ECLI:CZ:NS:2022:8.TZ.118.2021.3
sp. zn. 8 Tz 118/2021-183
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 26. 1. 2022 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Kůrkové a soudců JUDr. Milady Šámalové a Mgr. Pavla Götha stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného M. L. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrava, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 8. 2020, sp. zn. 10 T 36/2020, a v návaznosti na to i proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 6. 2020, sp. zn. 2 T 78/2020, a rozhodl takto:
Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 8. 2020, sp. zn. 10 T 36/2020, a v řízení, jež mu předcházelo, pravomocným rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 6. 2020, sp. zn. 2 T 78/2020, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněné ho M. L.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. se rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 8. 2020, sp. zn. 10 T 36/2020, a rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 6. 2020, sp. zn. 2 T 78/2020, zrušují . Zrušují se také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a to včetně rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 13. 8. 2020, sp. zn. 1 T 27/2020, ve výroku o upuštění od uložení souhrnného trestu.
Podle §271 odst. 1 tr. ř. se rozhoduje tak, že obviněný M. L. je vinen, že
1. v době kolem 17:48 hodin dne 2. 2. 2020 v XY, okres XY, na ulici XY, v prodejně řetězce Tesco z regálu vzal jednu lahev alkoholu značky Ron Zacapa Centen o objemu 0,7 l, zboží nezaplatil a s tímto prošel prostorem pokladen, přičemž odcizením způsobil společnosti Tesco Stores ČR, a. s., škodu ve výši 1 699 Kč,
2. v době kolem 14:12 hodin dne 11. 2. 2020 v XY, okres XY, na ulici XY, v prodejně řetězce Tesco, společně s další osobou, vůči níž je vedeno řízení odděleně, odcizil čtyři lahve alkoholu značky Hennesey VS 40% v hodnotě 949 Kč za kus, zboží vzal z regálu a poté bez zaplacení prodejnu opustil, čímž způsobil společnosti Tesco Stores ČR, a. s., škodu v celkové výši 3 796 Kč,
3. dne 22. 3. 2020 kolem 8:50 hodin v XY, okres XY, na ulici XY, v drogerii Teta vzal z regálu dva kusy parfému Bruno Banani, vložil je do kapsy své bundy a bez jejich zaplacení z prodejny odešel, čímž společnosti Teta drogerie a lékárny ČR, s. r. o., způsobil škodu ve výši 1 759,80 Kč,
4. dne 2. 4. 2020 kolem 17:30 hodin v XY, okres XY, na ulici XY, v drogerii Teta vzal z regálu čtyři kusy parfému Bruno Banani a bez jejich zaplacení z prodejny odešel, čímž společnosti Teta drogerie a lékárny ČR, s. r. o., způsobil škodu ve výši 3 659,60 Kč,
5. dne 7. 4. 2020 v době od 16:35 hodin do 16:45 hodin v XY, okres XY, na ulici XY před vstupem do sportovního střediska STaRS se snažil nezjištěným předmětem přeřezat lankový zámek, kterým bylo ke stojanu uzamčeno pánské horské jízdní kolo KELLY´S Quartz cross country v hodnotě 1 350 Kč, v úmyslu jej odcizit ke škodě V. A., což se mu nepodařilo, neboť při tomto jednání byl přistižen strážníky Městské policie XY, přičemž poškozením lankového zámku způsobil V. A. škodu ve výši 100 Kč,
přičemž se jednání pod body 1.–5. dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Karviné dne 10. 7. 2017, sp. zn. 8 T 78/2017, jenž nabyl právní moci dne 17. 8. 2017, odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku a zločin loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a čtyř měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem a z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 8. 7. 2019, sp. zn. 0 PP 160/2019, které nabylo právní moci dne 8. 7. 2019, se stanovením zkušební doby v trvání 50 měsíců za současného vyslovení dohledu,
tedy:
pod body 1.–5.
− dílem přisvojil si cizí věc tím, že se jí zmocnil, a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou a byl za takový čin v posledních třech letech potrestán (body 1.–4.),
− dílem dopustil se jednání, které bezprostředně směřovalo k tomu, aby si přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocní, způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou a byl za takový čin v posledních třech letech potrestán, jehož se dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, avšak k dokonání trestného činu nedošlo (bod 5.),
čímž spáchal
pod body 1.–5. dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku,
a odsuzuje se
za tento přečin a za sbíhající se přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 13. 8. 2020, sp. zn. 1 T 27/2020, podle §205 odst. 2, §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody na dvacet dva (22) měsíce.
Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se pro výkon trestu odnětí svobody zařazuje do věznice s ostrahou.
Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku se současně zrušují vedle výroku o upuštění od uložení souhrnného trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 13. 8. 2020, sp. zn. 1 T 27/2020, i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. je obviněný povinen zaplatit na náhradě škody poškozeným:
- Tesco Stores ČR, a. s., IČ: 45308314, Praha 10, Vršovická 1527/68B, částku 3 597 Kč,
- V. A., nar. XY, bytem XY, částku 100 Kč.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 8. 2020, sp. zn. 10 T 36/2020, byl ve věci obviněného M. L. podle §45 odst. 1 tr. zákoníku zrušen výrok o vině a celý výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 6. 2020, sp. zn. 2 T 78/2020, který nabyl právní moci dne 11. 6. 2020, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad. Obviněný M. L. byl pod body 1.–5. výroku o vině uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byl podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §45 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen ke společnému trestu odnětí svobody v trvání 37 měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozenému V. A. na náhradě škody částku 100 Kč a poškozené společnosti Tesco Stores ČR, a. s., částku 3 597 Kč. Jelikož se obviněný i státní zástupce po vyhlášení rozsudku u hlavního líčení výslovně vzdali práva odvolání a obviněný prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podaly odvolání jiné oprávněné osoby, nabyl rozsudek právní moci dne 5. 8. 2020.
II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
3. Proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 8. 2020, sp. zn. 10 T 36/2020, a v návaznosti na to i proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 6. 2020, sp. zn. 2 T 78/2020, podala ministryně spravedlnosti podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. ve prospěch obviněného M. L. stížnost pro porušení zákona. Podle názoru ministryně spravedlnosti byl napadenými rozhodnutími v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
4. Ministryně spravedlnosti připomněla znění ustanovení §205 odst. 1 písm. a), §205 odst. 2 a §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Poukázala na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, podle kterého platí, že k tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku), posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 roků do 8 let), musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. O takový vztah se ve smyslu tohoto rozhodnutí jedná zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost pachateli spáchání trestného činu nebo se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události. Ke stejnému závěru dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21, který se ztotožnil se citovaným rozhodnutím velkého senátu, a navíc poukázal na to, že předmětné porušení zákona má i ústavněprávní rozměr.
5. V předmětné věci se obviněný sice trestné činnosti dopustil za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, neboť ji spáchal ve dnech 22. 3. 2020, 2. 4. 2020 a 7. 4. 2020, tj. době výskytu koronaviru, nicméně z hlediska věcné souvislosti spáchání trestné činnosti – odcizení alkoholu a drogistického zboží z volného projede a pokus o odcizení jízdního kola – nelze dospět k závěru, že by pandemické situace jakkoli využil či zneužil ke spáchání trestného činu nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnila nebo usnadnila; stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu. Z toho vyplývá, že v předmětných trestních věcech došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť nebyla naplněna kvalifikovaná skutková podstata podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a jednání obviněného mělo být právně posouzeno jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Z tohoto důvodu je uložený nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 37 měsíců trestem zjevně excesivním, a to právě proto, že jednání bylo nesprávně posouzeno také jako zločin krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a trest byl ukládán podle tohoto ustanovení.
6. Ministryně spravedlnosti proto navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 8. 2020, sp. zn. 10 T 36/2020, a rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 6. 2020, sp. zn. 2 T 78/2020, byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dále aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 8. 2020, sp. zn. 10 T 36/2020, a v návaznosti na to také rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 6. 2020, sp. zn. 2 T 78/2020, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto rozsudky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbyla podkladu, a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř., případně podle §271 odst. 1 tr. ř.
7. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) se ve vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona zaslaném Nejvyššímu soudu s obsahem stížnosti pro porušení zákona a argumentací ministryně spravedlnosti ztotožnil. S odkazem na rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, publikované pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr., i on připomněl, že je zcela zřejmé, že musí existovat věcná souvislost trestného činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí a nestačí jen souvislost časová a místní. Podle jeho názoru by tak mělo být stížnosti pro porušení zákona vyhověno v souladu s jejím závěrečným návrhem. K alternativnímu návrhu stran dalšího postupu měl však za to, že samotné nové rozhodnutí o vině je možno učinit na podkladě skutkového stavu, který byl v napadeném rozhodnutí správně zjištěn. Nový výrok o trestu by bylo možno učinit v případě aktualizace osobních výkazů obviněného, aby nový trest odpovídal rovněž i jeho postoji, chování a poměrům po vynesení posledního ze zrušených rozsudků, tedy po 5. 8. 2020. Aktualizovány by měly být i poklady pro výrok o náhradě škody. Pokud budou tyto okolnosti objasněny, pak má za to, že bude možno postupovat podle §271 odst. 1 tr. ř.
8. Navrhl, aby Nejvyšší soud postupoval podle bodů 1) až 3) závěrečného návrhu stížnosti pro porušení zákona s tím, že další postup podle §270 odst. 1 nebo §271 odst. 1 tr. ř. bude záviset na objasnění okolností podstatných pro výrok o trestu a náhradě škody u veřejného zasedání.
9. Státní zástupce intervenující ve veřejném zasedání na již učiněné vyjádření odkázal, nad jeho rámec upozornil na pravomocný rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 13. 8. 2020, sp. zn. 1 T 27/2020, jímž bylo upuštěno od uložení souhrnného trestu k rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 8. 2020, sp. zn. 10 T 36/2020, který nutno zařadit mezi ta rozhodnutí, která na zmíněný rozsudek obsahově navazují. Současně upozornil, že toto rozhodnutí bude třeba vzít v úvahu, rozhodne-li se Nejvyšší soud postupovat podle §271 odst. 1 tr. ř. Pro takový případ navrhl, aby byl obviněnému uložen za sbíhající se přečiny trest odnětí svobody v celkové výměře kolem 22 měsíců, pro jehož výkon nechť je zařazen do věznice s ostrahou.
10. Obhájce obviněného ve veřejném zasedání uvedl, že souhlasí s podstatou stížnosti pro porušení zákona, jak byla přednesena, svým konečným návrhem se připojuje ke konečnému návrhu státního zástupce.
III. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
11. Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl skutečně označenými rozhodnutími soudů ve vytýkaném směru porušen v neprospěch obviněného.
12 . Přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku se dopustí, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, spáchá zločin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Škodou nikoliv nepatrnou se ve smyslu §138 odst. 1 tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 9. 2020 (tj. ve znění účinném v době rozhodování Okresního soudu v Karviné) rozuměla škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč, podle §138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku ve znění účinném od 1. 10. 2020 se pro účely tohoto zákona rozumí škodou nikoli nepatrnou škoda dosahující částky nejméně 10 000 Kč.
13. Okresní soud v Karviné v napadeném rozsudku ze dne 5. 8. 2020, sp. zn. 10 T 36/2020, jímž nově rozhodoval o dílčích útocích pod body 1. a 2. výroku o vině, shledal naplněnými všechny zákonné znaky dílem dokonaného, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Z hlediska právního posouzení jednání obviněného a použití zvlášť přitěžující okolnosti uvedené v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo pro Okresní soud v Karviné evidentně významné zjištění, že obviněný se jednání pod body 3. až 5. výroku o vině, tedy dílčích útoků, ve vztahu k nimž byl podle §45 odst. 1 tr. zákoníku o ukládání společného trestu za pokračování v trestném činu vázán skutkovými zjištěními v jím zrušeném rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 6. 2020, sp. zn. 2 T 78/2020, dopustil přesto, že byl ode dne 12. 3. 2020 od 14:00 hodin na dobu 30 dnů usnesením vlády ČR č. 69/2020 Sb. v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlášen nouzový stav pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky. Ve vztahu k dílčím útokům pod body 1. a 2. takové zjištění Okresní soud v Karviné výslovně neučinil. Bližší odůvodnění právní kvalifikace však rozsudek neobsahuje, protože Okresní soud v Karviné v souladu s §129 odst. 2 tr. ř. vyhotovil zjednodušený rozsudek neobsahující odůvodnění výroku o vině a trestu.
14 . Z rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 6. 2020, sp. zn. 2 T 78/2020, který byl výše označeným rozsudkem Okresního soudu v Karviné podle §45 odst. 1 tr. zákoníku zrušen ve výroku o vině, trestu, jakož i dalších výrocích, které měly ve výroku o vině svůj podklad, vyplývá, že tímto rozsudkem Okresní soud ve Frýdku-Místku původně rozhodoval o dílčích útocích pokračování v trestném činu krádeže, jež jsou uvedeny pod body 3. až 5. výroku o vině. Tyto dílčí útoky byly právně posouzeny jako zločin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, poněvadž podle zjištění soudu se jich obviněný dopustil za podmínek zde popsané tzv. zpětnosti přesto, že byl ode dne 12. 3. 2020 od 14:00 hodin na dobu 30 dnů usnesením vlády ČR č. 69/2020 Sb. v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlášen nouzový stav pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky. Ani tento rozsudek v souladu s §129 odst. 2 tr. ř. neobsahoval odůvodnění výroků o vině a trestu, soud však zjevně při právní kvalifikaci jednání obviněného a použití zvlášť přitěžující okolnosti uvedené v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku vycházel pouze ze zjištění, že se obviněný předmětných dílčích útoků dopustil za nouzového stavu.
15 . S právní kvalifikací jednání obviněného zvolenou Okresním soudem v Karviné a především v předcházejícím řízení Okresním soudem ve Frýdku-Místku, pokud jde o použití zvlášť přitěžující okolnosti uvedené v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nelze souhlasit. Především je třeba připomenout, že „jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ je bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky v období asi od měsíce března 2020. Na tuto událost pak reagovala i vláda České republiky svým usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., jímž vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), nouzový stav na území České republiky, a poté přijímala celou řadu omezujících a regulačních opatření. Jestliže tedy obviněný spáchal trestný čin krádeže v období od 22. 3. do 7. 4. 2020 (ad 3. – 5. výroku o vině), stalo se tak formálně skutečně „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. V souladu s rozsudkem velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, uveřejněným pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr. (dále též jen „rozsudek Nejvyššího soudu“), však nutno také dodat, že nouzový stav nelze považovat za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Velký senát trestního kolegia v této souvislosti zdůraznil, že kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k nyní aktuálnímu výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen. Rozhodující je jen existence takové jiné události, kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací. Nouzový stav může mít podle názoru velkého senátu trestního kolegia jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to ve dvou směrech. Jednak podle důvodu, který vedl vládu k vyhlášení nouzového stavu, bude možné dovodit, že v době, na kterou byl vyhlášen nouzový stav a v níž se pachatel dopustil trestného činu krádeže, a na daném místě, kde došlo k tomuto činu, existovala určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek (např. v daném případě šlo o výskyt koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího nemoc COVID-19 v pandemickém rozsahu), byť – jak již bylo shora uvedeno – existence takové události, a tím ani naplnění citované okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby nejsou podmíněny vyhlášením nouzového stavu. Druhý význam vyhlášeného nouzového stavu a veřejně dostupných informací o něm spočívá v možnosti dovozovat i z toho potřebné zavinění pachatele též k této zvlášť přitěžující okolnosti ve smyslu §17 písm. b) tr. zákoníku, tj. že pachatel minimálně mohl a měl vědět o zmíněné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, která vedla k vyhlášení nouzového stavu. Nicméně ani zde se nelze omezit jen na vědomost pachatele o samotném vyhlášeném nouzovém stavu, ale jeho zavinění je třeba zjišťovat právě ve vztahu k té události, která vedla k jeho vyhlášení a která odpovídá jejímu charakteru podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (body 25., 26., 28. rozsudku Nejvyššího soudu).
16 . Ze zevrubného odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu také zřetelně vyplývá, že k naplnění okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nestačí, že byl čin spáchán v době, kdy zde byla určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, a na místě jejího výskytu. Přestože to z pouhé slovní formulace citovaného ustanovení není patrné, velký senát vyjádřil přesvědčení, že k tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1, 2 a 3 tr. zákoníku), posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 roků do 8 let), musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Nejvyšší soud v označeném rozsudku dospěl k závěru, že možnost naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je třeba podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu jeho pachatelem. Takový vztah bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu (body 29., 34 rozsudku Nejvyššího soudu). K právnímu názoru vyslovenému v rozsudku Nejvyššího soudu se přiklonil také Ústavní soud nálezem ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21.
17 . V trestní věci obviněného ovšem nebyly zjištěny žádné ze zmíněných věcných souvislostí jím spáchaného trestného činu krádeže s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí v podobě výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu.
18. Nejvyšší soud konstatuje, že ze samotného výroku o vině je patrné, že obviněný se dílčích útoků posuzovaného trestného činu dopustil v prodejnách řetězce Tesco (body 1., 2.) či prodejnách Teta (body 3. a 4.), které nebyly nouzovým stavem a vyhlášenými opatřeními dotčeny, a činu pod bodem 5. se dopustil ve venkovních prostorách. Předmětem útoků obviněného byly lahve alkoholu či parfémy a útokem pod bodem 5. se pokusil o odcizení jízdního kola, jednalo se tedy o běžně dostupné zboží, nepatřící mezi předměty, resp. látky, mající zvláštní důležitost pro řešení koronavirové epidemie. Nejednalo se o žádné pomůcky či předměty, které by svou povahou a významem měly vztah k nemoci COVID-19, k ochraně před ní nebo se jinak dotýkaly jiných opatření vlády ve vztahu k zajištění dostupnosti lékařské péče, zpomalení šíření této nemoci, zabránění kontaktu lidí apod., jež měla proti šíření nemoci sloužit. Ze skutkových zjištění nevyplynulo nic, co by svědčilo kupříkladu o tom, že by příčina a pohnutky jednání obviněného měly s nemocí COVID-19 nebo opatřeními proti jejímu šíření souviset. Obviněný trestnou činnost nesměřující proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu, páchal bez ohledu na to, zda byl či nebyl vyhlášen nouzový stav a v rámci něho existující opatření. Stěžovatelka proto výstižně shrnula, že s ohledem na způsob a okolnosti páchání trestné činnosti nelze dospět k závěru, že by obviněný pandemické situace jakkoliv využil nebo zneužil ke spáchání trestného činu nebo že by existující omezení či opatření spáchání trestného činu jemu nějakým způsobem umožnila nebo usnadnila.
19 . Je zřejmé, že Okresní soud v Karviné, jakož především ani Okresní soud ve Frýdku-Místku v předcházejícím řízení všechny uvedené okolnosti nebraly v úvahu, bez opory ve výsledcích provedeného dokazování a objektivních zjištěních na čin obviněného pouze formálně aplikovaly okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Z těchto důvodů Nejvyšší soud shledal, že ministryní spravedlnosti podaná stížnost pro porušení zákona je důvodná.
20. Z hlediska rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona nutno (ve shodě s názorem státního zástupce) upozornit na rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 13. 8. 2020, sp. zn. 1 T 27/2020, pravomocný ve výroku o vině a trestu 14. 8. 2020, jímž byl obviněný uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku a podle §44 tr. zákoníku bylo upuštěno od uložení souhrnného trestu k rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 8. 2020, sp. zn. 10 T 36/2020, jímž byl obviněný odsouzen pro pokračující zločin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku ke společnému trestu odnětí svobody na 37 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, za současného zrušení výroku o vině a celého výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 6. 2020, sp. zn. 2 T 78/2020. V dalším bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody. Podle skutkových zjištění okresního soudu se obviněný označeného přečinu dopustil za podmínek tzv. zpětnosti vymezené shodně jako v napadeném rozsudku 4 dílčími útoky spáchanými v období od 1. 12. 2020 do 10. 2. 2020, jimiž způsobil odcizením věcí celkovou škodu jen mírně přesahující částku 10 000 Kč. Obviněný se podle právních závěrů Okresního soudu v Karviné ve věci vedené pod sp. zn. 1 T 27/2020 tohoto přečinu dopustil jako dalšího trestného činu v souběhu s trestným činem popisovaným v rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 8. 2020, sp. zn. 10 T 36/2020. Protože rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 13. 8. 2020, sp. zn. 1 T 27/2020, ve výroku o vině nebyl napaden mimořádným opravným prostředkem, není Nejvyšší soud oprávněn správnost jeho výroku přezkoumávat. Tento rozsudek je však v jeho výroku o upuštění od uložení souhrnného trestu rozhodnutím, jež na stížností pro porušení zákona napadeným rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 8. 2020, sp. zn. 10 T 36/2020, obsahově navazuje. Současně nutno již v těchto souvislostech poznamenat, že výrok o upuštění od uložení souhrnného trestu je třeba považovat za výrok o trestu. Proto dojde-li v pozdějším řízení na základě mimořádného opravného prostředku ke zrušení dřívějšího rozsudku, jímž byl uložen trest, je nutno jako obsahově navazující zároveň zrušit (resp. považovat za zrušený) i pozdější rozsudek ve výroku o upuštění od uložení souhrnného trestu (k tomu viz rozhodnutí uveřejněné pod č. 55/2006, též ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník I. §1 až 139. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 621). Právě o takovou situace se jednalo v posuzovaném případě.
21 . Nejvyšší soud s ohledem na shora uvedené k efektivnímu odstranění vady, jíž trpěly jak označený rozsudek Okresního soudu v Karviné, tak především i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku, podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 8. 2020, sp. zn. 10 T 36/2020, a v řízení, jež mu předcházelo, rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 6. 2020, sp. zn. 2 T 78/2020, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněné ho M. L. Podle §269 odst. 2 tr. ř. rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 5. 8. 2020, sp. zn. 10 T 36/2020, a v návaznosti na to i rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 6. 2020, sp. zn. 2 T 78/2020, zrušil. Ačkoliv není pochyb o tom, že jednotlivé dílčí útoky byly spáchány za podmínek pokračování uvedených v §116 tr. zákoníku a v souladu s §45 odst. 1 tr. zákoníku byly splněny předpoklady pro ukládání společného trestu za pokračování v trestném činu, důsledná aplikace ustanovení §45 odst. 1 tr. zákoníku v požadavku vázanosti skutkovými zjištěními v zrušeném rozsudku. tj. v rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 6. 2020, sp. zn. 2 T 78/2020, který obsahoval i pro nesprávnou právní kvalifikaci podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku určující skutkové zjištění o tom, že obviněný se jednání dopustil v době vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky, by nevedla k odstranění primární vady v chybném použití §204 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jíž trpěl rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 6. 2020, sp. zn. 2 T 78/2020. Bylo proto nutno v celém rozsahu zrušit oba zmiňované rozsudky a o pokračování v trestném činu nově rozhodnout, bez vázanosti podmínkami uvedenými v §45 odst. 1 tr. zákoníku. Dále Nejvyšší soud zrušil také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a to včetně rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 13. 8. 2020, sp. zn. 1 T 27/2020, ve výroku o upuštění od uložení souhrnného trestu.
22 . Za splnění podmínek §271 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud sám hned rozhodl ve věci tak, že při odpovídající úpravě jinak správných a úplných skutkových zjištění uznal obviněného M. L. vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku, a to dílem dokonaným (škoda 10 914,40 Kč), dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 (hrozící škoda 1350 Kč). Dále bylo třeba nově rozhodnout i o trestu a náhradě škody. Nejvyšší soud při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédl k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, k osobním, majetkovým poměrům pachatele a k jeho dosavadnímu způsobu života a k možnosti jeho nápravy (§39 odst. 1 tr. zákoníku). Povaha a závažnost trestného činu jsou podle §39 odst. 2 tr. zákoníku určovány zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou, záměrem nebo cílem. Jako polehčující okolnost hodnotil, že se obviněný k projednávané trestné činnosti v plném rozsahu doznal a této litoval. Za přitěžující okolnosti považoval skutečnost, že obviněný se 5 dílčích útoků pokračování v trestném činu dopustil ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu. K osobě obviněného bylo zjištěno, že byl v minulosti opakovaně soudně trestán, a to pro trestné činy výtržnictví podle §358 tr. zákoníku a trestné činy krádeže podle §205 tr. zákoníku, vždy se tak jednalo o úmyslnou trestnou činnost. Dále bylo ze zprávy úřadu práce zjištěno, že obviněný byl naposledy veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 30. 11. 2016 do 1. 2. 2017, kdy si sám nalezl práci (č. l. 42 spisového materiálu Okresního soudu v Karviné sp. zn. 10 T 36/2020). Poté, co z ní byl propuštěn a ocitl se bez prostředků, což jej podle jeho slov vedlo k odcizení věcí v projednávaném případě, se však již na úřad práce jako uchazeč o zaměstnání nepřihlásil. Ze zprávy společnosti Comac jobs, s. r. o., bývalého zaměstnavatele obviněného, se podává, že obviněný ze začátku chodil do práce pravidelně a morálka byla dobrá, později měl však časté absence, proto byl propuštěn (č. l. 39 spisového materiálu Okresního soudu v Karviné sp. zn. 10 T 36/2020). Z uvedeného není zjevné, že by obviněný aktivně usiloval o zajištění obživy legálními prostředky, což částečně vypovídá o možnostech jeho nápravy, a že lze mít opodstatněné pochybnosti o jeho řádném životě před spácháním trestného činu.
23 . Nejvyšší soud při ukládání trestu, který bylo nutno ukládat jako trest souhrnný podle zásad uvedených v §43 odst. 2 tr. zákoníku za celou sbíhající se trestnou činnost obviněného, tedy jak za nyní posuzovaný přečin, tak i za přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 13. 8. 2020, sp. zn. 1 T 27/2020, vycházel z trestní sazby za přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, tudíž trestní sazby od šesti měsíců do tří let. Při posouzení všech výše uvedených polehčujících i převažujících přitěžujících okolností, osoby pachatele, stupně jeho narušení a možnosti nápravy Nejvyšší soud naznal, že obviněnému je třeba uložit trest kolem poloviny této sazby. Nejvyšší soud vzal v úvahu, že obviněnému byl již dříve ukládán trest odnětí svobody s podmíněným odkladem výkonu trestu, v jehož zkušební době se však dopustil další trestné činnosti, jakož i skutečnost, že se obviněný nyní projednávané trestné činnosti dopustil ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Je zjevné, že předchozí tresty u něj nevedly k nápravě a je nutno znovu přikročit k uložení trestu odnětí svobody o jeho bezprostředním výkonu. Za trest přiměřený a k dosažení účelu trestu též potřebný Nejvyšší soud shledal trest odnětí svobody vyměřený na 22 měsíců. Pro výkon tohoto trestu byl obviněný podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku byly současně zrušeny vedle výroku o upuštění od uložení souhrnného trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 13. 8. 2020, sp. zn. 1 T 27/2020, i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Takto uložený trest ani spolu s dosud nevykonaným trestem, jež by obviněnému případně hrozil v důsledku nařízení zbytku trestu odnětí svobody, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn, rozhodně nemůže vést k závěru o nepřiměřeném postihu obviněného.
24 . Nejvyšší soud rozhodoval též o náhradě škody. K trestnímu řízení se řádně připojila poškozená společnost Tesco Stores ČR, a. s. (č. l. 46 až 47 spisového materiálu Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 10 T 36/2020) a poškozený V. A. (č. l. 46 až 47 spisového materiálu Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 2 T 78/2020). Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že obviněný svým protiprávním jednáním poškozeným způsobil škodu, a jsou tak naplněny předpoklady podle §2910 zákona č. 89/20142 Sb., občanský zákoník, pro uložení povinnosti k náhradě takto způsobené škody. Ve vztahu k poškození lankového zámku na jízdním kole poškozeného V. A. bylo vypracováno i odborné vyjádření, v němž znalec z oboru ekonomiky odhadl hodnotu poškozeného zámku na 100 Kč (viz odborné vyjádření na č. l. 54 spisového materiálu Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. 2 T 78/2020). Z uvedených důvodů byla obviněnému podle §228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost zaplatit na náhradě škody za odcizené zboží poškozené společnosti Tesco Stores ČR, a. s., částku 3 597 Kč a poškozenému V. A. částku ve výši 100 Kč za poškození věci ve smyslu opodstatněných požadavků specifikovaných v jejich návrzích. Ačkoliv obviněný způsobil poškozené společnosti Tesco Stores ČR, a. s., odcizením zboží škodu vyšší, nemohl soud přiznat na náhradě škody částku vyšší nad rámec požadavku poškozené společnosti.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. 1. 2022
JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu