ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.8.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 8/2023-59
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 18. 1. 2023 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky P. J. , nar. XY v XY, rozsudkem Trestního soudu č. 1 v Oviedu, Španělské království, ze dne 7. 1. 2020, sp. zn. 0000136/2018, rozsudek č. 00003/2020, který nabyl právní moci dne 30. 7. 2021, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu, sekce druhá v Oviedu, Španělské království, ze dne 30. 7. 2021, sp. zn. 0000076/2021, rozsudek č. 272/2021, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Trestního soudu č. 1 v Oviedu, Španělské království, ze dne 7. 1. 2020, sp. zn. 0000136/2018, rozsudek č. 00003/2020, který nabyl právní moci dne 30. 7. 2021, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu, sekce druhá v Oviedu, Španělské království, ze dne 30. 7. 2021, sp. zn. 0000076/2021, rozsudek č. 272/2021 (dále též jen „cizozemské rozhodnutí“), byl P. J. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným jednak ze spáchání čtyř daňových trestných činů stanovených a trestaných podle §305 španělského trestního zákoníku spojených s daní z příjmů nerezidentů za roky 2006, 2007, 2008 a 2009, a dále ze spáchání daňového trestného činu stanoveného a trestaného podle §305 španělského trestního zákoníku spojeného se srážkami a odvodem daně z příjmů fyzických osob za rok 2007, to vše formou podněcování, za což byl odsouzen k pěti samostatným nepodmíněným trestům odnětí svobody vždy ve výměře jeden rok a tři měsíce, dále k trestu zákazu výkonu pasivního volebního práva po dobu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody a pokutě (peněžitému trestu) jednak ve výši 281.250 eur se stanovením náhradního trestu odnětí svobody pro případ nezaplacení ve výměře tří měsíců, dále ve výši 360.000 eur se stanovením náhradního trestu odnětí svobody pro případ nezaplacení ve výměře tří měsíců, ve výši 316.800 eur se stanovením náhradního trestu odnětí svobody pro případ nezaplacení ve výměře tří měsíců, ve výši 367.200 eur se stanovením náhradního trestu odnětí svobody pro případ nezaplacení ve výměře tří měsíců a ve výši 92.542,43 eur se stanovením náhradního trestu odnětí svobody pro případ nezaplacení ve výměře jednoho měsíce.
2. Podle skutkových zjištění Trestního soudu č. 1 v Oviedu se odsouzený P. J. shora uvedené trestné činnosti daňového charakteru dopustil (zkráceně vyjádřeno) tím, že:
společnost s ručením omezeným P. (jejímž předmětem podnikání jsou stavební práce, výzkum a těžba uhlí) byla založena dne 29. 9. 2003 formou notářského zápisu provedeného u notáře v XY, přičemž u založení vystupovala J. K. vlastním jménem a sama za sebe a rovněž jako zástupkyně na straně jedné P. A M. J. a na straně druhé jako prokurista společnosti CZ-E., ve které byla J. K. jedinou jednatelkou. Dne 28. 6. 2006 došlo ke změně společníků, když společnost A., založená dne 12. 4. 2006, se sídlem v XY, ve které byli akcionáři společnosti F. T. a F. N., zastoupené P. J. na straně jedné a P. J. A M. J. na straně druhé, a společnost CZ-E. uzavřely v XY, před notářem smlouvu o převodu 100% akcií společnosti P., kdy nabyvatelem všech akcií společnosti P. se stala společnost A. Dohody přijaté valnou hromadou společnosti týkající se účetních závěrek z let 2006 až 2008 podepsala J. K., jako jediná jednatelka, za asistence tajemníka M. J. na valné hromadě konané dne 3. 7. 2007 za rok 2006 a P. J. na schůzích konaných ve dnech 21. 7. 2008 a 22. 7. 2009 za rok 2007 a 2008.
L. K., manžel J. K. byl oprávněnou osobou na bankovním účtu společnosti P. v hlavní kanceláři B. S. v XY a měl řídící pravomoci v uvedené společnosti, která měla skutečné sídlo v XY, XY. Společnost L. (se sídlem v XY), jejímž jediným společníkem je P. J., který je zároveň ředitelem a tajemníkem společnosti F. M., je majitelem nerezidentského účtu zřízeného v hlavní kanceláři B. S. v XY, kde jako oprávněné osoby vystupují L. K., J. K. a P. J. Účet byl zřízen dne 26. 4. 2006, krátce po zahájení činnosti společnosti P. Na tomto účtu byly v letech 2006 až 2009 prostřednictvím bankovních převodů provedeny příjmy ze zahraničí (zejména ze Švýcarska), které byly později v účetním období z účtu vybrány. P. J. zároveň vystupuje jako tajemník společnosti A., která je jediným akcionářem společnosti P.
Na základě pokynů P. J. společnost P., nikdy neinvestovala do nákupu strojního zařízení a rozhodla se pro jejich pronájem u gibraltarské společnosti L., jejímž jediným společníkem byl sám P. J., který rovněž zastával spolu s D. J., pozici ředitele a vystupoval stejně jako u A. jako její tajemník. Mezi oběma společnostmi byly uzavřeny následující smlouvy o pronájmu strojů.
Dne 31. 3. 2006 P. J. jako ředitel společnosti L., M. J. a J. K. a podle pokynů M. J. jako jediná jednatelka společnosti P., podepsali smlouvu o pronájmu strojního zařízení na dobu neurčitou počínaje dnem 1. 4. 2006 za cenu 250.000,00 eur měsíčně, s místem dodání strojů ve Španělsku.
Dne 21. 10. 2006 P. J. jako ředitel společnosti L. a J. K. jako jediná jednatelka společnosti P., podepsali nájemní smlouvu na nový stroj na dobu neurčitou počínaje dnem 1. 1. 2007 za cenu 840.000,00 eur za čtvrtletí, přičemž místem dodání stroje bylo Španělsko.
Předchozí smlouvy byly řádně vykonané, strojní zařízení bylo poskytnuto a užíváno nájemcem, přičemž pronajímatel vystavil příslušné faktury za poskytnuté stroje, které nájemce uhradil následujícím způsobem:
v roce 2006 společnost L. vystavila faktury v celkové hodnotě 2.250.000,00 eur, které uhradila společnost P., ve třech platbách po 750.000,00 eurech, zaúčtovaných v účetních zápisech pod číslem 111, 470 a 598 z nákladového účtu XY dne 30. 6., 30. 9. a 31. 12. Byly uhrazeny i s poplatky na účet č. XY, vedený v hlavní kanceláři B. S., ke kterému byl oprávněnou osobou L. K. Platby byly provedeny formou odlivu kapitálu s deklarovaným popisem č. XY „pronájem vybavení a dopravních prostředků“; v hodnotě 2.250.000,00 eur a směřovaly do Švýcarska.
Společnost L. vystavila v roce 2007 faktury v celkové hodnotě 3.000.000,00 eur, které uhradila společnost P., ve dvanácti platbách, zaúčtovaných v účetním zápisu pod číslem 2, z nákladového účtu XY. Platby byly provedeny dne 31. 1., 28. 2., 31. 3., 30. 4., 31. 5., 30. 6., 31. 7., 31. 8., 30. 9., 31. 10., 30. 11. a 31. 12. 2007. Faktury byly uhrazeny i s poplatky na účet č. XY. Platby byly provedeny formou odlivu kapitálu s deklarovaným popisem č. 090 000 „káva, čaj, yerba maté a koření“, v hodnotě 3.000.000,00 eur a směřovaly do Švýcarska.
Společnost L. vystavila v roce 2008 faktury v celkové hodnotě 2.640.000,00 eur, které uhradila společnost P., ve čtyřech platbách, zaúčtovaných v účetním zápisu pod číslem 6200001. Platby byly provedeny dne 31. 3., 30. 6., 31. 7., 30. 9. A 31. 12. 2008. Faktury byly uhrazeny i s poplatky na účet č. XY. Platby byly provedeny formou odlivu kapitálu ve výši 2.640.000,00 eur, s destinací Švýcarsko a 140.000,00 eur s destinací Gibraltar.
Společnost L. vystavila v roce 2009 faktury v celkové hodnotě 1.540.000,00 eur, které uhradila společnost P., ve dvou platbách, evidovaných v účetních zápisech pod čísly 510 a 1115 z nákladového účtu XY dne 31. 3. 2009 a z nákladového účtu XY dne 30. 6. 2009. Faktury byly uhrazeny i s poplatky na účet č. XY. Platby byly provedeny formou odlivu kapitálu ve výši 200.000,00 eur, s destinací Velká Británie a ve výši 1.360.000,00 eur s destinací Švýcarsko.
Od září 2009 byl pronájem strojů sjednán s gibraltarskou společností R., která za tyto služby vystavila dvě faktury, první ze dne 24. 9. 2009 za zářijový pronájem ve výši 200.000,00 eur; a druhou za nájemné od října do prosince ve výši 760.000,00 eur, které zaplatila P., formou tří odlivů měn do Gibraltaru ve výši 200.000,00 eur (23. 10. 2009); ve výši 280.000,00 eur (dne 20. 11. 2009) a 280.000,00 eur (dne 17. 12. 2009).
Odliv kapitálu za rok 2009 dosáhl celkové výše 3.060.000,00 eur. (1.540.000,00 eur společnosti L., 960.000,00 eur společnosti R. a 560.000.00 eur zaplaceno též společnosti L., jako platba za faktury, které vystavila společnosti P., za pronájem strojů na měsíce červenec a srpen 2009).
Ve všech těchto letech, tedy 2006, 2007, 2008 a 2009, společnost P., neprovedla ani nezaplatila žádný poplatek jakožto srážku/vklad týkající se daně z příjmu nerezidentů, i když k tomu byla povinna. Také nikdy před španělským inspektorátem daňové kontroly neodůvodnila, že by gibraltarské společnosti L. a R. provedla platby odpovídající uvedené dani. Daně, které společnost P. neodvedla v jednotlivých obdobích, počítáno celkem za rok, dosahují následující výše:
| ÚČETNÍ OBDOBÍ
| PLATBA FIRMĚ L.
| TYP
| ZKRÁCENÉ PLATBY NA DANI Z PŘÍJMU
NEREZIDENTŮ
|
| 2006
| 2.250.000,00
| 25%
| 562.500,00
|
| 2007
| 3.000.000,00
| 24%
| 720.000,00
|
| 2008
| 2.640.000,00
| 24%
| 633.600,00
|
| 2009
| 2.100.000,00
| 24%
| 504.000,00
|
| ÚČETNÍ OBDOBÍ
| FIRMĚ R.
| TYP
| |
| 2009
| 960.000,00
| 24%
| 230.400,00
|
| | CELKEM
| 2.650.500,00
|
V roce 2007 P., předložila doklad o platbě (vzor 110) týkající se srážkových/zálohových plateb za pracovní/profesní příjem s následujícími údaji:
| MODELY 1102007
| MZDY
| ODVOD DANĚ / PŘÍJMY
|
| První čtvrtletí
| 423.218,61
| 41.661,27
|
| Druhé čtvrtletí
| 436.395,32
| 48.456,92
|
| Třetí čtvrtletí
| 406.195,20
| 45.156,52
|
| Čtvrté čtvrtletí
| 462.700,77
| 49.810,12
|
| Celkem ročně
| 1.728.509,90
| 185.084,84
|
Celkové údaje o mzdách a příjmech v předchozí tabulce se shodují s údaji uvedenými v ročním přiznání (model 190) všech odměn vyplacených za všechny položky podléhající srážkové dani.
Společnost L. je majitelem nerezidentského účtu v hlavním sídle B. S. v XY s číslem XY, přičemž oprávněnými osobami jsou L. K., J. K. a P. J. Od jeho otevření dne 26. 4. 2006 až do roku 2009 byly na tento účet provedeny příjmy ze zemí mimo Španělsko realizovány prostřednictvím bankovních převodů pocházejících převážně ze Švýcarska, jedná se o částky: 1.440.000,00 eur v roce 2006; 1.945.000,00 eur v roce 2007; 1.832.000,00 EUR v roce 2008 a 910.000,00 EUR v roce 2009. Tyto částky byly vloženy v hotovosti pomocí bezpečnostní schránky B. S. (1.448.200,00 EUR v roce 2006; 1.922.850,00 EUR v roce 2007; 1.831.850,00 EUR v roce 2008 a 717.000,09 EUR v roce 2009). Z těchto příjmů, pocházejících z účtu společnosti L., byly vyplaceny prémie pracovníkům společnosti P., aniž by tyto částky byly přiznány ve formulářích 110 a 190 a byly zdaněny povinnou daní z příjmu fyzických osob. Tímto způsobem se společnost P., v účetním roce 2007 vyhnula zaplacení daně státní pokladně ve výši 131.327,86 eur v rámci své daňové povinnosti plátce daně z příjmu fyzických osob za své zaměstnance.
3. Dne 11. 1. 2023 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Trestního soudu č. 1 v Oviedu, Španělské království, ze dne 7. 1. 2020, sp. zn. 0000136/2018, rozsudek č. 00003/2020, který nabyl právní moci dne 30. 7. 2021, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu, sekce druhá v Oviedu, Španělské království, ze dne 30. 7. 2021, sp. zn. 0000076/2021, rozsudek č. 272/2021, ve vztahu k osobě odsouzeného P. J. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený P. J. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně jednak pokračujícího zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a jednak přečinu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle §241 odst. 1, 2 tr. zákoníku, neboť odsouzený jednak svým společným jednáním nejméně s dalšími dvěma osobami zkrátil daň z příjmů právnických osob, a to ve velkém rozsahu, a dále ve větším rozsahu nesplnil jako zaměstnavatel svoji zákonnou povinnost odvést za zaměstnance daň z příjmů fyzických osob, přičemž tímto jednáním získal pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť v rámci projednávaného skutku odsouzený spáchal dva závažné daňové delikty tím, že společně s dalšími osobami neodvedli zákonem stanovenou daň z příjmů nerezidentů za období čtyř let (tj. za období let 2006 až 2009) v celkové výši 2.650.500 eur a současně se podílel na neodvedení daně z příjmů fyzických osoby za zaměstnance společnosti P. za období roku 2007 v celkové výši 131.327,86 eur. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je tak vedle naplnění zákonných znaků hned dvou úmyslných trestných činů daňového charakteru zvyšována zejména celkovou délkou doby, po kterou se výše uvedeného jednání dopouštěl, jakož i celkovou výši částky, o kterou za účelem dosažení vlastního obohacení či obohacení jiného subjektu společně s dalšími osobami zkrátil daňovou povinnost a jež několikanásobně přesahuje minimální hranici tzv. velkého rozsahu [tj. ve smyslu §138 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. zákoníku ve spojení s §240 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku částku dosahující nejméně 10.000.000 Kč]. Byť od jednání odsouzeného, za které byl pravomocně odsouzen výše citovaným rozsudkem Trestního soudu č. 1 v Oviedu, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu, sekce druhá v Oviedu, uplynul již delší časový odstup (konkrétně více než třináct let), pro postup podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí zejména povaha, charakter a rozsah jím páchané trestné činnosti, včetně její celkové délky, stejně jako druh, výše a vzájemná kumulace trestů, jež mu byly za toto jednání pravomocně uloženy, stejně jako doba, kdy byl příslušným cizozemským soudem za dané jednání vyhlášen odsuzující rozsudek, k čemuž došlo až v lednu roku 2020 (rozsudek soudu prvního stupně), resp. v červenci roku 2021 (rozsudek odvolacího soudu).
8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Trestního soudu č. 1 v Oviedu, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu, sekce druhá v Oviedu, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody v pětinásobné výměře jednoho roku a tří měsíců společně s pěti peněžitými tresty ve výměře od 92.542,43 eur do 367.200 eur. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení P. J. příslušným soudem Španělského království hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a to i přes skutečnost, že na jeho osobu je s ohledem na fakt, že doposud nebyl v tuzemsku ani v zahraničí pravomocně odsouzen, třeba hledět jako na osobu bezúhonnou.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. 1. 2023
JUDr. Tomáš Durdík v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení:
Pavla Horáková