ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.127.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 127/2023-38
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 19. 10. 2023 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na část odsouzení občanky České republiky L. T. , rozsudkem Okresního soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 17. 6. 2021, sp. zn. 48 Ls 213 Js 26339/20, který nabyl právní moci dne 15. 7. 2021, v němž byla uznána vinnou trestným činem zvlášť těžké krádeže podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 1 č. 1, §303 odst. 1, §303c, §25 odst. 2, §52, §73 a §73c německého trestního zákoníku, a tomu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a osmi měsíců, při zahrnutí jednak části trestu z rozsudku Okresního soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 10. 7. 2020, sp. zn. 45 Ds 354 Js 27558/19, který nabyl právní moci dne 18. 7. 2020, uloženého za trestný čin nedovoleného držení omamných prostředků podle §1 odst. 1 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky ve spojení s přílohou II k německému zákonu o nakládání s omamnými prostředky, §3 odst. 1 č. 1, §29 odst. 1 č. 3 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky (bod II. 1. citovaného rozsudku), jakož i celého trestu z rozsudku Okresního soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 19. 5. 2021, sp. zn. 45 Ds 354 Js 28601/20, který nabyl právní moci dne 27. 5. 2021, uloženého za trestný čin úmyslného nedovoleného obchodování s omamnými prostředky ve třech případech a úmyslné nedovolené nabývání omamných prostředků ve čtyřiceti případech podle §1 odst. 1 ve spojení s přílohou I k německému zákonu o nakládání s omamnými prostředky, §3 odst. 1 č. 1, §29 odst. 1 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky a §53 německého trestního zákoníku, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
II. Naproti tomu se zamítá návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občanky České republiky L. T. , rozsudkem Okresního soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 10. 7. 2020, sp. zn. 45 Ds 354 Js 27558/19, který nabyl právní moci dne 18. 7. 2020, a to pro trestný čin podle §1 odst. 1 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky ve spojení s přílohou II k německému zákonu o nakládání s omamnými prostředky, §3 odst. 1 č. 1, §29 odst. 1 č. 3 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky (body II. 2. a 3. citovaného rozsudku), a trestný čin zpronevěry podle §246, §53 německého trestního zákoníku (bod II. 4. citovaného rozsudku) a tomuto odsouzení odpovídající část úhrnného trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců uloženého rozsudkem Okresního soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 17. 6. 2021, sp. zn. 48 Ls 213 Js 26339/20, který nabyl právní moci dne 15. 7. 2021, do kterého bylo dané odsouzení rozsudkem Okresního soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 10. 7. 2020, sp. zn. 45 Ds 354 Js 27558/19, zcela zahrnuto.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 10. 7. 2020, sp. zn. 45 Ds 354 Js 27558/19, který nabyl právní moci dne 18. 7. 2020, byla L. T. (dále též jen „odsouzená“) uznána vinnou jednak trestným činem nedovoleného držení omamných prostředků podle §1 odst. 1 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky (BtMG) ve spojení s přílohou II k německému zákonu o nakládání s omamnými prostředky, §3 odst. 1 č. 1, §29 odst. 1 č. 3 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky (body II. 1., 2. a 3. citovaného rozsudku) německého trestního zákoníku (StGB) a dále trestným činem zpronevěry podle §246, §53 německého trestního zákoníku (bod II. 4. citovaného rozsudku), za což byla odsouzena k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře šesti měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Norimberk ze dne 10. 7. 2020, sp. zn. 45 Ds 354 Js 27558/19, se L. T. předmětné trestné činnosti dopustila v podstatě tím, že:
1. dne 5. 8. 2019 v 02:50 hod. měla odsouzená u sebe vědomě a úmyslně 3,14 gramů metamfetaminu, když omamný prostředek měl obsah účinné látky minimálně ve výši 20 % metamfetaminové báze, přičemž odsouzená věděla, že nevlastnila povolení nezbytné pro nakládání s omamnými prostředky.
2. dne 6. 12. 2019 v 02:22 hod. měla odsouzená u sebe vědomě a úmyslně v ulici XY v XY 0,16 gramů metamfetaminu, když omamný prostředek měl obsah účinné látky minimálně ve výši 20 % metamfetaminové báze, přičemž odsouzená věděla, že nevlastnila povolení nezbytné pro nakládání s omamnými prostředky.
3. v přesně nezjištěné době, krátce před 21. 11. 2019, 11:15 hod., měla odsouzená u sebe v ulici XY v XY vědomě a úmyslně 0,28 gramů metamfetaminu, když omamný prostředek měl obsah účinné látky minimálně ve výši 20 % metamfetaminové báze, přičemž odsouzená věděla, že nevlastnila povolení nezbytné pro nakládání s omamnými prostředky.
4. dne 20. 11. 2019 v 10:30 hod. odsouzená v prostorách kavárny na adrese XY v XY nejprve požádala poškozeného I. o to, zda si smí zavolat jeho mobilním telefonem zn. Samsung A10 v hodnotě cca 150,00 EUR, na což jí poškozený předal svůj mobilní telefon a odsouzená nejprve telefonovala tímto mobilním telefonem v prostorách kavárny, popřípadě před ní. Následně odsouzená s mobilním telefonem poškozeného, jak měla od samého počátku v úmyslu, odešla pryč, aby si mobilní telefon poškozeného ponechala bez oprávnění pro sebe.
3. Následně byla L. T. rozsudkem Okresního soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 19. 5. 2021, sp. zn. 45 Ds 354 Js 28601/20, který nabyl právní moci dne 27. 5. 2021, uznána vinnou trestným činem úmyslného nedovoleného obchodování s omamnými prostředky ve třech případech a úmyslného nedovoleného nabývání omamných prostředků ve čtyřiceti případech podle §1 odst. 1 ve spojení s přílohou I k německému zákonu o nakládání s omamnými prostředky (BtMG) , §3 odst. 1 č. 1, §29 odst. 1 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky a §53 německého trestního zákoníku (StGB) , za což byla odsouzena k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
4. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Norimberk ze dne 19. 5. 2021, sp. zn. 45 Ds 354 Js 28601/20, se L. T. předmětné trestné činnosti dopustila v podstatě tím, že:
v přesně nezjištěné době v období od 1. 9. 2019 do 25. 4. 2020 odsouzená minimálně ve třech případech koupila a převzala od samostatně stíhaného K. na adrese XY v XY vždy 5 gramů metamfetaminu při ceně 60,- EUR za 1 gram, načež odsouzená tento omamný prostředek prodávala dále svým neznámým odběratelům, aby tímto dosáhla zisku.
Kromě toho odsouzená v tomto období koupila a převzala při minimálně 40 příležitostech od samostatně stíhaného K. na adrese XY v XY vždy 0,5 gramů metamfetaminu za cenu minimálně 20,- EUR.
Odsouzenou převzatý omamný prostředek měl vždy obsah účinné látky ve výši minimálně 20 % metamfetaminové báze, přičemž kterak odsouzená věděla, nevlastnila povolení nezbytné pro nakládání s omamnými prostředky.
5. Nakonec byla L. T. rozsudkem Okresního soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 17. 6. 2021, sp. zn. 48 Ls 213 Js 26339/20, který nabyl právní moci dne 15. 7. 2021, uznána vinnou trestným činem zvlášť těžké krádeže podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 1 č. 1, §303 odst. 1, §303c, §25 odst. 2, §52, §73 a §73c německého trestního zákoníku (StGB) , za což byla odsouzena k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, a to při zahrnutí jednotlivých úhrnných trestů uložených jí jednak rozsudkem Okresního soudu v Norimberku ze dne 10. 7. 2020, sp. zn. 45 Ds 354 Js 27558/19, a jednak rozsudkem Okresního soudu v Norimberku ze dne 19. 5. 2021, sp. zn. 45 Ds 354 Js 28601/20.
6. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Norimberk ze dne 17. 6. 2021, sp. zn. 48 Ls 213 Js 26339/20, se L. T. předmětné trestné činnosti dopustila v podstatě tím, že:
odsouzená společně s obviněným E. A. dne 25. 4. 2020 v 00:00 hod. v souladu se společným plánem odcizili z prostor restaurace „XY“, XY v XY ze dvou tam instalovaných herních automatů peněžní hotovost ve výši 6.065,10 EUR, když si vstup do obchodních prostor obstarali pomocí klíče, který odsouzená T. odcizila při jedné předchozí návštěvě restaurace, a to právě za tímto účelem. Odsouzená s obviněným přitom ve vědomé a chtěné součinnosti vypáčili pomocí šroubováku dva automaty a odcizili z nich kazety s penězi, čímž vznikla na automatech věcná škoda v celkové výši 1.744,90 EUR.
7. Dne 11. 10. 2023 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu doručen návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na odsouzení L. T. rozsudkem Okresního soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 17. 6. 2021, sp. zn. 48 Ls 213 Js 26339/20, který nabyl právní moci dne 15. 7. 2021, při zahrnutí trestů jednak z rozsudku Okresního soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 10. 7. 2020, sp. zn. 45 Ds 354 Js 27558/19, který nabyl právní moci dne 18. 7. 2020, a jednak z rozsudku Okresního soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 19. 5. 2021, sp. zn. 45 Ds 354 Js 28601/20, který nabyl právní moci dne 27. 5. 2021, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že v daném případě jsou ve vztahu k osobě odsouzené splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona, a to ohledně výše uvedeného odsouzení německý soudem, toliko částečně.
9. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
10. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzená L. T. je občankou České republiky, která byla opakovaně odsouzena soudy jiného členského státu Evropské unie. Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle §4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z nich (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Dále platí, že když je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, avšak některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, v takovém případě se jako na odsouzení soudem České republiky hledí jen na část odsouzení, které se týká skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti splněna.
11. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, určí Nejvyšší soud v rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona s přihlédnutím k závažnosti skutku, ohledně kterého tyto podmínky splněny nejsou. Určení přiměřeného trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky, je však nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle §4a odst. 3 (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u kterého není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), se naopak zamítne.
12. Nejvyšší soud při posuzování případu odsouzené L. T. dospěl k závěru, že podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna v případě skutků, ve kterých je rozsudkem Okresního soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 10. 7. 2020, sp. zn. 45 Ds 354 Js 27558/19, který nabyl právní moci dne 18. 7. 2020, spatřován jednak trestný čin nedovoleného držení omamných prostředků podle §1 odst. 1 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky ve spojení s přílohou II k německému zákonu o nakládání s omamnými prostředky (BtMG) , §3 odst. 1 č. 1, §29 odst. 1 č. 3 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky (body II. 2. a 3. citovaného rozsudku), a jednak trestný čin zpronevěry podle §246, §53 německého trestního zákoníku (StGB) (bod II. 4. citovaného rozsudku).
13. Skutky popsané pod body II. 2., 3. a 4. citovaného rozsudku Okresního soudu Norimberk ze dne 10. 7. 2020 spočívající jednak v tom, že odsouzená ve dnech 6. 12. 2019 u sebe držela celkem 0,16 gramů metamfetaminu s obsahem 20% účinné látky a před dnem 21. 11. 2019 u sebe držela celkem 0,28 gramů této látky s obsahem 20% účinné látky, a dále v tom, že si dne 20. 11. 2019 v kavárně vypůjčila od poškozeného jeho mobilní telefon v hodnotě 150,- EUR za účelem volání, načež i s tímto telefonem odešla pryč, aniž by jej poškozenému vrátila, totiž nejsou podle platné české právní úpravy trestnými činy. Jednání odsouzené popsané pod body II. 2. a 3. by totiž odpovídalo trestnému činu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 českého trestního zákoníku pouze za předpokladu, že by byla odsouzená usvědčena z toho, že by pro vlastní potřebu přechovávala pervitin v množství větším než malém. Tomu podle stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., odpovídá množství více než 1,5 gramů této drogy, resp. více než 0,5 gramu účinné látky či 0,6 gramu hydrochloridu. Vzhledem k tomu, že u odsouzené bylo zajištěno v jednom případě toliko 0,16 gramu a ve druhém případě 0,28 gramu pervitinu s obsahem 20% účinné látky (tj. 0,032 gramu, resp. 0,056 gramu metamfetaminové báze), nebylo možné shledat naplnění zákonných znaků skutkové podstaty tohoto trestného činu, přičemž v úvahu nepřichází ani použití jiné skutkové podstaty obsažené ve zvláštní části trestního zákoníku České republiky. Ze skutkových zjištění německého soudu totiž není nikterak zřejmé, že by daná látka byla odsouzenou neoprávněna vyrobena, dovezena, provezena či přechovávána pro jiného (tedy držena za účelem její nedovolené distribuce jiným osobám) ve smyslu zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku. Naproti tomu jednáním odsouzené popsaným pod bodem II. 4. byla způsobena škoda nedosahující intenzity škody nikoli nepatrné [tj. ve smyslu §138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku škody dosahující minimální hranice 10.000,- Kč], která je však zákonným znakem trestného činu zpronevěry podle §206 odst. 1 tr. zákoníku, přičemž ani v tomto případě nepřichází v úvahu použití jiné skutkové podstaty obsažené ve zvláštní části trestního zákoníku České republiky, když by bylo namístě dovodit eventuální odpovědnost odsouzené toliko za přestupek proti majetku ve smyslu §8 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
14. Vzhledem k této skutečnosti Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle §4a odst. 3 zákona ohledně výše citovaného cizozemského odsouzení ve vztahu ke skutkům popsaným pod body II. 2., 3. a 4. rozsudku Okresního soudu Norimberk ze dne 10. 7. 2020, sp. zn. 45 Ds 354 Js 27558/19, a těmto skutkům odpovídající části úhrnného trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců uloženého rozsudkem Okresního soudu Norimberk ze dne 17. 6. 2021, sp. zn. 48 Ls 213 Js 26339/20, do kterého bylo dané odsouzení rozsudkem Okresního soudu Norimberk ze dne 10. 7. 2020 zcela zahrnuto, zamítl.
15. Naopak jde-li o skutky, které Okresní soud Norimberk v rámci svých rozsudků ze dne 17. 6. 2021, sp. zn. 48 Ls 213 Js 26339/20, ze dne 19. 5. 2021, sp. zn. 45 Ds 354 Js 28601/20, a ze dne 10. 7. 2020, sp. zn. 45 Ds 354 Js 27558/19 (jednání popsané pod bodem II. 1) právně kvalifikoval jednak jako trestný čin zvlášť těžké krádeže podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 1 č. 1, §303 odst. 1, §303c, §25 odst. 2, §52, §73 a §73c německého trestního zákoníku, (rozsudek ze dne 17. 6. 2021), dále jako trestný čin úmyslného nedovoleného obchodování s omamnými prostředky ve třech případech a úmyslného nedovoleného nabývání omamných prostředků ve čtyřiceti případech podle §1 odst. 1 ve spojení s přílohou I k německému zákonu o nakládání s omamnými prostředky, §3 odst. 1 č. 1, §29 odst. 1 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky a §53 německého trestního zákoníku (rozsudek ze dne 19. 5. 2021) a jako trestný čin nedovoleného držení omamných prostředků podle §1 odst. 1 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky ve spojení s přílohou II k německému zákonu o nakládání s omamnými prostředky, §3 odst. 1 č. 1, §29 odst. 1 č. 3 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky (rozsudek ze dne 10. 7. 2020), lze konstatovat, že se odsouzení týká skutků, které jednoznačně vykazují zákonné znaky trestného činu rovněž podle právního řádu České republiky, konkrétně přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku (rozsudek ze dne 17. 6. 2021), resp. přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnýmni a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku (rozsudek ze dne 19. 5. 2021), resp. přečinu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 odst. 2 tr. zákoníku (bod II. 1. rozsudku ze dne 10. 7. 2020).
16. Ze skutkových zjištění Okresního soudu Norimberk je totiž zřejmé, že si odsouzená společným jednáním s další osobou přisvojila cizí věci tím, že se jich zmocnila, čin spáchala vloupáním a způsobila jím větší škodu [tj. ve smyslu §138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 100.000,- Kč], když současně tímto svým jednáním poškodila cizí věc a způsobila tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou [tj. ve smyslu §138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 10.000,- Kč] (viz rozsudek ze dne 17. 6. 2021). Ve vztahu k jednání popsanému ve výrokové části rozsudku Okresního soudu Norimberk ze dne 19. 5. 2021 je ze skutkových zjištění tohoto cizozemského soudu zřejmé, že se v daném případě jednalo o opakovaný neoprávněný nákup pervitinu za účelem jeho další distribuce třetím osobám, tedy návykové látky obsahující psychotropní látku. Jednání odsouzené popsané ve výrokové části rozsudku německého soudu by přitom bylo podle příslušných právních předpisů České republiky namístě posoudit jako jeden skutek mající povahu trvajícího trestného činu, neboť ze skutkových zjištění Okresního soudu Norimberk je zřejmé, že odsouzená v témže časovém období pervitin nakupovala jednak za účelem jeho distribuce dalším osobám, a jednak zčásti též pro svoji vlastní spotřebu. Ve vztahu k jednání popsanému ve výrokové části rozsudku Okresního soudu Norimberk ze dne 10. 7. 2020 pod bodem II. 1 je pak ze skutkových zjištění tohoto cizozemského soudu zřejmé, že odsouzená u sebe dne 5. 8. 2019 pro vlastní potřebu přechovávala pervitin v množství 3,14 gramů s obsahem 20 % účinné látky (tj. 0,628 gramu), tj. v množství větším než malém. Tomu totiž podle stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., odpovídá množství více než 1,5 gramů této drogy, resp. více než 0,5 gramu účinné látky či 0,6 gramu hydrochloridu. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením §4a odst. 3 citovaného zákona.
17. V posuzované věci jsou však ohledně výše uvedené trestné činnosti dány i podmínky materiální povahy, neboť odsouzená L. T. se dopustila úmyslné trestné činnosti obecně nebezpečné, k jejímuž stíhání je v případě drogových deliktů Česká republika zavázána mimo jiné i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzené je přitom zvyšována nejen četností úmyslných trestných činů, jejichž zákonné znaky svým jednáním naplnila, ale též celkovou výší jí způsobené škody, jež v případě trestného činu krádeže výrazně přesahovala minimální hranici větší škody ve smyslu §205 odst. 3 tr. zákoníku za užití §138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku (tj. částku 100.000,- Kč) a v případě trestného činu poškození cizí věci minimální hranici škody nikoli nepatrné ve smyslu §228 odst. 1 tr. zákoníku za užití §138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (tj. částku 10.000,- Kč). Pominout nelze ani bohatší trestní minulostí odsouzené, která byla v období let 2015 až 2018 již opakovaně soudně trestána na území Spolkové republiky Německo, a to pro různorodou trestnou činnost, včetně trestné činnosti majetkového charakteru. Z výše uvedeného tak plynou zjevné sklony odsouzené k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, když ani několik předchozích pravomocných odsouzení této nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí. Závažnosti jednání odsouzené přitom odpovídá i výsledný úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody.
18. Nejvyšší soud tedy návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl pouze částečně, tj. pouze v rozsahu stanoveném v bodě I. výrokové části tohoto usnesení. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud rozhodl, že se pouze na část trestných činů L. T., jimiž byla pravomocně uznána vinnou rozsudkem Okresního soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 10. 7. 2020, sp. zn. 45 Ds 354 Js 27558/19, který nabyl právní moci dne 18. 7. 2020, hledí jako na odsouzení soudem České republiky, v souladu s tím alikvotně snížil i uložený nepodmíněný trest odnětí svobody, a to z původního úhrnného nepodmíněného trestu odnětí svobody v trvání dvou let uloženého rozsudkem Okresního soudu Norimberk ze dne 17. 6. 2021, sp. zn. 48 Ls 213 Js 26339/20, do kterého bylo dané odsouzení rozsudkem Okresního soudu Norimberk ze dne 10. 7. 2020, sp. zn. 45 Ds 354 Js 27558/19, zcela zahrnuto (při zahrnutí mimo jiné i trestu z rozsudku Okresního soudu Norimberk ze dne 19. 5. 2021, sp. zn. 45 Ds 354 Js 28601/20) na konečný jeden rok a osm měsíců, který tak svým druhem i výměrou zcela odpovídá závažnosti jednání odsouzené popsanému jednak v rozsudku Okresního soudu Norimberk ze dne 17. 6. 2021, sp. zn. 48 Ls 213 Js 26339/20, dále v rozsudku Okresního soudu Norimberk ze dne 19. 5. 2021, sp. zn. 45 Ds 354 Js 28601/20, jakož i pod bodem II. 1. shora citovaného rozsudku Okresního soudu Norimberk ze dne 10. 7. 2020, sp. zn. 45 Ds 354 Js 27558/19.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. 10. 2023
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu