Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.03.2023, sp. zn. 11 Tcu 44/2023 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.44.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.44.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 44/2023- 17 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 23. 3. 2023 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanů České republiky A. B. , nar. XY v XY, J. B. , nar. XY v XY, a P. J. , nar. XY v XY, rozsudkem Zemského soudu Coburg, 3. velký trestní senát, Spolková republika Německo, ze dne 13. 7. 2020, sp. zn. 3 KLs 118 Js 3376/18, který nabyl právní moci ve vztahu k osobě A. B. dne 13. 7. 2020, ve vztahu k osobě J. B. dne 27. 4. 2021 a ve vztahu k osobě P. J. dne 13. 8. 2020, v případě J. B. při zahrnutí trestu z trestního příkazu Okresního soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. 7 Cs 160 Js 9834/19, který nabyl právní moci dne 9. 10. 2019, hledí jako na odsouzení soudem České republiky . Odůvodnění: 1. Trestním příkazem Okresního soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. 7 Cs 160 Js 9834/19, který nabyl právní moci dne 9. 10. 2019, byl J. B. uznán vinným trestným činem zneužití osobních dokladů podle §281 odst. 1 německého trestního zákoníku (StGB) a odsouzen k peněžitému trestu v počtu 60 denních sazeb ve výši 40 EUR každé jedné denní sazby, tedy v celkové výši 2.400 EUR. 2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Bayreuth se J. B. předmětné trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že dne 16. 7. 2019 v 01:29 hod. byl v XY, v ulici XY podroben osobní kontrole příslušníky policie, konkrétně vrchními policejními inspektory E. a S., jimiž byl vyzván k tomu, aby oběma příslušníkům policie předložil nějaký průkaz totožnosti k prokázání své identity, načež oběma příslušníkům policie ukázal průkaz totožnosti vystavený českým úřadem pro osobu jménem F. B., nar. XY v XY, Česká republika, když chtěl tímto způsobem podle svého předem učiněného záměru vzbudit u kontrolujících příslušníků policie falešný dojem, že předložený průkaz totožnosti byl vystaven pro něho a že je osobou uvedenou v průkazu totožnosti. 3. Následně byli rozsudkem Zemského soudu Coburg, 3. velký trestní senát, Spolková republika Německo, ze dne 13. 7. 2020, sp. zn. 3 KLs 118 Js 3376/18, který nabyl právní moci ve vztahu k osobě A. B. dne 13. 7. 2020, ve vztahu k osobě J. B. dne 27. 4. 2021 a ve vztahu k osobě P. J. dne 13. 8. 2020, A. B., J. B. a P. J. (dále též „odsouzení“) uznáni vinnými jednak trestným činem krádeže ve dvou případech ve vícečinném souběhu a pokusem trestného činu krádeže podle §242 odst. 1, 2, §243 odst. 1 věta 2 č. 1, č. 2 a č. 3, §25 odst. 2, §22, §23 odst. 1, §52, §53, §64, §73 odst. 1, §73c, §74 odst. 1 německého trestního zákoníku ( odsouzený A. B. ), dále pokusem trestného činu krádeže podle §242 odst. 1, 2, §243 odst. 1 věta 2 č. 1 a č. 3, §25 odst. 2, §22, §23 odst. 1, §52, §53, §73 odst. 1, §73c německého trestního zákoníku ( odsouzený J. B. ) a trestným činem krádeže ve čtyřech případech ve vícečinném souběhu, z toho ve dvou případech vždy v jednočinném souběhu s trestným činem poškození věci, v jednočinném souběhu s pokusem trestného činu krádeže ve třech případech vždy v jednočinném souběhu s trestným činem poškození věci, jakož i pokusem trestného činu krádeže ve dvou případech ve vícečinném souběhu podle §242 odst. 1, 2, §243 odst. 1 věta 2 č. 1, č. 2 a č. 3, §303 odst. 1, §303c, §25 odst. 2, §22, §23 odst. 1, §52, §53, §73 odst. 1, §73c německého trestního zákoníku ( odsouzený P. J. ). Za tuto trestnou činnost byli odsouzeni A. B. k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře tří let a šesti měsíců, a to za současného nařízení umístění do ústavu odvykací léčby a zabavení osobního motorového vozidla tov. zn. Audi A4, RZ: XY a hodnoty výnosů z trestné činnosti ve výši 71.800,02 EUR, dále J. B. k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře dvou let a šesti měsíců, a to při zahrnutí trestu z výše citovaného trestního příkazu Okresního soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. 7 Cs 160 Js 9834/19, který nabyl právní moci dne 9. 10. 2019, a P. J. k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře tří let a devíti měsíců, a to za současného zabavení hodnoty výnosů z trestné činnosti ve výši 23.995,80 EUR. 4. Podle skutkových zjištění Zemského soudu Coburg se A. B., J. B. a P. J. předmětné trestné činnosti v podobě opakovaně páchaných krádeží dopustili v podstatě tím, že 1) dne 29. 10. 2017 v 02:10 hod. odsouzený J. s dalším spolupachatelem, který zůstal neznámý, navštívil areál společnosti G. V. v obci XY, XY, kde v souladu se svým společným plánem činu, který předtím učinili, vypáčili jedno okno na jižní straně budovy v přízemí, aby se tak dostali dovnitř budovy a aby podle předem stanoveného záměru hledali peníze v hotovosti a ostatní cenné předměty. V budově pomocí na místě nalezených nástrojů vylomili dveře do serverovny, načež zde odsouzený J. a další neznámý spolupachatel nalezli peněžní hotovost ve výši 6.900,- EUR, kterou si v souladu se svým společně učiněným plánem činu vzali k sobě a ponechali si ji pro sebe, čímž způsobili společnosti G. V. odpovídající škodu. 2) v době mezi 8. 11. 2017, 21:00 hod., a následujícím dnem, 07:15 hod., navštívili odsouzení S., A. B. a J. areál skupiny firem O. v obci XY, XY, kde podle dříve učiněného společného plánu činu rozbili na severní straně administrativní budovy jednu okenní tabulku, aby se takto otevřeným oknem dostali dovnitř budovy a aby podle předem daného záměru hledali peníze v hotovosti a ostatní cenné předměty. Odsouzení vypáčili ze zdi nábytkový trezor, který se nacházel na místě a jelikož se jim nepodařilo otevřít trezor na místě, vzali s sebou kompletní nábytkový trezor s jednotlivými peněžními kazetami, které se v něm nacházely, jednotlivých firem skupiny firem O. a peněžní hotovost v celkové výši 4.510,96 EUR. V příslušných peněžních kazetách jednotlivých firem se nacházely následující částky peněžní hotovosti – J. R. B. 3.420,76 EUR, B. G. 142,11 EUR, O. – V. – u. V. 254,07 EUR, O. G. B. 324,65 EUR, O. G. P. f. I. u. H. 369,37 EUR. Nábytkový trezor následně odsouzení otevřeli na neznámém místě a peněžní hotovost vyjmuli, čímž způsobili jednotlivým firmám odpovídající škodu. Trezor a pokladny, které se v něm nacházely, poté vyhodili z vozidla na spolkové dálnici 9 na km 288,5, obec XY. 3) v již blíže nezjištěné době dne 7. 2. 2018 po 20:00 hod., v každém případě před 01:19 hod., odsouzení S. a J. navštívili několikapodlažní administrativní budovu v obci XY, XY, kde se nejprve pokusili vypáčit hlavní domovní dveře. Když se jim to nepodařilo, obstarali si vypáčením zadních vchodových dveří přístup do budovy, aby potom mohli ze schodiště vypáčit jednotlivé kanceláře. V souladu se svým plánem činu se to týkalo vstupu k přístupovým dveřím pěti nebytových jednotek ve 2. a 3. horním podlaží. Za tímto účelem rozbili bezpečnostní sklo v přístupových dveřích stomatologické praxe W. B., vyzdvihli dveře z ukotvení a prohledali skříně ohledně hodnot, které se vyplatí ukrást. V rozporu se svou představou zde nenašli ani peníze v hotovosti, ani jiné cenné předměty, načež prostory ordinace opustili bez ukradené kořisti. Následně po násilném otevření vstupních dveří do prostor společnosti T. tyto prostory prohledali a vypáčili uzamčené zásuvky a skříně. Vypáčili mimo jiné dvě peněžní kazety a vyjmuli peněžní hotovost, která se v nich nacházela, aby si ji ponechali pro sebe. V jedné z pokladen se nacházela peněžní hotovost ve výši 205,05 EUR, zatímco v další pokladně se nacházela peněžní hotovost ve výši 1.075,- EUR společnosti T. Jak odsouzení předpokládali, způsobili věcnou škodu na kancelářském nábytku firmy T. ve výši 3.500,- EUR netto. Kromě toho byla odcizena jedna bankovní karta společnosti Commerzbank. Odsouzení kromě toho vypáčili vstupní dveře do kancelářských prostor společnosti R.-I. když však po otevření vstupních dveří objevili akustické poplašné zařízení nacházející se nade dveřmi, z důvodu rizika odhalení upustili od dalšího provádění činů ohledně tohoto administrativního objektu. V rozporu s představou odsouzených se navíc nezdařil pokus o násilné otevření přístupových dveří do prostor společné ordinace M./S. Dále vypáčili přístupové dveře do kancelářských prostor společnosti I. Z., prohledali prostory ohledně peněz v hotovosti a ohledně ostatních cenných předmětů, přitom převrhli mimo jiné jednu skříň. Z nalezených peněžních kazet vyjmuli peníze v hotovosti ve výši 1.624,79 EUR, aby si je ponechali pro sebe. Jak odsouzení předpokládali, způsobili věcnou škodu na kancelářském nábytku společnosti I. Z. ve výši 600,- EUR netto, čímž této firmě vznikla věcná škoda a škoda způsobená odcizením v uvedené výši. Jak odsouzení předvídali a s čím počítali, byly kvůli vypáčení pěti vstupních dveří tyto dveře vždy poškozeny a musely být vyměněny. Vlastníkovi budovy, společnosti H. B., XY, XY, tak vznikla věcná škoda v celkové výši 13.325,- EUR. 4) v době mezi 16. 2. 2018, 23:00 hod., a následujícím dnem, 03:30 hod., odsouzení S., J. B. a A. B. navštívili areál společnosti S. v obci XY, XY, aby se vloupali do tamní budovy firmy pro průmyslový velkoobchod a aby uvnitř budovy hledali hodnotné věci, které se vyplatí ukrást. Za tímto účelem vypáčili jedno okno v přízemí a tímto způsobem vnikli do budovy firmy. Ze skladové haly odcizili různé zboží, zejména různé typy nářadí, které zde měla firma v zásobě za účelem prodeje, v celkové hodnotě ve výši 64.829,06 EUR netto. Dále odcizili jeden originálně zabalený mobilní telefon zn. iPhone X 256 GB stříbrný v hodnotě 1.300,- EUR, dva pevné disky exone Business 1303 i5-4590 v hodnotě 660,- EUR, jeden Fujitsu Lifebook N532 i7-3610QM v hodnotě 300,- EUR a jeden ASUS F751M notebook 4 GB v hodnotě 200,- EUR. Odsouzení jednali s úmyslem si ukradenou kořist ponechat pro sebe, popř. ji se ziskem prodat v Čechách. Odsouzení dále vzali ze skříňky na klíče nacházející se v kancelářských prostorách klíček od motorového vozidla pro dodávku tov. zn. Volkswagen Crafter, registrační značka XY, jehož hodnota činila 40.000,- EUR a který byl nově registrován na konci listopadu 2017 (stav kilometrů: 650 km). Originálním klíčkem si otevřeli vozidlo a použili ho k odvozu elektrických přístrojů, nářadí, jakož i mosazného a měděného materiálu, který odcizili z budovy firmy. Odsouzení jeli dodávkou naloženou ukradenou kořistí do Čech, kde vyložené dodávkové vozidlo odstavili v XY. Odsouzení přitom jednali s úmyslem si dodávkové vozidlo přivlastnit alespoň po přechodnou dobu, přičemž převezením dodávkového vozidla do Čech byli přinejmenším srozuměni s tím, že dané vozidlo odcizí vlastníkovi natrvalo. 8) v časných ranních hodinách dne 4. 4. 2018 se odsouzený J. vydal společně se zvlášť stíhaným J. S. a s minimálně jedním dalším spolupachatelem do budovy firmy B. B. B. v obci XY, XY, aby se vloupali do tamní budovy a aby uvnitř budovy hledali věci, které se vyplatí ukrást. V souladu s dříve společně učiněným plánem činu vnikli do budovy firmy, a to tak, že vypáčili okno na toaletu a že se tímto způsobem dostali dovnitř budovy. V budově prohledali všechny místnosti, skříně a zásuvky ohledně cenných předmětů, načež odcizili různé opotřebené, kvalitní stavební stroje a přístroje, aby si je v budoucnu ponechali pro sebe, v celkové hodnotě ve výši 10.530,- EUR. Aby bylo možné ukradenou kořist odvézt, vzali ze zásuvky v hale budovy originální klíček od motorového vozidla tov. zn. Ford Transit s dvojitou kabinou a se sklápěcí ložnou plochou, registrační značka XY, který se nacházel ve vlastnictví firmy. Pachatelé poté na vozidlo, na kterém se nacházel již větší počet dílů lešení firmy Layher, naložili ukradenou kořist. Odsouzení a další spolupachatelé jednali s úmyslem si ukradenou kořist ponechat pro sebe, popř. ji prodat se ziskem v Čechách. Odsouzení a další spolupachatelé jeli dodávkovým vozidlem, do kterého byla uložena ukradená kořist, směrem do České republiky, přičemž jednali s úmyslem si přivlastnit dodávkové vozidlo, které mělo hodnotu ve výši 8.000,- EUR, přinejmenším po přechodnou dobu. Převezením dodávkového vozidla do Čech nicméně předpokládali, že toto vozidlo odcizí vlastníkovi natrvalo. Dodávkové vozidlo bylo nakonec odstaveno v obci Rotava v České republice, kde ho zajistily místní policejní úřady a kde bylo nakonec vydáno vlastníkovi. 9) ve 02:15 hod. dne 4. 4. 2018, buď bezprostředně před shora uvedeným činem popsaným pod bodem 8) nebo po něm, se odsouzený J. vydal společně se svými spolupachateli na základě nově učiněného rozhodnutí o spáchání trestného činu do budovy firmy S. G. na sousedním pozemku v obci XY, XY, aby se tam vloupali do tamní budovy a aby uvnitř budovy hledali věci, které se vyplatí ukrást. V souladu s předem učiněným společným plánem činu vnikli do budovy firmy tak, že vypáčili jedny ze vstupních dveří, načež v budově prohledali všechny prostory a skříně ohledně cenných předmětů. Za tímto účelem vypáčili jedny další dveře a tři trezory. V trezorech se však oproti představě pachatelů nenacházely žádné cenné předměty, nýbrž klíče pro firemní vozidla. Poté, co v budově nenalezli žádné cenné předměty, opustili budovy firmy bez ukradené kořisti. 10) dne 12. 8. 2019 v 00:15 hod. jeli odsouzení S., A. B., J. B. a J. osobním motorovým vozidlem tov. zn. Audi A4 odsouzeného A. B., česká registrační značka XY, k areálu společnosti E., XY v XY, aby hledali věci nejen nepatrné hodnoty, které se vyplatí ukrást, obzvláště pneumatiky na vozidla, a aby je odcizili. Za tímto účelem se v 00:55 hod. vydali k areálu firmy, kde nejprve vypáčili jedno okno obytného vozu odstaveného na pozemku společnosti E., aby uvnitř hledali věci, které se vyplatí ukrást. Jelikož oproti představě odsouzených bylo boční okno příliš malé, aby se jím dostali do obytného vozu, nechali obytný vůz na pokoji. Dále vypáčili pomocí nástroje nalezeného na místě jedno okno do bývalé oblasti toalet firmy a takto se dostali do budovy, v níž byl uložen velký počet použitých pneumatik, které odsouzení chtěli ve větším počtu odcizit. Za tímto účelem neznámým způsobem otevřeli dveře dodávkového vozidla tov. zn. Renault společnosti E., který byl odstavený na pozemku firmy, aby takto mohli odvézt možnou ukradenou kořist. Poté, co byl v 01:48 hod. spuštěn vloupáním do budovy firmy E. poplach, však odsouzení ze strachu před odhalením upustili od další realizace svého úmyslu a z daného místa uprchli bez kořisti. 5. Dne 20. 3. 2023 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského soudu Coburg, 3. velký trestní senát, Spolková republika Německo, ze dne 13. 7. 2020, sp. zn. 3 KLs 118 Js 3376/18, který nabyl právní moci ve vztahu k osobě A. B. dne 13. 7. 2020, ve vztahu k osobě J. B. dne 27. 4. 2021 a ve vztahu k osobě P. J. dne 13. 8. 2020, v případě J. B. při zahrnutí trestu z trestního příkazu Okresního soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. 7 Cs 160 Js 9834/19, který nabyl právní moci dne 9. 10. 2019, ve vztahu ke všem třem jmenovaným odsouzeným hledí jako na odsouzení soudem České republiky. 6. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona. 7. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. 8. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že A. B., J. B. i P. J. jsou občané České republiky, byli odsouzeni cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, a to ve vztahu k odsouzenému A. B. jednak pokračujícího zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. a), c) tr. zákoníku [jednání popsané pod body 2) a 4) výrokové části rozsudku Zemského soudu Coburg, Spolková republika Německo, ze dne 13. 7. 2020, sp. zn. 3 KLs 118 Js 3376/18] a jednak samostatného zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. a) tr. zákoníku, ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku [jednání popsané pod bodem 10) výrokové části rozsudku Zemského soudu Coburg, Spolková republika Německo, ze dne 13. 7. 2020, sp. zn. 3 KLs 118 Js 3376/18], ve vztahu k odsouzenému J. B. jednak samostatného zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. a), c) tr. zákoníku [jednání popsané pod bodem 4) výrokové části rozsudku Zemského soudu Coburg, Spolková republika Německo, ze dne 13. 7. 2020, sp. zn. 3 KLs 118 Js 3376/18] a jednak samostatného zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. a) tr. zákoníku, ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku [jednání popsané pod bodem 10) výrokové části rozsudku Zemského soudu Coburg, Spolková republika Německo, ze dne 13. 7. 2020, sp. zn. 3 KLs 118 Js 3376/18], jakož i samostatného přečinu poškození cizích práv podle §181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, ve stadiu pokusu podle §21 tr. zákoníku [jednání popsané ve výrokové části trestního příkazu Okresního soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. 7 Cs 160 Js 9834/19] a ve vztahu k odsouzenému P. J. jednak pokračujícího zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, ve vztahu k jednání popsanému pod bodem 3) navíc ve jednočinném souběhu s přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku a přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku [jednání popsané pod body 1), 2), 3), 8) a 9) výrokové části rozsudku Zemského soudu Coburg, Spolková republika Německo, ze dne 13. 7. 2020, sp. zn. 3 KLs 118 Js 3376/18] a jednak samostatného zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. a) tr. zákoníku, ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku [jednání popsané pod bodem 10) výrokové části rozsudku Zemského soudu Coburg, Spolková republika Německo, ze dne 13. 7. 2020, sp. zn. 3 KLs 118 Js 3376/18]. Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona. 9. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzení A. B., J. B. i P. J. se úmyslné trestné činnosti majetkového charakteru ke škodě jednotlivých poškozených subjektů dopouštěli každý více dílčími útoky, přičemž svým jednáním souběžně naplnili zákonné znaky skutkových podstat více úmyslných trestných činů. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzených je přitom výrazně zvyšována nejen četností jednotlivých útoků, ale též celkovou výší jimi způsobené škody, jakož i bohatou trestní minulostí všech tří odsouzených, kteří byli na území České republiky – a odsouzený J. B. navíc též na území Spolkové republiky Německo - opakovaně soudně trestáni, a to vesměs pro trestnou činnost majetkového charakteru, když odsouzenému A. B. v případech, jež nejsou dosud zahlazeny, byl zpravidla ukládán již nepodmíněný trest odnětí svobody. Z výše uvedeného tak plynou zjevné sklony všech tří odsouzených k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států. Z výše uvedeného je rovněž zřejmé, že ani několik předchozích pravomocných odsouzení (v případě A. B. a P. J. včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody), osobám odsouzených nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí. 10. Ve vztahu k druhu uloženého trestu lze konstatovat, že všem třem odsouzeným byla za jednání, jímž byli pravomocně uznáni vinnými rozsudkem Zemského soudu Coburg, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody, a to v případě odsouzeného A. B. ve výměře tří let a šesti měsíců (za současného nařízení umístění do ústavu odvykací léčby a zabavení osobního motorového vozidla tov. zn. Audi A4, RZ: XY a hodnoty výnosů z trestné činnosti ve výši 71.800,02 EUR), v případě odsouzeného J. B. ve výměře dvou let a šesti měsíců (a to při zahrnutí trestu z trestního příkazu Okresního soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. 7 Cs 160 Js 9834/19), a v případě odsouzeného P. J. ve výměře tří let a devíti měsíců (za současného zabavení hodnoty výnosů z trestné činnosti ve výši 23.995,80 EUR). Za tohoto stavu lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení A. B., J. B. a P. J. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. 11. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobám všech tří odsouzených zcela vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 23. 3. 2023 JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/23/2023
Spisová značka:11 Tcu 44/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.44.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní styk s cizinou
Dotčené předpisy:§4a odst. 3 předpisu č. 269/1994 Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:06/26/2023
Staženo pro jurilogie.cz:2023-07-01