedeno pouze to, že směřuje proti všem výrokům napadeného rozhodnutí. Především v něm chybí uvedení jakýchkoliv důvodů, na jejichž základě je přezkoumávané rozhodnutí napadáno, tzn. vytknutí konkrétních vad, jimiž trpí. Jestliže obviněný označil důvod dovolání §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a zmínil „nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotněprávní posouzení“, jde jen o text zákona vymezující uvedený důvod, nikoliv o sdělení důvodů, proč považuje rozhodnutí za vadné. Obviněný nesplnil zákonné podmínky, protože žádné konkrétní argumenty směřující vůči výrokům napadeného usnesení v dovolání neuvedl.
10. Nejvyšší soud připomíná, že s tímto dovoláním v jeho stejném obsahu se setkává již podruhé, neboť původně mu bylo předloženo dne 12. 8. 2022 (zapsáno pod sp. zn. 8 Tdo 766/2022), avšak proto, že zjistil, že v němž nebyly uvedeny zákonem vyžadované náležitosti (§265f odst. 1 tr. ř.), a šlo tedy o tzv. „bianco dovolání“, vyzval dovolatele k jejich odstranění postupem podle §265h odst. 1 tr. ř. (srov. rozhodnutí č. 21/2009 Sb. rozh. tr.), a dne 17. 8. 2022 vrátil předložené dovolání zpět Okresnímu soudu v Kladně (č. l. 448) s tím, aby obviněného vyzval k odstranění vad podání a stanovil mu k tomu lhůtu dvou týdnů s určením konkrétního okamžiku, od kdy tato lhůta počíná běžet. Zároveň ho upozornil na možnost odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. pro případ, že ve stanovené lhůtě nebudou vytknuté vady odstraněny.
11. Soud prvního stupně tento pokyn Nejvyššího soudu splnil a dne 22. 8. 2022 vyzval obviněného i jeho obhájce Mgr. Jana Hrudky k odstranění nedostatků dovolání tak, aby toto splňovalo zákonem v §265f odst. 1 tr. ř. stanovené náležitosti. K tomu soud stanovil lhůtu 14 dnů počínající doručením výzvy k odstranění vad podaného dovolání obviněnému. Zároveň obviněného upozornil, že pokud vady v určené lhůtě neodstraní, bude jeho dovolání odmítnuto pro nedostatek náležitostí (č. l. 449, 450).
12. Předmětnou výzvu okresního soudu obviněný převzal dne 29. 8. 2022, jeho obhájce dne 24. 8. 2022 (č. l. 450 verte). Poslední den lhůty soudem stanovené k odstranění vad dovolání připadl na 12. 9. 2022. Obhájce obviněného zaslal dne 7. 9. 2022 prostřednictvím datové schránky soudu písemnou omluvu se žádostí o prodlužení lhůty do 13. 9. 2022 z důvodu své pracovní neschopnosti trvající od 5. 9. 2022 (č. l. 451 až 453). Přestože z obsahu spisu není zřejmé, zda a jakým způsobem soud na tuto jeho žádost reagoval, je nepochybné, že vady dovolání ve stanovené lhůtě odstraněny nebyly, a to přesto, že spis se u Okresního soudu v Kladně nacházel až do 27. 9. 2022, kdy byl spis opětovně předložen Nejvyššímu soudu (č. l. 453 verte, 454).
13. Nejvyšší soud po obdržení dovolání obviněného (v jeho původní podobě) zaslal obhájci dne 5. 10. 2022 v 18:59:42 hod. informační dopis, jehož obsahem sdělil, že věc bude dovolacím soudem projednána. Teprve na základě tohoto postupu obhájce zpracoval doplněk dovolání datovaný dnem 7. 10. 2022, jenž byl zaslán přímo Nejvyššímu soudu prostřednictvím datové schránky dne 18. 10. 2022, tj. den před konáním neveřejného zasedání o dovolání.
14. K textu tohoto doplňku Nejvyšší soud při rozhodování o dovolání nepřihlížel, protože bylo dodáno po marném uplynutí lhůt. Nejvyšší soud vycházel z původního textu dovolání, na jehož základě shledal, že obviněný ani jeho obhájce dovolání na výzvu soudu prvního stupně podle §265h odst. 1 tr. ř. nejen ve stanovené dvoutýdenní lhůtě, ale ani ve lhůtě do 13. 9. 2022, kterou si určil sám obhájce obviněného v žádosti o prodloužení lhůty k doplnění dovolání (viz č. l. 452), nedoplnili. Okresním soudem předložený text dovolání se od původního, předloženého Nejvyššímu soudu dne 12. 8. 2022, nezměnil a nedostatky dovolání, na něž bylo poukazováno, odstraněny ve lhůtě do 13. 9. 2022 nebyly. Lze jen poznamenat, že předmětná výzva k odstranění vad obsahovala poučení nejen o zákonné lhůtě dvou týdnů, v níž je nutné zjištěné vady odstranit, ale současně určila i konkrétní událost, od které tato lhůta počíná běžet, a to dnem doručení výzvy obviněnému (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2005, sp. zn. 8 Tdo 1061/2005, uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu roč. 2005, seš. 20 pod č. T 836). Obhájce byl poučen i o následcích, které následují, pokud dovolání ve lhůtě nedoplní. Je třeba zdůraznit, že obhájce ani přes možnost doplnit dovolání po skončení pracovní neschopnosti neučinil nic, aby text dovolání doplnil tak, aby splňoval požadavky kladené na obsah dovolání ustanovením §265f odst. 1 tr. ř. Dovolání nedoplnil ani později do doby, než okresní soud předložil trestní věc k rozhodnutí o dovolání Nejvyššímu soudu na základě předkládací zprávy ze dne 27. 9. 2022 (Nejvyšší soud spis obdržel dne 4. 10. 2022).
15. Ze všech těchto důvodů lze konstatovat, že pokud obhájce zaslal doplnění dovolání Nejvyššímu soudu až den před konáním neveřejného zasedání, učinil tak ji zcela marně, neboť to bylo po uplynutí shora uvedených lhůt, o kterých byl dostatečně a výslovně poučen ve smyslu §265h odst. 1 tr. ř. (č. l. 399 verte). Obviněnému tak nebylo bráněno v přístupu ke spravedlnosti (srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. II. ÚS 1967/18). Naopak soudy své povinnosti splnily a práva obviněného respektovaly.
IV. Závěr Nejvyššího soudu
16. Z uvedených skutečnostní plyne, že jestliže obviněný ani v zákonné lhůtě podle §265h odst. 1 tr. ř. nesplnil svou povinnost dovolání jako mimořádný opravný prostředek řádně odůvodnit ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř., Nejvyšší soud nemohl jím nedostatečně vymezené dovolání meritorně přezkoumat, neboť bez uvedení jakýchkoliv argumentů vztahujících se k označenému důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (jejž obviněný vyjádřil slovně ve znění před novelou zákonem č. 220/2021 Sb.), není splněna podmínka náležitostí obsahu dovolání. Nejvyšší soud totiž nemá za povinnost sám konstruovat chybějící dovolací argumentaci v situaci, kdy ani odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku neskýtá žádnou, byť minimální, oporu pro takový postup, protože neobsahuje žádné konkrétní námitky (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. III. ÚS 488/15). Přičemž dovolatel byl o podmínkách dovolání poučen a následně byl i vyzván k odstranění vad, proto nejde o porušení práv obviněného, jestliže dovolací soud takové dovolání odmítl (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 2. 2005, sp. zn. III. ÚS 704/04, a ze dne 14. 7. 2009, sp. zn. IV. ÚS 686/09). Nutno navíc pro úplnost k vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství podotknout, že jím uvedené skutečnosti neodpovídají obsahu dovolání, které bylo podáno jen v textu shora v bodě 3. popsaném, neboť námitky, na něž státní zástupkyně věcně reaguje, v něm uvedeny nejsou.
17. Z rozvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání obviněného J. K. posoudil jako nesplňující náležitosti obsahu dovolání, a proto je podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 19. 10. 2022
JUDr. Milada Šámalová
předsedkyně senátu