ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.65.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 65/2023-16
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. 5. 2023 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. N., rozeného H. , nar. XY, rozsudkem Okresního soudu v Körmendi, Maďarská republika, ze dne 10. 9. 2020, sp. zn. 6.B.41/2020/4, který nabyl právní moci téhož dne, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Körmendi, Maďarská republika, ze dne 10. 9. 2020, sp. zn. 6.B.41/2020/4, který nabyl právní moci téhož dne, byl M. N., rozený H. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu převaděčství (organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice) podle §353 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. b) maďarského trestního zákoníku, za což byl odsouzen jednak k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a dále k trestu vyhoštění z území Maďarska na dobu čtyř let.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Körmendi se odsouzený M. N., rozený H., shora uvedené trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že:
po předchozí domluvě s neznámými společníky jel dodávkou s uzavřenou nástavbou, kterou si pronajal v XY, reg. značky XY, ze směru XY ve směru do centra XY, směrem ke státní hranici mezi Maďarskem a Rakouskem, přičemž v dodávce vezl šest osob, které neměly povolení k pobytu v XY ani doklad totožnosti a které prohlásily, že jsou syrské národnosti; odsouzený tyto osoby ve spolupráci s dalšími dosud neztotožněnými osobami po předchozí dohodě naložil v dopoledních hodinách dne 24. 6. 2020 na zalesněném úseku na maďarské straně v blízkosti hranic mezi Maďarskem a Srbskem; osoby, které odsouzený vezl, dříve nelegálně překročily státní hranice mezi Srbskem a Maďarskem, aniž by měly platné cestovní doklady k překročení hranic; odsouzený chtěl migrující osoby dovézt do Vídně v Rakousku, a to s úmyslem pomoci jim v dosažení cíle v Německu; za odvoz osob měl odsouzený od rodinných příslušníků migrujících osob inkasovat odměnu cca 1.200 až 1.500 EUR za každou jednu osobu převezenou přes státní hranice; dne 24. 6. 2020 ve 21:30 hodin však byla odsouzeným řízená dodávka podrobena policejní kontrole v ulici XY v obci XY, přičemž v rámci této kontroly bylo zjištěno, že se v nákladním prostoru dodávky skrývá šest migrujících osob, které se prohlašovaly za syrské občany, aby se nelegálně, bez platných cestovních dokladů, porušením právních předpisů dostaly přes Maďarsko do Rakouska.
3. Dne 4. 5. 2023 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Körmendi, Maďarská republika, ze dne 10. 9. 2020, sp. zn. 6.B.41/2020/4, který nabyl právní moci téhož dne, ve vztahu k osobě M. N., rozeného H., hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že M. N., rozený H., je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně přečinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle §340 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, neboť odsouzený svým jednáním jinému umožnil či mu pomáhal nedovoleně překročit státní hranici a takový čin spáchal za úplatu. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť v rámci projednávaného skutku odsouzený spáchal závažný delikt narušující činnost orgánu veřejné moci tím, že se ze zištných důvodů podílel na pašování osob, které nebyly státními příslušníky členského státu Evropské unie, na území Evropské unie. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována zejména celkovým počtem jím pašovaných osob, jakož i ne zcela humánním způsobem realizace tohoto nelegálního transportu (migrující osoby byly převáženy v nákladním prostoru dodávkového vozu).
8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Körmendi, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvou let doplněný trestem vyhoštění z území maďarského státu na dobu čtyř let. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. N., rozeného H,, příslušným soudem Maďarské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a to i přes dosavadní trestní bezúhonnost jeho osoby.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzeného M. N., rozeného H., zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 5. 2023
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu