ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.134.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 134/2023-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 7. 11. 2023 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky R. A. , rozsudkem Zemského soudu Zwickau, Spolková republika Německo, ze dne 14. 12. 2021, sp. zn. 6 Ls 570 Js 20650/21, který nabyl právní moci téhož dne, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu Zwickau, Spolková republika Německo, ze dne 14. 12. 2021, sp. zn. 6 Ls 570 Js 20650/21, který nabyl právní moci téhož dne, byl R. A. uznán vinným trestným činem loupeže podle §249 odst. 1 německého trestního zákoníku (StGB) a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
2. Podle skutkových zjištění Zemského soudu Zwickau se R. A. předmětné trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že:
dne 24. 9. 2021 v 11:20 hod. šla 73letá svědkyně A. M. ve městě XY po chodníku v ulici XY směrem k ulici XY, přičemž ve své levé ruce držela sáček se 2 kuřecími stehny a se svou cca 15 cm dlouhou černou peněženkou z umělé kůže, přičemž peněženka obsahovala peněžní hotovost ve výši cca 100,00 EUR (1x bankovka 50 EUR, 2x bankovka 20,00 EUR a drobné mince), její EC kartu společnosti Sparkasse Vogtland, její spolkový osobní průkaz, její řidičský průkaz, její kartu pojišťovny AOK a různé zákaznické karty; v okamžiku, kdy se svědkyně M. nacházela v ulici XY na úrovni posledního vchodu do domu před ulicí XY, vrazil do ní úmyslně odsouzený R. A., který měl na sobě v době spáchání činu červenou bundu, z boku zezadu a svědkyni vytrhl její peněženku z ruky, aby peněženku odcizil. Když odsouzený do svědkyně úmyslně vrazil, svědkyně nejprve ztratila trochu rovnováhu, ale neupadla. Svědkyně se zároveň pokoušela držet svou peněženku pevně v ruce tak, že ji uchopila pevněji, nicméně odsouzený trhl za peněženku tak silně, že ji svědkyně nemohla udržet. Svědkyni se kvůli útoku podlomila kolena a roztřásla se. Následně volala několikrát o pomoc a pokoušela se běžet za odsouzeným, který z místa utíkal i s peněženkou přes ulici XY, kterou však s ohledem na pronásledování své osoby cestou odhodil do nádoby na odpad, kde byla následně nalezena. V době spáchání činu byl přitom odsouzený pod vlivem drog, nikoli však v takové míře, že by toto mělo nějaké účinky na jeho trestní odpovědnost.
3. Dne 17. 10. 2023 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského soudu Zwickau, Spolková republika Německo, ze dne 14. 12. 2021, sp. zn. 6 Ls 570 Js 20650/21, který nabyl právní moci téhož dne, ve vztahu k osobě R. A. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že R. A. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje zákonné znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně zvlášť závažného zločinu loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění Zemského soudu Zwickau je totiž zřejmé, že odsouzený vůči poškozené užil násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, konkrétně peněženky poškozené i s jejím obsahem, již tato pevně svírala v ruce. Současně tímto jednáním sobě bez souhlasu oprávněného uživatele opatřil platební prostředek (konkrétně platební kartu vystavenou na jméno poškozené) umožňující výběr hotovosti, který náleží jinému. Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky pro postup podle ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona, ježto z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů bylo mimo jiné zjištěno, že předmětné rozhodnutí německého soudu dosud nebylo na území České republiky uznáno podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je zvyšována nejen způsobem provedení činu, ale též skutečností, že se svým jednáním dopustil více úmyslných trestných činů. Přehlédnout přitom nelze ani jeho trestní minulost, neboť v rozmezí let 2004 až 2009 byl na území České republiky celkem třikrát trestně stíhán a odsouzen, a to výhradně pro trestnou činnost téhož charakteru (tj. pro trestné činy loupeže), byť zčásti je v důsledku zahlazení odsouzení na něho třeba hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Současně se odsouzený v období let 2021 až 2023 dopustil celkem ve třech případech další trestné činnosti, a to různorodého charakteru, též na území Spolkové republiky Německo, z čehož tak plynou jeho zjevné sklony k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států. Z výše uvedeného je rovněž zřejmé, že ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, tomuto nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Zemského soudu Zwickau, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře jednoho roku. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení R. A. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. 11. 2023
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu