ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.7.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 7/2023-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 18. 1. 2023 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. Č. , nar. XY v XY, okres XY, rozsudkem Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 4. 3. 2020, sp. zn. 7 Ls 31 Js 3195/18, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 4. 3. 2020, sp. zn. 7 Ls 31 Js 3195/18, který nabyl právní moci 11. 5. 2020, byl M. Č. uznán vinným trestným činem obzvláště těžké krádeže se spoluúčastí podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 2 bod 1, §25 odst. 2, §73, §73c německého trestního zákona, a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 10 (deseti) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu odsouzený M. Č. se dopustil trestné činnosti tím, že:
v době od 13. 1. 2018, 23.30 hod., do 14. 1. 2018, 11 hod., v součinnosti s dalšími nezjištěnými pachateli se vydal do dílny poškozeného K. Z., XY v Töpen. Zatímco někteří spolupachatelé zajišťovali místo činu, odsouzený a další vnikli za použití násilí do dílny uzamčené pomocí visacího zámku, kterou prohledali a odcizili ráfky do vozidel v hodnotě 1.300 euro, různé nářadí v celkové hodnotě 1.140 euro a peněžní hotovost ve výši 1.685 euro. Peníze si rozdělili, zboží bylo prodáno za cca 10.000 Kč.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení §4 odst. 4 se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. Č. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie) a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
7. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. Č. se pro svůj prospěch dopustil jednání, kterým byla způsobena významná škoda na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že tuto spáchal s dalšími pachateli, jakož i způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. Č. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. 1. 2023
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu