ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.113.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 113/2023-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 21. 9. 2023 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, J. O. , rozsudkem Okresního soudu v Baja, Maďarská republika, ze dne 17. 11. 2020, sp. zn. 16.B 61/2020/41, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Baja, Maďarská republika, ze dne 17. 11. 2020, sp. zn. 16.B 61/2020/41, který nabyl právní moci téhož dne, byl J. O. uznán vinným trestným činem převaděčství podle §353 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) trestního zákona Maďarské republiky, za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 5 (pěti) měsíců a k trestu vyhoštění z území Maďarské republiky na dobu 3 (tří) roků.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se J. O. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:
z pověření muže ukrajinské národnosti známého pod jménem I., za příslib 400 euro, vzal dne 22. ledna 2020 před 2:00 hodinou na silnici č. XY na okraji XY do osobního vozu BMW maďarské reg. zn. XY, které řídil, 4 Syřany a 1 občana Iráku (včetně A. P. a N. S.), kteří dříve neoprávněně a bez povolení překročili srbsko-maďarskou hranici, aniž měli doklady, které by je opravňovali k pobytu v Maďarsku. Cizince měl odsouzený v úmyslu převézt do Rakouska, do Vídně. Dne 22. ledna 2020 ve 02 hodin 20 minut na okraji obce XY, v úseku 183 kilometrů silnice č. XY, však byl hlídkami pobočky pohraniční policie XY vůz zastaven a odsouzený i jeho spolujezdci byli zadrženi.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení §4 odst. 4 se použije obdobně.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený J. O. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie) a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle §340 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. O. se pro svůj finanční prospěch podílel na ilegálním převozu několika cizinců přes státní hranici. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována charakterem trestné činnosti výrazně poškozující zájmy státu. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. O. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 9. 2023
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík