ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.26.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 26/2023-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 23. 2. 2023 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky A. L. , nar. XY v XY, okres Karlovy Vary, rozsudkem Okresního soudu Deggendorf, Spolková republika Německo, ze dne 7. 11. 2019, sp. zn. 2 Ls 2 Js 4013/19, který nabyl právní moci dne 22. 6. 2020, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Deggendorf, Spolková republika Německo, ze dne 7. 11. 2019, sp. zn. 2 Ls 2 Js 4013/19, který nabyl právní moci dne 22. 6. 2020, byl A. L. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným pokusem trestného činu krádeže spáchané vloupáním do bytu ve dvou případech, v jednom případě v jednočinném souběhu s poškozením věci, dále trestným činem krádeže s porušením domovní svobody a trestným činem krádeže s poškozením věci a pokusem trestného činu krádeže s poškozením věci podle §123 odst. 1, 2, §242 odst. 1, 2, §243 odst. 1 věta 2 č. 1, §244 odst. 1 č. 3, odst. 2, odst. 4, §303 odst. 1, §303 c, §22, §23, §52, §53 německého trestního zákoníku (StGB) , za což byl odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a deseti měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Deggendorf se A. L. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že
1) dne 22. 5. 2019 v 10:00 hod. odsouzený otevřel dveře s mřížkou proti mouchám na uzavřených dveřích na terasu obytné nemovitosti na adrese XY, avšak poté, co si toho všimla poškozená N. K. a posunula závěs na dveřích na terasu na stranu, odsouzený upustil od svého dalšího úmyslu a nakonec se z nemovitosti vzdálil,
2) v již přesně nezjištěné době dne 22. 5. 2019 po 08:50 hod. a před 12:25 hod. se odsouzený pokusil nejprve násilím otevřít balkonové dveře v nemovitosti na adrese XY, a to tak, že do nich kopal nohama, a když se mu to nepodařilo, velkou betonovou dlažební kostkou rozbil jednu tabuli balkonových dveří na zadní straně nemovitosti. Rozbitou tabulí balkonových dveří poté vstoupil do nemovitosti, přitom odtlačil komodu, která stála za balkonovými dveřmi, na stranu, a tím shodil na zem televizor, který na ní stál. Odsouzený kromě toho rozbil jednu vázu, která se nacházela rovněž v oblasti vstupu. V bytě si poté lehl na tam se nacházející pohovku a usnul, načež jej spícího na pohovce v obývacím pokoji našla poškozená P. P., když ve 12:25 hod. přišla domů. Poškozená se tím velice polekala, vyběhla ven a dům uzamkla zvenku. Z důvodu utrpěného šoku a s tím spojeného traumatu poškozená potřebovala lékařské ošetření a byla po dobu dvou dnů v pracovní neschopnosti. Tímto svým jednáním odsouzený poškozené způsobil věcnou škodu ve výši 318,58 EUR,
3) v již blíže nezjištěné době mezi 22. 5. 2019 17:00 hod. a 23. 5. 2019 05:45 hod. odsouzený rozbil řezbářským dlátem dvě přízemní okna v základní škole XY, na adrese XY a poté vstoupil do budovy, kde prohledal skříně a psací stoly a odcizil dvě balení baterií, jednu menší částku v EUR z pokladničky a z kanceláře zástupkyně rektora peněžní hotovost ve výši 30 EUR a bezdrátový telefon zn. Siemens, aby si tyto předměty v celkové hodnotě cca 160 EUR bez oprávnění ponechal. Dále šlápl na brýle domovníka, které tímto značně poškodil. Tímto svým jednáním přitom odsouzený způsobil věcnou škodu ve výši cca 10.000 EUR,
4) v již blíže nezjištěné době mezi 22. 5. 2019 17:00 hod. a 23. 5. 2019 07:00 hod. odsouzený rozbil dveře na zahradu dětských jeslí na adrese XY, aby odtud dále odcizil cenné předměty, avšak díky tomu, že byl při činu vyrušen, k odcizení nakonec nedošlo. Tímto svým jednáním přitom odsouzený způsobil věcnou škodu ve výši cca 2.000 EUR,
5) dne 23. 5. 2019 ve 04:45 hod. odsouzený vědomě neoprávněně vstoupil neuzamčenými dveřmi do sklepa obytného domu poškozeného M. S. na adrese XY, odkud odcizil jeho mobilní telefon tn. iPhone 8 v hodnotě cca 800 EUR.
3. Dne 7. 2. 2023 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu Deggendorf, Spolková republika Německo, ze dne 7. 11. 2019, sp. zn. 2 Ls 2 Js 4013/19, který nabyl právní moci dne 22. 6. 2020, ve vztahu k osobě A. L. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že A. L. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku, spáchaného dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku (jednání pod body 1. a 4.), v jednočinném souběhu s pokračujícím přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku (jednání pod body 2., 3. a 4.) a přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku (jednání pod body 2. a 5.). Ze skutkových zjištění cizozemského soudu je totiž zřejmé, že si odsouzený více dílčími útoky - jež byly ve smyslu §116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku – přisvojil, popř. pokusil přisvojit cizí věci tím, že se jich zmocnil, daný čin spáchal zčásti vloupáním a způsobil jím škodu nikoli nepatrnou [tj. ve smyslu §138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 10.000,- Kč]. Současně zčásti tímto svým jednáním za užití násilí, popř. překonáním překážky, jejímž účelem je zabránit vniknutí, neoprávněně vnikl do obydlí jiného (tj. ve smyslu §133 tr. zákoníku do domu či jiné prostory sloužící k bydlení, včetně příslušenství k nim náležejícím) a současně tímto svým jednáním poškodil cizí věc a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou ve smyslu §138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Oboustranná trestnost jednání popsaného ve výrokové části rozsudku Okresního soudu Deggendorf je přitom dána rovněž bohatší trestní minulostí odsouzeného, který se výše uvedeného jednání dopustil přesto, že byl za takový čin (v podobě neoprávněného přisvojení si cizí věci) v posledních třech letech potrestán. Z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů totiž jasně plyne, že se odsouzený uvedeného jednání dopustil před uplynutím zákonné tříleté lhůty (z pohledu českého trestního práva rozhodné pro naplnění znaku speciální recidivy u přečinu krádeže ve smyslu §205 odst. 2 tr. zákoníku) poté, co dne 14. 4. 2019 vykonal nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 20. 12. 2013, sp. zn. 2 T 101/2013, jímž byl pravomocně uznán vinným mimo jiné přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, resp. poté, co dne 15. 10. 2017 vykonal nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvou let a deseti měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 16. 3. 2016, sp. zn. 3 T 11/2016, jímž byl pravomocně uznán vinným mimo jiné přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, když společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je vedle celkové výše způsobené škody, která významně přesahuje minimální hranici škody nikoli nepatrné ve smyslu §138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, zvyšována zejména způsobem provedení činu, když nelze pominout vyšší četnost jednotlivých útoků, kterých se odsouzený během velmi krátké (tj. období pouhých dvou dnů) dopustil, přičemž svým jednáním souběžně naplnil zákonné znaky skutkové podstaty více úmyslných trestných činů. Současně nelze pominout ani bohatší trestní minulost odsouzeného, který byl v období let 2012 až 2022 na území České republiky již dvanáctkrát soudně trestán, a to výhradně pro trestnou činnost majetkového charakteru, byť v důsledku zahlazení části těchto odsouzení je na něho třeba hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Z výše uvedeného tak plynou jeho zjevné sklony k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států, přičemž ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, osobě odsouzeného nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
8. Ve vztahu k druhu a výši uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Deggendorf, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvou let a deseti měsíců. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení A. L. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzeného zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. 2. 2023
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu