ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.17.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 17/2023-34
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. 1. 2023 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. P., nar. XY, rozsudkem Zemského soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 20. 7. 2020, sp. zn. 1 KLs 313 Js 12201/19, který nabyl právní moci dne 18. 8. 2020, při zahrnutí trestů uložených rozsudkem Okresního soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 14. 10. 2019, sp. zn. 7 Ls 313 Js 1599/19, který nabyl právní moci dne 14. 10. 2019, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 14. 10. 2019, sp. zn. 7 Ls 313 Js 1599/19, který nabyl právní moci dne 14. 10. 2019, byl M. P. uznán vinným trestnými činy nedovoleného dovozu omamných prostředků v množství větším než malém (příloha 1, příloha 3 k BtMG) a nedovoleného podávání omamných prostředků nezletilým ve 3 případech ve vícečinném souběhu, z toho ve 2 případech v jednočinném souběhu, podle §22, §23, §25 odst. 2, §52, §53, §73, §73c, §56 německého trestního zákoníku (StGB) a podle §1 odst. 1, §3 odst. 1 č. 1, §29a odst. 1 č. 1, §29a odst. 1, č. 2, §29a odst. 2, §30 odst. 1 č. 4, §30 odst. 2 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky (BtMG). Za to byl odsouzen jednak k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří roků, a jednak k trestu p ropadnutí nebo vymáhání výnosů z trestného činu.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Hof se M. P. výše uvedené drogové trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že:
s vědomím toho, že nedisponují oprávněním nezbytným pro nakládání s omamnými prostředky, obžalovaný M. P. provozoval za pomoci své bývalé přítelkyně, obžalované Y. W., a jinak stíhaného M. O. čilý obchod s omamnými prostředky, aby si z opakovaného prodeje obstaral zdroj příjmů v určitém rozsahu a po určitou dobu, když konkrétně
1) dne 26. 12. 2018 v 18:30 hod. obžalovaná Y. W. prodala a předala na pokyn obžalovaného P. před domem na adrese XY v XY AAAAA (pseudonym), kterému bylo teprve 16 let, což obžalovaná věděla, 1,5 gramu marihuany, s obsahem účinné látky ve výši minimálně 5% THC, za cenu ve výši 20,00 EUR,
2) dne 27. 12. 2019 v 18:00 hod. obžalovaná Y. W. a obžalovaný P. prodali a předali před obchodem M. M. na adrese XY v XY AAAAA, kterému bylo teprve 16 let, což obžalovaní věděli, a AAAAA (pseudonym), kterému bylo teprve 17 let, což obžalovaní věděli, 10 gramů marihuany, s obsahem účinné látky ve výši minimálně 5% THC, za cenu ve výši 120,00 EUR, přičemž spoluobžalovaná obchod domluvila nejprve prostřednictvím mobilního telefonu a byla přítomná v osobním automobilu, který obžalovaný P. řídil, na místě spolujezdce,
3) dne 3. 1. 2019 ve 20:30 hod. obžalovaná Y. W. a obžalovaný P. prodali a předali na parkovišti obchodu M. M. na adrese XY v XY znovu AAAAA, kterému bylo teprve 16 let, což obžalovaní věděli, a AAAAA, kterému bylo teprve 17 let, což obžalovaní věděli, 10 gramů marihuany, s obsahem účinné látky ve výši minimálně 5% THC, za cenu ve výši 145 EUR, přičemž spoluobžalovaná obchod domluvila nejprve prostřednictvím mobilního telefonu a byla přítomná v osobním automobilu, který řídil obžalovaný P., na místě spolujezdce,
4) dne 9. 1. 2019 ve 21:50 hod. jel obžalovaný P. svým osobním automobilem tov. zn. XY, registrační značka XY, po veřejných silnicích z obce XY do obce XY ke společnosti S. v ulici XY, kde obžalovaná Y. W. a obžalovaný P. před spořitelnou S. v ulici XY znovu prodali a předali AAAAA, kterému bylo teprve 16 let, což obžalovaní věděli, a AAAAA, kterému bylo teprve 17 let, což obžalovaní věděli, 18 gramů marihuany, s obsahem účinné látky ve výši minimálně 12,7% THC za cenu ve výši 250,00 EUR. Předtím, než bylo možné předat marihuanu a peníze, byli účastníci podrobeni policejní kontrole, přičemž spoluobžalovaná obchod domluvila předem prostřednictvím mobilního telefonu a byla přítomná v osobním automobilu, který řídil obžalovaný P., na místě spolujezdce. Při cestě osobním automobilem tov. zn. XY do obce XY byl přitom obžalovaný P. značně pod vlivem drog, když ze vzorku krve, která mu byla odebrána dne 9. 1. 2019 ve 23:21 hod., vyplynul obsah THC ve výši přibližně 1,4 ng/ml,
5) dne 14. 4. 2019 obžalovaný P. přepravil v osobním automobilu z České republiky přes hraniční přechod XY/XY do Spolkové republiky Německo ve vědomé a chtěné součinnosti s M. O. minimálně 97 gramů marihuany brutto, s obsahem účinné látky ve výši minimálně 16,1%, tedy 13,4 gramů THC.
Část tohoto omamného prostředku přitom obžalovaný P. a jinak stíhaný M. O. již zkonzumovali, načež při prohlídce bytu provedené u obžalovaného P. v obci XY, XY dne 16. 4. 2019 bylo zajištěno ještě 91,7 gramů netto této látky.
3. Následně byl M. P. rozsudkem Zemského soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 20. 7. 2020, sp. zn. 1 KLs 313 Js 12201/19, který nabyl právní moci dne 18. 8. 2020, uznán vinným trestným činem nedovoleného obchodování s omamnými prostředky v jednočinném souběhu s nedovoleným dovozem omamných prostředků podle §1 odst. 1, §3 odst. 1 č. 1, §29 odst. 1 č. 1 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky (BtMG) , a §25 odst. 2, §52, §55, §64, §73, §73c německého trestního zákoníku (StGB) . Za to byl odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a třech měsíců, a to při zahrnutí trestů z výše citovaného rozsudku Okresního soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 14. 10. 2019, sp. zn. 7 Ls 313 Js 1599/19, který nabyl právní moci dne 14. 10. 2019, jímž byl uznán vinným trestnými činy nedovoleného dovozu omamných prostředků v množství větším než malém a nedovoleného podávání omamných prostředků nezletilým ve 3 případech ve vícečinném souběhu, z toho ve 2 případech v jednočinném souběhu, podle německého trestního zákoníku (StGB) a německého zákona o nakládání s omamnými prostředky (BtMG). Citovaným rozsudkem Zemského soudu Hof bylo osobě odsouzeného M. P. současně nařízeno umístění do ústavu odvykací léčby.
4. Podle skutkových zjištění Zemského soudu Hof se M. P. předmětné trestné činnosti drogového charakteru dopustil v podstatě tím, že:
v přesně nezjištěné době v říjnu 2018 jel obžalovaný do České republiky, aby tam získal marihuanu, přičemž odděleně od něj, ve zvláštním vozidle, jel do Čech i jinak stíhaný P. S., který měl přepravit přes hranice drogy za odměnu ve výši 400 EUR. Obžalovaný získal v XY na parkovišti 100 gramů marihuany s minimálním obsahem účinné látky ve výši 5 % THC, za neznámou cenu, přičemž drogy sloužily k jeho vlastní konzumaci a minimálně z 50 % i k dalšímu prodeji se ziskem. Získanou marihuanu poté obžalovaný vložil do vozidla P. S., který následně tuto látku převezl ve svém automobilu přes hranice do Spolkové republiky Německo, zatímco obžalovaný jel svým vozidlem za P. S. s tím, že v případě kontroly měl v úmyslu od něj odvést pozornost. Ačkoli obžalovaný trpí závislostí na kanabisu a existuje u něho sklon ke konzumaci omamných prostředků v nadměrné míře, jeho způsobilost k rozpoznání následků činu a schopnost sebeovládání ohledně protiprávnosti jeho činu tímto nebyly omezeny nebo zrušeny.
5. Dne 20. 1. 2023 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 20. 7. 2020, sp. zn. 1 KLs 313 Js 12201/19, který nabyl právní moci dne 18. 8. 2020, při zahrnutí trestů uložených rozsudkem Okresního soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 14. 10. 2019, sp. zn. 7 Ls 313 Js 1599/19, který nabyl právní moci dne 14. 10. 2019, ve vztahu k osobě M. P. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
6. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
8. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že M. P. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, neboť podle skutkových zjištění Zemského soudu Hof se v daném případě jednalo o neoprávněný dovoz marihuany obsahující psychotropní látku delta-9-THC za účelem její další distribuce třetím osobám, a to i přes skutečnost, že byl M. P. za takový čin v posledních třech letech odsouzen a potrestán, a to rozsudkem Okresního soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 14. 10. 2019, sp. zn. 7 Ls 313 Js 1599/19, jímž byl uznán vinným trestnými činy nedovoleného dovozu omamných prostředků v množství větším než malém a nedovoleného podávání omamných prostředků nezletilým podle německého trestního zákoníku ve spojení s německým zákonem o nakládání s omamnými prostředky a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu v trvání tří roků. Rovněž v případě jednání, jímž byl M. P. pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 14. 10. 2019, sp. zn. 7 Ls 313 Js 1599/19, daný skutek vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, neboť podle skutkových zjištění cizozemského soudu se v daném případě jednalo jednak o opakovaný neoprávněný prodej marihuany obsahující psychotropní látku delta-9-THC třetím osobám a jednak o neoprávněný dovoz této omamné látky z území jiného státu. Jednání odsouzeného popsané ve výrokové části rozsudku Okresního soudu Hof pod body 1) až 5) by přitom bylo podle příslušných právních předpisů České republiky namístě posoudit jako jeden skutek mající povahu trvajícího trestného činu, neboť ze skutkových zjištění příslušného německého soudu je zřejmé, že odsouzený v témže časovém období marihuanu jednak dovážel ze zahraničí do Německa, kde ji z menší části sám zkonzumoval a z větší části přechovával za účelem její následné distribuce dalším osobám, a současně na témže místě v témže čase marihuanu obsahující psychotropní látku THC prodával dalším osobám. Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky pro postup podle ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
9. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený M. P. se dopustil úmyslné trestné činnosti obecně nebezpečné, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána mimo jiné i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována zejména celkovým množstvím návykové látky, se kterou za účelem dosažení vlastního obohacení nakládal, jakož i délkou časového období, po které byla daná trestná činnost kontinuálně páchána (období cca jednoho roku). Pominout nelze ani trestní minulost odsouzeného, který byl v rozmezí let 2008 až 2019 na území České republiky a Spolkové republiky Německo celkem dvakrát trestně stíhán a odsouzen, byť v důsledku zahlazení jeho odsouzení českým soudem je na něho třeba hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Z výše uvedeného nicméně plynou jeho zjevné sklony k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států.
10. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za předmětné jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Zemského soudu Hof, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvou roků a třech měsíců (a to při zahrnutí trestů uložených mu shora citovaným rozsudkem Okresního soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 14. 10. 2019, sp. zn. 7 Ls 313 Js 1599/19). Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. P. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
11. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 1. 2023
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu