ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.157.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 157/2023- 96
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. 12. 2023 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. G. ,
- jednak rozsudkem Okresního soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. 301 Ls 103 Js 13527/13, který nabyl právní moci dne 2. 10. 2015, při zahrnutí trestu z rozsudku Okresního soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze dne 4. 6. 2013, sp. zn. 304 Ls 103 Js 1172/13, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze dne 12. 9. 2014, sp. zn. 2 Ns 103 Js 1172/13, o kterém bylo již dříve rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2016, sp. zn. 11 Tcu 18/2016,
- jednak rozsudkem Okresního soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 304 Ls 103 Js 3350/18, který nabyl právní moci dne 27. 11. 2018, při zahrnutí trestu z rozsudku Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem, Spolková republika Německo, ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 987 Ds 357 Js 18360/18, který nabyl právní moci dne 19. 6. 2018,
- jednak rozsudkem Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem, Spolková republika Německo, ze dne 8. 1. 2019, sp. zn. 987 Ds 112 Js 45913/18, který nabyl právní moci dne 16. 1. 2019,
- jednak rozsudkem Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem, Spolková republika Německo, ze dne 23. 3. 2021, sp. zn. 986 Ds 112 Js 66350/20, který nabyl právní moci dne 31. 3. 2021,
hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze dne 4. 6. 2013, sp. zn. 304 Ls 103 Js 1172/13, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze dne 12. 9. 2014, sp. zn. 2 Ns 103 Js 1172/13, byl J. G. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným trestným činem krádeže v souběhu s omezováním osobní svobody a úmyslným ublížením na těle podle §242 odst. 1, §223, §230 odst. 1, 2, 3, §22, §23 odst. 1, §52 a §53 německého trestního zákoníku (StGB) a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců, a to za současného nařízení umístění jeho osoby v odvykacím zařízením (kterak bylo oproti původnímu rozsudku okresního soudu nově rozhodnuto odvolacím soudem).
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Aschaffenburg, sp. zn. 304 Ls 103 Js 1172/13, se J. G. předmětné trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že
dne 22. 12. 2012 kolem 15:15 hodin odcizil v prodejně XY, XY, XY, dvoje džínsy zn. Camp David v celkové hodnotě 199,90 eur tak, že je v převlékací kabině vložil do tašky, kterou si sám vyrobil a vystlal ji hliníkovou fólií a lepící páskou, aby si zboží ponechal bez zaplacení; taška přitom byla upravena tak, že by nespustila poplach, pokud by se v ní při opouštění obchodu nacházely předměty opatřené bezpečnostními etiketami. Svědkyně S. přitom zpozorovala, že odsouzený vešel do kabinky se dvojími džínsy, které nevrátil, načež událost okamžitě nahlásila svému nadřízenému, svědkovi S. V tomto okamžiku již odsouzený scházel rychlým krokem po eskalátoru. Svědek S. jej pronásledoval, načež mu tento po opakovaných dotazech krátce ukázal obsah přivezené plastové tašky, v níž se nacházely odcizené věci. Když svědek S. odsouzeného vyzval, aby mu ukázal obsah tašky, ten se vydal rychlým krokem směrem k XY, načež jej svědek i nadále pronásledoval. V úrovni XY odsouzený vybalil jedny džínsy z tašky, na což mu svědek S. dal na vědomí, že nyní zavolá policii. Slovy "žádnou policii" odsouzený utíkal proti svědku S. a pokusil se jej odstrčit, aby mohl uprchnout a zabránit tak své identifikaci policií. Svědek D. W., který přispěchal svědkovi na pomoc, nato odsouzeného, který již nekladl odpor, zadržel. Svědek S. přitom jednáním odsouzeného utrpěl lehké zranění na ruce, když měl vyvrácen nehet na prstu ruky, v důsledku čehož pocítil lehké bolesti.
3. Ve vztahu k tomuto rozsudku německého soudu přitom bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2016, sp. zn. 11 Tcu 18/2016, rozhodnuto tak, že se podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, na odsouzení J. G. citovaným rozsudkem Okresního soudu Aschaffenburg ze dne 4. 6. 2013, sp. zn. 304 Ls 103 Js 1172/13, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Aschaffenburg ze dne 12. 9. 2014, sp. zn. 2 Ns 103 Js 1172/13, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Následně byl J. G. rozsudkem Okresního soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. 301 Ls 103 Js 13527/13, který nabyl právní moci dne 2. 10. 2015, uznán vinným trestnými činy podílnictví a krádeže ve zvlášť závažném případě, a to ve čtyřech případech, a trestným činem zpronevěry podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta druhá č. 1, 3, §246 odst. 1, §259 odst. 1, §21, §49 odst. 1, §53, §55, §64 německého trestního zákoníku (StGB) a odsouzen jednak k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání třech roků a jednak k dalšímu nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi měsíců, a to za současného umístění jeho osoby do ústavu odvykací léčby, a to při zahrnutí trestu ze shora citovaného rozsudku Okresního soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze dne 4. 6. 2013, sp. zn. 304 Ls 103 Js 1172/13, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze dne 12. 9. 2014, sp. zn. 2 Ns 103 Js 1172/13.
5. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Aschaffenburg, sp. zn. 301 Ls 103 Js 13527/13, se J. G. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že
1) v již přesně nezjištěné době mezi 22. 9. 2013 a 24. 9. 2013 odsouzený obdržel od blíže neznámé osoby jménem „S.“ ve XY notebook zn. MacBookAir poškozeného M. T., který byl odcizen dne 22. 9. 2013 na adrese XY v XY, a této neznámé osobě za něj předal neznámé množství drog. Odsouzený v tom spatřoval dobrý obchod, když skutečnost, odkud notebook pocházel, mu byla lhostejná. Předmětný notebook poté odsouzený odnesl do zastavárny firmy XY, XY ve XY, kde mu za něj vyplatili částku 300,00 EUR.
2) dne 9. 10. 2013 ve 13:08 hodin odsouzený v obchodních prostorách firmy „XY“ na adrese XY v XY odcizil kosmetické výrobky značky Dr. Hauschka v hodnotě 2.532,12 EUR, aby si zboží ponechal bez zaplacení pro sebe.
3) v již přesně nezjistitelné době mezi 9. 10. 2013 19:00 hodin a 10. 10. 2013 06:30 hodin odsouzený mimo otevírací dobu vstoupil do obchodních prostor společnosti XY, XY v XY, a to tak, že vytlačil dvě výkyvná ramena světlíku nad vstupními dveřmi z ukotvení a díky tomu bylo možné sklopit okno dovnitř. V obchodních prostorách poté odcizil jednu salátovou mísu a peníze v hotovosti v hodnotě celkem 500,00 EUR, aby si tyto cizí předměty ponechal pro sebe.
4) dne 23. 10. 2013 v 15:45 hodin odsouzený odcizil v obchodních prostorách společnosti „XY“ na adrese XY v Y další kosmetické výrobky značky Dr. Hauschka v hodnotě 696,00 EUR, aby si zboží ponechal bez zaplacení pro sebe.
5) dne 12. 12. 2013 v 08:18 hodin odsouzený v obchodních prostorách společnosti XY, XY v XY odcizil čtyři lahve sektu „Veuve Clicquot“ v hodnotě 171,96 EUR, aby si zboží ponechal bez zaplacení pro sebe.
6) v již přesně nezjistitelné době mezi 22. 9. 2014 a 26. 9. 2014 odsouzený před centrem pro narkomany v ulici XY ve XY nalezl vkladní knížku poškozené J. F., která byla odcizena poškozené odcizena z jejích obchodních prostor na adrese XY v XY v době mezi 22. 9. a 23. 9. 2014. Na vkladní knížce byl zůstatek ve výši 2.856,53 EUR, což odsouzený zjistil poté, co knížku otevřel. Jelikož se chtěl k penězům poškozené nějakým způsobem dostat, vzal si vkladní knížku s sebou, byť mu bylo známo, že na tuto vkladní knížku neměl žádný nárok.
6. Poté byl J. G. rozsudkem Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem, Spolková republika Německo, ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 987 Ds 357 Js 18360/18, který nabyl právní moci dne 19. 6. 2018, uznán vinným trestným činem krádeže podle §242 odst. 1, §21, §49 odst. 1 německého trestního zákoníku (StGB) a odsouzen k peněžitému trestu ve výměře 160denních sazeb ve výši 15 eur u každé jedné denní sazby.
7. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem, sp. zn. 987 Ds 357 Js 18360/18, se J. G. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že
dne 8. 1. 2018 ve 22:00 hodin se odsouzený vydal do obchodu firmy XY na adrese XY ve XY, kde vzal z výkladu se zbožím pět lahví Irish Cream Baileys v celkové prodejní ceně ve výši 64,95 EUR, načež si láhve zastrčil do svého batohu, který si přinesl s sebou, načež dané obchodní prostory opustil, aniž by zboží zaplatil. S láhvemi alkoholu chtěl přitom disponovat jako vlastník a prodat je za účelem financování své konzumace drog.
8. Následně byl J. G. rozsudkem Okresního soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 304 Ls 103 Js 3350/18, který nabyl právní moci dne 27. 11. 2018, uznán vinným trestným činem krádeže ve třech případech podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta druhá č. 3, §53, §55, §73, §73c a §21 německého trestního zákoníku (StGB) a §17 odst. 2 německého zákona o Spolkovém centrálním rejstříku (BZRB) a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, a to při zahrnutí trestu z výše citovaného rozsudku Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem, Spolková republika Německo, ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 987 Ds 357 Js 18360/18, který nabyl právní moci dne 19. 6. 2018.
9. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Aschaffenburg, sp. zn. 304 Ls 103 Js 3350/18, se J. G. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že
1) dne 10. 1. 2018 v 15:05 hodin odcizil v obchodních prostorách společnosti XY, XY v XY kosmetiku konkrétně dva oční krémy značky Dr. Hauschka v celkové hodnotě 90,00 EUR, aby si zboží ponechal bez zaplacení pro sebe.
2) dne 5. 2. 2018 ve 13:40 hodin odsouzený odcizil v obchodních prostorách společnosti XY, XY v XY devět tub krému značky Dr. Hauschka v celkové hodnotě 386,00 EUR, aby si zboží ponechal bez zaplacení pro sebe.
3) dne 4. 4. 2018 ve 13:03 hodin odsouzený odcizil v obchodních prostorách společnosti XY, XY v XY šest balení holicích čepelek značky Fusion Power v celkové hodnotě 179,70 EUR, aby si zboží ponechal bez zaplacení pro sebe.
10. Posléze byl J. G. rozsudkem Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem, Spolková republika Německo, ze dne 8. 1. 2019, sp. zn. 987 Ds 112 Js 45913/18, který nabyl právní moci dne 16. 1. 2019, uznán vinným trestným činem krádeže ve třech případech v souběhu s pokusem o krádež ve dvou případech a trestným činem podvodu v jednočinném souběhu s paděláním listin podle §242 odst. 1, §263 odst. 1, §267 odst. 1, §22, §23, §52, §53, §56, §73 a §73c německého trestního zákoníku (StGB) a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a devíti měsíců.
11. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem, sp. zn. 987 Ds 112 Js 45913/18, se J. G. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že
1) dne 23. 8. 2018 v 07:36 hodin odcizil spícímu poškozenému G. S. H. na cestě ve vlaku ICE 2028 z XY do XY během zastavení ve XY jeho vedle něj položený laptop značky „Dell“ včetně tašky s dokumenty, peněženkou s EC kartou, jakož i s dalšími cennými předměty v celkové hodnotě cca 5.000 EUR, aby tyto předměty použil pro sebe.
2) dne 23. 8. 2018 v 15:24 hodin odsouzený použil odcizenou EC kartu poškozeného H. v nádražním kiosku na hlavním nádraží, když si jejím prostřednictvím inkasním postupem zakoupil cigarety v celkové hodnotě 82,15 EUR, a to tak, že předložil danou EC kartu a platební doklad podepsal jménem poškozeného H.
3) dne 24. 8. 2018 v 17:13 hodin odsouzený odcizil ve vlaku XY na hlavním nádraží ve XY koženou aktovku poškozeného K., který se nacházel ve vlaku a svoji tašku, v níž se nacházela kazeta se dvěma plnicími pery značky Lamy, dvě nabíječky na iPhone, jakož i klíče od domu a od bytu poškozeného, měl odloženou na lavici.
4) dne 24. 8. 2018 ve 20:15 hodin odsouzený vstoupil na koleji XY do vlaku XY, ve kterém se zmocnil v oblasti restaurace odložené tašky na laptop poškozeného R., s níž poté opustil vlak. Poškozený však čin zpozoroval, odsouzeného pronásledoval, načež mu tento tašku znovu vydal.
5) o přibližně 35 minut později dne 24. 8. 2018 se odsouzený vydal ke koleji XY do vlaku XY, kde se v posledním vagónu vlaku zmocnil kabelky poškozené M., která byla odložena na řadě sedadel. Jelikož byl čin zpozorován a odsouzený byl vyzván, aby tašku vydal, tento tašku opět vrátil.
6) ve 21:00 hodin dne 24. 8. 2018 se odsouzený na koleji XY vydal do vlaku XY, kde se zmocnil v oblasti kuchyně uloženého batohu poškozeného B., s nímž poté opustil vlak. Na nástupišti však odsouzeného prozatímně zadrželi příslušníci policie.
Odsouzený chtěl přitom se všemi taškami včetně jejich obsahu nakládat jako vlastník, přičemž je chtěl prodat a získat tak finanční prostředky na obstarání drog.
12. Konečně byl rozsudkem Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem, Spolková republika Německo, ze dne 23. 3. 2021, sp. zn. 986 Ds 112 Js 66350/20, který nabyl právní moci dne 31. 3. 2021, J. G. uznán vinným trestným činem krádeže ve dvou případech podle §242 odst. 1, §53, §54, §73, §73c, §73d německého trestního zákoníku (StGB) a §17 odst. 2 německého zákona o Spolkovém centrálním rejstříku (BZRB) a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
13. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem, sp. zn. 986 Ds 112 Js 66350/20, se J. G. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že
1) dne 28. 9. 2020 ve 22:59 hodin odsouzený odcizil na hlavním nádraží ve XY sportovní tašku poškozené T. B., která si svou sportovní tašku odložila ve vlaku XY na cestě z XY do XY a nechala ji na krátkou dobu bez dozoru. Odsouzený tuto okolnost využil tak, že vstoupil do vlaku XY na hlavním nádraží ve XY, cestovní tašky se nejprve nepozorovaně zmocnil a potom se i s ukradenou kořistí vzdálil z vlaku XY připraveného k odjezdu. V odcizené cestovní tašce se nacházely různé části oblečení v hodnotě cca 150 EUR. Odsouzený chtěl s ukradenou kořistí nakládat jako vlastník a prodat ji za účelem financování své drogové závislosti.
2) dne 30. 9. 2020 v 04:55 hodin odsouzený odcizil na hlavním nádraží ve XY příruční tašku poškozeného T. W., který si jako pracovník společnosti XY odložil svou příruční tašku na počátku služby na koleji XY v oddílu bistra ve vlaku XY a nechal ji po nějakou dobu bez dozoru. Tuto okolnost odsouzený využil tak, že vstoupil do vlaku XY, zmocnil se tašky a potom i s ukradenou kořistí čekající vlak XY opustil. V odcizené příruční tašce se nacházely vedle peněžní hotovosti ve výši cca 140,- EUR i různé průkazní doklady, kreditní, popřípadě bankovní karty, různé příslušenství k mobilnímu telefonu, léky, osvědčení o technickém průkazu vozidla a svazek klíčů poškozeného W.. Odsouzený chtěl s ukradenou kořistí nakládat jako vlastník a dále ji prodat za účelem financování své drogové závislosti.
14. Dne 24.11. 2023 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení jednak rozsudkem Okresního soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. 301 Ls 103 Js 13527/13, který nabyl právní moci dne 2. 10. 2015, při zahrnutí trestu z rozsudku Okresního soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze dne 4. 6. 2013, sp. zn. 304 Ls 103 Js 1172/13, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze dne 12. 9. 2014, sp. zn. 2 Ns 103 Js 1172/13, o kterém bylo již dříve rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2016, sp. zn. 11 Tcu 18/2016, dále rozsudkem Okresního soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 304 Ls 103 Js 3350/18, který nabyl právní moci dne 27. 11. 2018, při zahrnutí trestu z rozsudku Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem, Spolková republika Německo, ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 987 Ds 357 Js 18360/18, který nabyl právní moci dne 19. 6. 2018, dále rozsudkem Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem, Spolková republika Německo, ze dne 8. 1. 2019, sp. zn. 987 Ds 112 Js 45913/18, který nabyl právní moci dne 16. 1. 2019, jakož i rozsudkem Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem, Spolková republika Německo, ze dne 23. 3. 2021, sp. zn. 986 Ds 112 Js 66350/20, který nabyl právní moci dne 31. 3. 2021, ve vztahu k osobě odsouzeného J. G. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
15. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
16. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
17. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že J. G. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemskými soudy a jednotlivá odsouzení se týkají skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně přečinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 odst. 1 tr. zákoníku, pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), dílem též písm. b) tr. zákoníku a přečinu zatajení věci podle §219 odst. 1 tr. zákoníku (v případě rozsudku Okresního soudu Aschaffenburg ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. 301 Ls 103 Js 13527/13), dále přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku (v případě rozsudku Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 987 Ds 357 Js 18360/18), pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku (v případě rozsudku Okresního soudu Aschaffenburg ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 304 Ls 103 Js 3350/18), pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), dílem též písm. d), odst. 2 tr. zákoníku, dílem v jednočinném souběhu s přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku (v případě rozsudku Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem ze dne 8. 1. 2019, sp. zn. 987 Ds 112 Js 45913/18) a pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, dílem v jednočinném souběhu s přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku (v případě rozsudku Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem ze dne 23. 3. 2021, sp. zn. 986 Ds 112 Js 66350/20).
18. Ze skutkových zjištění německých soudů je totiž zřejmé, že si odsouzený v případě jednání popsaných jednak v rozsudcích Okresního soudu Aschaffenburg ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. 301 Ls 103 Js 13527/13 [body 2) až 5)], a ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 304 Ls 103 Js 3350/18 [body 1) až 3)], a jednak v rozsudcích Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem ze dne 8. 1. 2019, sp. zn. 987 Ds 112 Js 45913/18 [body 1) až 6)], a ze dne 23. 3. 2021, sp. zn. 986 Ds 112 Js 66350/20 [body 1) a 2)], více dílčími útoky – jež byly ve smyslu §116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku – přisvojil cizí věci tím, že se jich zmocnil, čin dílem spáchal vloupáním, dílem na věci, kterou měl jiný při sobě, přičemž tímto svým jednáním způsobil na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou [tj. ve smyslu §138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 10.000 Kč]. V případě jednání, jímž byl uznán vinným jednak rozsudkem Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem ze dne 8. 1. 2019, sp. zn. 987 Ds 112 Js 45913/18 [bod 1)] a jednak rozsudkem téhož soudu ze dne 23. 3. 2021, sp. zn. 986 Ds 112 Js 66350/20 [bod 2)] si odsouzený současně tímto svým jednáním bez souhlasu oprávněného uživatele opatřil platební prostředek, který umožňuje výběr hotovosti a který náleží jinému.
19. Oboustranná trestnost jednání, jímž byl odsouzený J. G. pravomocně uznán vinným citovanými rozsudky Okresního soudu Aschaffenburg ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 304 Ls 103 Js 3350/18, a Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 987 Ds 357 Js 18360/18, ze dne 8. 1. 2019, sp. zn. 987 Ds 112 Js 45913/18, a ze dne 23. 3. 2021, sp. zn. 986 Ds 112 Js 66350/20, je přitom dána též jeho bohatou trestní minulostí, ježto se výše uvedených jednání dopustil přesto, že byl za takový čin (v podobě neoprávněného přisvojení si cizí věci) v posledních třech letech odsouzen. Z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů totiž jasně plyne, že se odsouzený uvedených jednání dopustil vždy před uplynutím zákonné tříleté lhůty (z pohledu českého trestního práva rozhodné pro naplnění znaku speciální recidivy u přečinu krádeže ve smyslu §205 odst. 2 tr. zákoníku) poté, co byl rozsudkem Okresního soudu Aschaffenburg ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. 301 Ls 103 Js 13527/13, který nabyl právní moci dne 2. 10. 2015, (popř. rozsudkem Okresního soudu Aschaffenburg ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 304 Ls 103 Js 3350/18, který nabyl právní moci dne 27. 11. 2018, či rozsudkem Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem ze dne 8. 1. 2019, sp. zn. 987 Ds 112 Js 45913/18, který nabyl právní moci dne 16. 1. 2019) odsouzen mimo jiné za trestný čin krádeže podle německého trestního zákoníku [jenž svým charakterem odpovídá pokračujícímu přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) českého trestního zákoníku].
20. Naopak v případě jednání, jímž byl pod body 1) a 6) uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Aschaffenburg ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. 301 Ls 103 Js 13527/13, je ze skutkových zjištění tohoto cizozemského soudu zřejmé, že odsouzený na sebe převedl a poté přechovával věc, která byla výnosem z trestné činnosti spáchané v cizině jinou osobou [bod 1)], resp. že si přisvojil cizí věc nikoli nepatrné hodnoty, která se dostala do jeho moci nálezem [bod 6)]. Za daného stavu jsou tedy u osoby odsouzeného splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením §4a odst. 3 citovaného zákona.
21. V posuzované věci přitom pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného J. G. je zvyšována zejména způsobem provedení dotčených činů, když nelze pominout vyšší četnost jednotlivých útoků, kterých se odsouzený v jednotlivých případech dopouštěl během krátkého časového období, přičemž svým jednáním naplnil zákonné znaky více úmyslných trestných činů. Přehlédnout nelze ani jeho trestní minulost, když z evidence Rejstříku trestů je zřejmé, že odsouzený byl již dříve na území Spolkové republiky Německo opakovaně trestně stíhán a odsouzen, a to výhradně pro trestnou činnost majetkového charakteru. Z uvedeného tak plynou zjevné sklony jeho osoby k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, když ani předchozí pravomocná odsouzení tomuto nezabránila ve spáchání dotčených jednání, která jsou předmětem tohoto rozhodnutí.
22. Ve vztahu k druhu a výměře uložených trestů lze současně konstatovat, že odsouzenému byly za jednání, jimiž byl pravomocně uznán vinným jednak rozsudky Okresního soudu Aschaffenburg ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. 301 Ls 103 Js 13527/13, a ze dne 4. 6. 2013, sp. zn. 304 Ls 103 Js 1172/13, ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 304 Ls 103 Js 3350/18, a jednak rozsudky Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 987 Ds 357 Js 18360/18, ze dne 8. 1. 2019, sp. zn. 987 Ds 112 Js 45913/18, a ze dne 23. 3. 2021, sp. zn. 986 Ds 112 Js 66350/20, ve všech jednotlivých případech uloženy sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání třech roků, včetně dalšího trestu odnětí svobody v trvání sedmi měsíců uložených rozsudkem Okresního soudu Aschaffenburg ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. 301 Ls 103 Js 13527/13 (a to při zahrnutí trestu z rozsudku Okresního soudu Aschaffenburg ze dne 4. 6. 2013, sp. zn. 304 Ls 103 Js 1172/13, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Aschaffenburg ze dne 12. 9. 2014, sp. zn. 2 Ns 103 Js 1172/13), dále úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku uložený rozsudkem Okresního soudu Aschaffenburg ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 304 Ls 103 Js 3350/18 (a to při zahrnutí trestu z rozsudku Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 987 Ds 357 Js 18360/18), dále úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a devíti měsíců uložený rozsudkem Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem ze dne 8. 1. 2019, sp. zn. 987 Ds 112 Js 45913/18, a úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku uložený rozsudkem Okresního soudu Frankfurt nad Mohanem ze dne 23. 3. 2021, sp. zn. 986 Ds 112 Js 66350/20. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na všechna čtyři výše uvedená odsouzení J. G. příslušnými soudy Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
23. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. 12. 2023
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu