ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.136.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 136/2023- 27
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 7. 11. 2023 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky L. C. , rozsudkem Obvodového soudu Ingolstadt, Spolková republika Německo, ze dne 17. 11. 2020, sp. zn. 2 Ds 24 Js 13995/20, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu Ingolstadt, Spolková republika Německo, ze dne 17. 11. 2020, sp. zn. 2 Ds 24 Js 13995/20, který nabyl právní moci 18. 5. 2021, byl L. C. uznán vinným trestnými činy poškození věci a porušení domovní svobody v jednočinném souběhu s pokusem trestného činu krádeže podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 2 bod 2, §123 odst. 1, 2, §303, §303c, §22, §23, §52 a §53 německého trestního zákona, a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 9 (devíti) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se L. C. dopustil trestné činnosti tím, že
dne 13. 8. 2020 ve 23:29 hod., pomocí šroubováku vypáčil ze zdi v oblasti vstupu před „XY“ (XY) na adrese XY v XY, kovový válec, který tam byl zapuštěný, a který byl opatřen uzamykatelným víkem; klíč k němu má hasičský sbor, popř. policie, aby bylo možné si z něho v naléhavém případě vzít klíč k muzeu. Odsouzený tento válec nezjištěným způsobem otevřel a klíč odcizil. Tímto vznikla věcná škoda na stěně a na válci ve výši přibližně 500 euro. Poté si tímto klíčem otevřel vstupní dveře do muzea a vnikl dovnitř s úmyslem odcizit zde vhodné předměty. Za tím účelem se uvnitř muzea pokusil vypáčit tam se nacházející registrační pokladnu. To se mu však nepodařilo, protože v jeho jednání mu bylo zabráněno příjezdem zalarmovaných příslušníků policie.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení §4 odst. 4 se použije obdobně.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený L. C. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie) a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky [trestných činů krádeže podle §205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku a poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku]. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený L. C. se pro svůj prospěch dopustil jednání, kterým byla způsobena škoda na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení L. C. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. 11. 2023
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu