ECLI:CZ:NS:2023:11.TDO.101.2023.2
sp. zn. 11 Tdo 101/2023-6334
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. 3. 2023 o dovolání obviněných 1. B. P., nar. XY v XY, Srbská republika, státního příslušníka Srbské republiky, trvale bytem XY, Srbská republika, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Karviná, 2. J. V. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Karviná, a 3. I. V. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, okres Hodonín, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 11. 2021, sp. zn. 6 To 56/2021, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 35 T 4/2019, takto:
Podle §23 odst. 1 tr. řádu se trestní věc obviněného J. V. vylučuje ze společného řízení vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 11 Tdo 101/2023 k samostatnému projednání a rozhodnutí.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 35 T 4/2019, byli obviněný B. P. pod body I., III. a IV. a obviněný J. V. pod body I., II., III., a IV. uznáni vinnými pokračujícím zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §283 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, a dílem nedokonaným ve stadiu přípravy podle §20 odst. 1 tr. zákoníku k §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dále oba obvinění pod bodem V. uznáni vinnými zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, a pod bodem VI. přečinem porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle §268 odst. 1 tr. zákoníku.
2. Za uvedené jednání byl obviněný B. P. podle §283 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku krajským soudem odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání patnácti let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Současně mu byl podle §80 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou a podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku trest propadnutí věci v podobě věcí podrobně specifikovaných ve výrokové části předmětného rozhodnutí. Obviněný J. V. pak byl za shora uvedené jednání soudem prvního stupně odsouzen podle §283 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Současně mu byl podle §70 odst. 2 písm. a) a podle §70 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci v podobě věcí podrobně specifikovaných ve výrokové části předmětného rozhodnutí.
3. Týmž rozsudkem Krajského soudu v Ostravě byl obviněný I. V. pod bodem I. uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. Za to byl podle §283 odst. 3 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání devíti let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou.
4. Výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Ostravě však právní moci nenabyl, neboť proti němu podali (vyjma dalších spoluobviněných osob) obvinění B. P., J. V. a I. V., stejně jako státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, který tak učinil jednak do výroku o vině pod bodem III. v neprospěch obviněných B. P. a J. V. a jednak do výroků o uložených trestech odnětí svobody v neprospěch těchto dvou obviněných (jakož i další spoluobviněné osoby), odvolání. O těchto řádných opravných prostředcích rozhodl Vrchní soud v Olomouci svým rozsudkem ze dne 25. 11. 2021, sp. zn. 6 To 56/2021, a to tak, že podle §258 odst. 1 písm. b), písm. d), odst. 2 tr. řádu z podnětu odvolání obviněných B. P., J. V. a státního zástupce podaného v neprospěch obviněných B. P. a J. V. částečně zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně, a to ohledně obviněného B. P. ve výroku o vině pod body I. III. a IV. a v celém výroku o trestu a ohledně obviněného J. V. ve výroku o vině pod body I. II., III. a IV. a v celém výroku o trestu. Citovaným rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci pak byli za splnění podmínek podle §259 odst. 3 tr. řádu obviněný B. P. pod body I., III. a IV. a obviněný J. V. pod body I., II., III., a IV. uznáni vinnými zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 k §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a dílem nedokonaným ve stadiu přípravy podle §20 odst. 1 tr. zákoníku k §283 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Za jednání popsané pod body I., III. a IV. a za sbíhající se trestné činy, pro které byl odsouzen pod body V. a VI. výše uvedeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, ohledně nichž zůstaly předmětné výroky o vině z rozsudku soudu prvního stupně nezměněny, byl následně obviněný B. P. odvolacím soudem odsouzen podle §283 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání patnácti let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Současně byl jmenovanému obviněnému podle §80 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou a podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku trest propadnutí věci v podobě věcí podrobně specifikovaných ve výrokové části předmětného rozhodnutí. Za jednání popsané pod body I., II., III. a IV. a za sbíhající se trestné činy, pro které byl odsouzen pod body V. a VI. výše uvedeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, ohledně nichž zůstaly předmětné výroky rozsudku soudu prvního stupně nezměněny, byl obviněný J. V. odvolacím soudem odsouzen podle §283 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Současně byl jmenovanému obviněnému podle §70 odst. 2 písm. a) a podle §70 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci v podobě věcí podrobně specifikovaných ve výrokové části předmětného rozhodnutí. Naopak v ostatních výrocích zůstal výše označený rozsudek Krajského soudu v Ostravě nezměněn. Naproti tomu odvolání obviněného I. V. bylo odvolacím soudem podle §256 tr. řádu jako nedůvodné zamítnuto.
5. Dne 13. 3. 2022 podal obviněný J. V. prostřednictvím svého obhájce Mgr. Ladislava Bárty proti výše citovanému rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 11. 2021, sp. zn. 6 To 56/2021, dovolání, které bylo následně soudem prvního stupně předloženo Nejvyššímu soudu k rozhodnutí, a to společně s podáními učiněnými i dalšími spoluobviněnými osobami, tj. B. P. a I. V.
6. Z obsahu dovolání podaného obviněným J. V. však bylo zjištěno, že Nejvyššímu soudu předložené podání nesplňuje zákonem předpokládané náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. řádu, zejména uvedení konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až m) nebo §265b odst. 2 tr. řádu, o které se dovolání opírá. Podle §265f odst. 1 tr. řádu přitom platí, že dovolatel je ve svém podání vždy povinen uvést nejméně jeden ze zákonných dovolacích důvodů předpokládaných v ustanovení §265b tr. řádu, a to jak jeho výslovnou citací (tj. uvedením jeho konkrétního zákonného znění s odkazem na příslušné ustanovení §265b tr. řádu), tak kumulativně s tím i uvedením konkrétních skutečností, které jej naplňují (tj. uvedením konkrétních dovolacích námitek, na jejichž existenci je uplatněný dovolací důvod založen).
7. Z obsahu podaného dovolání v nyní předkládané věci je však zřejmé, že na místo jasného vymezení některého z taxativně vymezených důvodů dovolání ve smyslu §265b odst. 1 nebo odst. 2 tr. řádu předmětné podání obhájce obviněného J. V. obsahuje toliko odkaz na napadené rozhodnutí odvolacího soudu, tj. na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 11. 2021, sp. zn. 6 To 56/2021, jakož i stručnou rekapitulaci jeho výrokové části. Podle §265h odst. 1 tr. řádu je přitom povinností předsedy senátu soudu prvního stupně podané dovolání vždy přezkoumat z hlediska jeho obsahu, tedy zda jsou v něm obsaženy všechny náležitosti vyžadované ustanovením §265f odst. 1 tr. řádu, tzn. mimo jiné i uvedení konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až m) nebo §265b odst. 2 tr. řádu, o které obviněný podané dovolání opírá. V případě zjištěných nedostatků je pak předseda senátu soudu prvního stupně povinen (obligatorně) vyzvat dovolatele, jehož dovolání trpí zjištěnými vadami, aby je odstranil, a to v zákonné procesní lhůtě dvou týdnů (která je současně lhůtou prekluzivní) s tím, že označí počátek běhu této lhůty a zároveň dovolatele upozorní na důsledky neodstranění ve výzvě specifikovaných vad dovolání v této stanovené lhůtě. K tomuto lze v podrobnostech odkázat mimo jiné na rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 21/2009 Sb. rozh. tr., jakož i na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 134/03 a sp. zn. II. ÚS 473/05.
8. Za tohoto stavu, kdy ze strany předsedy senátu soudu prvního stupně nebyla obviněnému J. V., resp. jeho obhájci, i přes zjištěné nedostatky jím podaného dovolání řádně zaslána výzva k jejich odstranění ve smyslu §265h odst. 1 tr. řádu, je třeba předložení podaného dovolání ve vztahu k osobě jmenovaného obviněného považovat za ryze předčasné, neboť nejprve je třeba řádně realizovat zákonem požadované úkony ze strany soudu prvního stupně, k čemuž však v dané trestní věci doposud nedošlo. Teprve po řádném zaslání výzvy k odstranění zjištěných vad podaného dovolání obhájci obviněného a uplynutí dvoutýdenní prekluzivní lhůty lze podané dovolání obviněného J. V. předložit Nejvyššímu soudu k řádnému projednání a rozhodnutí ve smyslu §265h odst. 2 tr. řádu.
9. S ohledem na výše uvedené tak Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v dané věci nejsou, na rozdíl od podání učiněných osobami spoluobviněných B. P. a I. V., v současné době splněny zákonné podmínky k řádnému projednání dovolání podaného obviněným J. V. prostřednictvím jeho obhájce Mgr. Ladislava Bárty.
10. Podle §23 odst. 1 tr. řádu lze k urychlení řízení nebo z jiných důležitých důvodů řízení o některém z trestných činů nebo proti některému z obviněných vyloučit ze společného řízení.
11. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem tak byly Nejvyšším soudem shledány všechny zákonné podmínky uvedené v ustanovení §23 odst. 1 tr. řádu pro vyloučení trestní věci obviněného J. V. ze společného řízení vedeného u tohoto soudu pod sp. zn. 11 Tdo 101/2023 (t. j. ve vztahu k osobám spoluobviněných B. P. a I. V.) k samostatnému projednání a rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 23. 3. 2023
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu