ECLI:CZ:NS:2022:8.TZ.115.2022.1
sp. zn. 8 Tz 115/2022-181
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. 10. 2022 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Šámalové a soudců JUDr. Věry Kůrkové a JUDr. Jana Engelmanna stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného P. N. , nar. XY, trvale bytem XY, doručovací adresa XY, proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Prachaticích ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. 7 T 18/2021, a rozhodl takto:
Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje , že trestním příkazem Okresního soudu v Prachaticích ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. 7 T 18/2021, byl v neprospěch obviněného P. N. porušen zákon v ustanovení §314e odst. 5 tr. ř.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. se trestní příkaz Okresního soudu v Prachaticích ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. 7 T 18/2021, zrušuje v celém rozsahu. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Prachaticích přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Z obsahu stížnosti pro porušení zákona
1. Stížnost pro porušení zákona podaná ministrem spravedlnosti Nejvyššímu soudu dne 7. 10. 2022 pod č. j. MSP-662/2022-ODKA-SPZ/3 ve prospěch obviněného P. N. směřuje proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Prachaticích ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. 7 T 18/2021, jenž byl obviněnému P. N. doručen dne 12. 4. 2021 (srov. doručenku u č. l. 132 spisu). Citovaným trestním příkazem byl obviněný uznán vinným pokračujícím přečinem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku a odsouzen podle §209 odst. 3 tr. zákoníku za použití §314e odst. 2 tr. ř. k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon mu byl podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Podle §67 odst. 1 a §68 odst. 1, odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku mu byl uložen též peněžitý trest ve výměře 100 denních sazeb s výší jedné denní sazby 500 Kč, tedy v celkové částce 50.000 Kč. Podle §68 odst. 5 tr. zákoníku bylo stanoveno, že peněžitý trest bude zaplacen ve splátkách 2.000 Kč měsíčně, splatných do každého 15. dne v měsíci s tím, že výhoda splátek peněžitého trestu odpadá, jestliže obviněný nezaplatí dílčí splátku včas. Rovněž bylo rozhodnuto o náhradě škody.
2. Ministr spravedlnosti takto uložený trest považoval za vyměřený v rozporu se zákonem, neboť nebyly dodrženy podmínky §314e odst. 5 tr. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2021), protože peněžitý trest ve spojení s trestem odnětí svobody přesáhl výměru jednoho roku. S ohledem na tuto skutečnost poukázal na to, že z podnětu stížnosti státního zástupce Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 1. 6. 2022, sp. zn. 3 To 300/2022 (č. l. 162 spisu), podle §149 odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 23. 2. 2022, sp. zn. 7 T 18/2021, jímž bylo podle §344 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto o přeměně zbytku peněžitého trestu, který obviněný dosud nevykonal, neboť uhradil ve dnech 14. 5., 14. 6., 17. 7., 16. 8. a 15. 10. 2021 ve splátkách pouze částku 10.000 Kč, kdežto část peněžitého trestu ve výši 80 denních sazeb po 500 Kč již neuhradil, a proto byla přeměněna na trest odnětí svobody v trvání 160 dní.
3. Z uvedených důvodů ministr spravedlnosti Nejvyššímu soudu navrhl, aby podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v Prachaticích ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. 7 T 18/2021, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. N. v ustanovení §314e odst. 5 tr. ř., a aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil trestní příkaz Okresního soudu v Prachaticích ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. 7 T 18/2021, v celém rozsahu, jakož i další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Prachaticích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř. a sám ve věci rozhodl.
II. Z vyjádření obviněného a státního zástupce ke stížnosti pro porušení zákona
4. Obviněný, jemuž byl opis stížnosti pro porušení zákona zaslán k vyjádření, tohoto svého práva nevyužil a ke stížnosti pro porušení zákona se nevyjádřil.
5. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství považovala stížnost pro porušení zákona za důvodnou a v podrobnostech na její obsah odkázala. Ztotožnila se i s konečným návrhem v ní uvedeným s doplněním, aby bylo zrušeno i obsahově navazující usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 23. 2. 2022, sp. zn. 7 T 18/2021, a navrhla doplnit specifikaci postupu podle §270 odst. 1 tr. ř. ve spojení s návrhem na přikázání věci k novému projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Prachaticích.
6. Ani na toto vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství obviněný, jemuž bylo zasláno, nereagoval.
III. Posouzení důvodnosti stížnosti pro porušení zákona
7. Nejvyšší soud shledal, že stížnost pro porušení zákona je přípustná podle §266 odst. 1 tr. ř., a proto přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení jí předcházející, a dospěl k závěru o její důvodnosti.
8. Z obsahu připojeného spisu Okresního soudu v Prachaticích sp. zn. 7 T 18/2021, shledal, že obviněný P. N. byl stížností pro porušení zákona napadeným trestním příkazem uznán vinným přečinem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, za který byl podle §209 odst. 3 tr. zákoníku za použití §314e odst. 2 tr. ř. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon mu byl podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu tří let, a současně byl odsouzen podle §67 odst. 1 a §68 odst. 1, odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku i k peněžitému trestu ve výši 50.000 Kč, jenž mu byl uložen v počtu 100 denních sazeb ve výši 500 Kč za jednu denní sazbu, a to s povolením splátek, jak je výše rozvedeno. Obviněný uhradil ve splátkách celkem částku 10.000 Kč (ve dnech 14. 5., 14. 6., 14. 7., 16. 8. a 15. 10. 2021). Další splátky neuhradil ani k výzvám soudu (č. l. 149, 150 spisu), a proto Okresní soud v Prachaticích usnesením ze dne 23. 2. 2022, sp. zn. 7 T 18/2021 (č. l. 153 spisu), podle §344 odst. 1 tr. ř. přeměnil zbytek peněžitého trestu ve výši 80 denních sazeb po 500 Kč za použití §69 odst. 2 tr. zákoníku v nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 160 dnů, pro jehož výkon obviněného podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou.
9. V takto uloženém trestu Nejvyšší soud shledal porušení zákona v ustanovení §314e odst. 5 tr. ř., jak ministr spravedlnosti důvodně vytýkal. Lze poznamenat, že §314e odst. 2 písm. a), f) tr. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2021) stanoví, že trestním příkazem lze uložit trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu i peněžitý trest. Uložení obou trestů vedle sebe bylo zákonem umožněno, avšak s tím, že bylo třeba dodržet podmínky jejich výměry tak, jak stanoví §314e odst. 5 tr. ř., podle něhož je-li trestním příkazem ukládán peněžitý trest, nesmí dvojnásobek počtu denních sazeb ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody přesahovat jeden rok. Ukládá-li soud oba tyto tresty vedle sebe, je povinen jejich výměru stanovit tak, aby tato podmínka byla dodržena, a respektovat, že trest odnětí svobody společně s dvojnásobkem počtu denních sazeb u peněžitého trestu nesmí přesahovat výměru jednoho roku.
10. Podle trestního příkazu, proti němuž stížnost pro porušení zákona směřuje, je zjevné, že Okresní soud v Kladně nedodržel zákonnou podmínku vyplývající z §314e odst. 5 tr. ř., protože když obviněnému uložil oba tresty vedle sebe, učinil tak v nepřípustné výměře, neboť součet dvojnásobku počtu denních sazeb peněžitého trestu a uloženého trestu odnětí svobody přesáhl jeden rok. Tato podmínka byla totiž naplněna již uložením samotného trestu odnětí svobody ve výměře jednoho roku. V této souvislosti Nejvyšší soud připomíná, že z dikce §314e odst. 5 tr. ř. (srov. „je-li trestním příkazem ukládán“) plyne, že není rozhodné, v jaké výši došlo k přeměně trestu ve vykonávacím řízení, protože limity v posuzovaném ustanovení zakotvené se týkají té výměry, která byla soudem uložena trestním příkazem. Pro posouzení splnění podmínky uvedené v citovaném ustanovení není rozhodné, jestli v mezidobí obviněný nějakou část peněžitého trestu zaplatil, neboť se vychází z výše trestu odnětí svobody a peněžitého trestu ve výměře uložené trestním příkazem.
IV. Závěr
11. V posuzované věci Nejvyšší soud z uvedených důvodů v souladu se stížností pro porušení zákona vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Prachaticích ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. 7 T 18/2021, byl v neprospěch obviněného P. N. porušen zákon v ustanovení §314e odst. 5 tr. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2021), a proto podle §269 odst. 2 tr. ř. tento trestní příkaz zrušil, jakož zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu, a podle §270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Prachaticích přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
12. Nejvyšší soud nepovažoval za opodstatněný návrh státní zástupkyně na zrušení obsahově navazujícího usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 23. 2. 2022, sp. zn. 7 T 18/2021, neboť to již bylo zrušeno ve stížnostním řízení podle §149 odst. 1 tr. ř. usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 6. 2022, sp. zn. 3 To 300/2022 (č. l. 162 spisu). Toto rozhodnutí tudíž v současné době, kdy je rozhodováno o stížnosti pro porušení zákona, již neexistuje.
13. Soud prvního stupně, jemuž se věc vrací, je povinen po zrušení trestního příkazu znovu na podkladě podané obžaloby rozhodnout o vině a trestu obviněného při dodržení všech zákonem stanovených pravidel.
14. Závěrem Nejvyšší soud připomíná, že pokud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. 10. 2022
JUDr. Milada Šámalová
předsedkyně senátu