ECLI:CZ:NS:2023:11.TDO.642.2023.1
sp. zn. 11 Tdo 642/2023-571
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 7. 2023 o dovolání obviněného P. L. , rozeného B., nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. 2. 2023, sp. zn. 3 To 17/2023, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 2 T 102/2022, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. L. odmítá.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 29. 11. 2022, sp. zn. 2 T 102/2022, byl obviněný P. L. (dále jen „obviněný“ či „dovolatel“) uznán vinným zločinem týrání svěřené osoby podle §198 odst. 1, 2 písm. c), d) tr. zákoníku, za což byl odsouzen podle §198 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) let. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněný zařazen k výkonu uloženého trestu do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost uhradit na náhradě nemajetkové újmy poškozeným nezl. AAAAA(pseudonym), nar. XY, částku 50.000 Kč, nezl. BBBBB(pseudonym), nar. XY, částku 70.000 Kč, k rukám D. L., nar. XY, bytem XY.
2. Krajský soud v Brně rozhodl rozsudkem ze dne 15. 2. 2023, sp. zn. 3 To 17/2023, tak, že podle §258 odst. 1 písm. c) tr. ř. zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu a podle §259 odst. 3 písm. a) tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným zločinem týrání svěřené osoby podle §198 odst. 1, 2 písm. c), d) tr. zákoníku, za což byl odsouzen §198 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) let. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněný zařazen k výkonu uloženého trestu do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost uhradit na náhradě nemajetkové újmy poškozeným nezl. AAAAA, nar. XY, částku 50.000 Kč, nezl. BBBBB, nar. XY, částku 70.000 Kč, k rukám D. L., nar. XY, bytem XY.
3. Stalo se tak na základě skutkových zjištění spočívajících v tom, že
nejméně od října 2018 do 13. října 2021 v XY, v místě svého trvalého bydliště na adrese XY, které sdílel s manželkou, třemi vlastními dětmi a nevlastními syny poškozenými BBBBB, nar. XY, a AAAAA, nar. XY, na jejichž výchově se podílel, se k oběma těmto nezletilým choval hrubě, často je nepřiměřeně bil a z malicherných důvodů je nutil dlouhou dobu klečet s rukama za zády, konkrétně:
- během října 2021 poškozeného nezletilého BBBBB, nar. XY, bil do obličeje a způsobil mu hematom na pravé tváři o velikosti 7 x 6 cm s výrazným otokem, dále hematom o velikosti 1 x 1 cm frontálně vpravo (na hranici vlasů) a hematom o velikosti 2 x 1,5 cm temporálně vlevo,
- dne 13. října 2021 kolem 13:00 hodin zavřel poškozeného nezl. BBBBB do sklepa v jejich domě, aby utajil jeho přítomnost před sociální pracovnicí OSPOD Prostějov, která přišla provést šetření v domácnosti, neboť nezletilý měl na tváři hematomy popsané výše,
přičemž toto jeho jednání vnímali nezletilí velmi úkorně, a to do té míry, že se u poškozeného nezletilého BBBBB rozvinul syndrom týrané osoby a poškozeného nezletilého AAAAA sociální a emoční deprivace.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti citovanému rozsudku odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
5. Dovolatel k uplatněnému dovolacímu důvodu v podrobnostech uvedl, že znalecké posudky u nezletilých poškozených reflektovaly jejich stav ke dni jejich vyšetření (tj. k 8. 4. 2022), kdy znalkyně nedoporučily jejich účast na dalších úkonech trestního řízení (konkrétně se jedná o výslech obou nezletilých policejním orgánem dne 20. 4. 2022). Proto jako nelogické a proti závěrům znaleckého zkoumání vyznělo vyjádření znalkyně Mgr. Novotné u výslechu svědka BBBBB dne 20. 4. 2022, kde uvedla, že je vlastně způsobilý k tomuto výslechu. Obviněný má za to, že tyto úkony neměly být provedeny, a tudíž by k nim nemělo být vůbec přihlíženo, neboť opačný postup je zcela v rozporu s výsledky znaleckého zkoumání a není v souladu s ustanovením §102 tr. ř. Poučení obou nezletilých v té části, kdy byli poučeni, že nemusí vypovídat vzhledem k blízkému vztahu k osobě obviněného, nebylo policejním orgánem provedeno řádně, čímž byl výslech svědka BBBBB i výslech svědka AAAAA zatížen takovou vadou, která činí oba výslechy důkazně procesně absolutně neúčinné a tudíž nepoužitelné. Dovolatel již v přípravném řízení podal námitky proti znalkyni Mgr. Monice Novotné, když namítal, že tato znalkyně byla přítomna podání vysvětlení BBBBB i podání vysvětlení AAAAA, což mělo vylučovat, aby byla následně přibrána jako znalkyně v projednávané trestní věci, přičemž s těmito námitkami se soudy žádným způsobem nevypořádaly.
6. Dovolatel dále namítal, že nebyly provedeny navrhované podstatné důkazy, a to výslechy navržených svědků R. B., M. B. a L. K. Svědecké výpovědi těchto osob považuje obviněný za podstatné důkazy, které by mohly vést k rozhodným skutkovým zjištěním. Soud však tyto jeho důkazy označil za nadbytečné, ač na některé z těchto důkazních návrhů měl soud v průběhu řízení svůj názor.
7. Závěrem svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 2. 2023, sp. zn. 3 To 17/2023, a rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 29. 11. 2022, sp. zn. 2 T 102/2022, a současně aby zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §265 l odst. 1 tr. ř. aby Okresnímu soudu v Prostějově přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Současně požádal, aby Nejvyšší soud přerušil jeho výkon trestu odnětí svobody.
8. Opis dovolání obviněného byl soudem prvního stupně za podmínek §265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství uvedla, že jednání obviněného bylo prokázáno zejména výpověďmi obou poškozených, a to P. L. a P. J. Tyto výpovědi zcela korespondují s dalšími provedenými důkazy, a to s výpovědí svědkyně D. L., babičky poškozených, svědkyně H. C., která chodila do jejich domu a rovněž matky obou nezletilých V. L. Jednání obviněného je dále potvrzováno i lékařskými zprávami MUDr. Pavly Štrbáčkové, ale především znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie, specializace dětská psychiatrie a dospělé osoby znalkyň MUDr. Evy Rozsívalové a odvětví psychiatrie, specializace klinická psychologie znalkyně Mgr. Moniky Novotné. Je možno plně souhlasit s názorem odvolacího soudu, který se neztotožnil s námitkou obviněného, že by výslech poškozených nebyl proveden řádně a v rozporu s ustanovením §102 tr. ř. Naopak bylo správně konstatováno, že byly naplněny podmínky ustanovení §102 tr. ř., když poškození, jakožto osoby mladší osmnácti let, byli vyslýcháni velmi šetrným způsobem a k výslechu byl přibrán orgán sociálně právní ochrany dítěte a rovněž psycholožka. V dalším řízení pak již nebyli nezletilí vyslýcháni, neboť se nejednalo o nutný případ. Pokud obviněný namítal, že vůbec neměli být poškození vyslýcháni vzhledem k doporučením znalkyň, je třeba konstatovat, že to byla právě obhajoba, která oddalovala výslech nezletilých a bylo nutné zajistit alespoň procesně způsobilý výslech, neboť nebylo možno akceptovat, aby jednání obviněného zůstalo nepotrestáno tím, že by obhajoba zmařila výslech těchto nezletilých poškozených, kteří mají právo na ochranu jejich zdraví a života, a to i vzhledem k trestní minulosti obviněného. Oba nezletilí poté byli řádně psychologicky a psychiatricky vyšetřeni a šetrně vyslechnuti, a to s přiměřeným poučením vzhledem k jejich věku a zájmům, kdy byli seznámeni s tím, že sice nemusí vypovídat vůči obviněnému, ale zároveň pokud jim bylo ubližováno, je vhodné, aby všechny okolnosti jednání obviněného sdělili. Nebylo zjištěno, že by mezi skutkovými zjištěními a právním posouzením jednání obviněného byl zjištěn tzv. extrémní nesoulad.
9. V zásadní shodě s názorem soudu druhého stupně vyjádřeným v důvodech jeho rozhodnutí má tedy státní zástupkyně za to, že meritorní rozhodnutí v této věci není zatíženo takovou vadou, kterou by bylo nutno a možno napravit cestou dovolání, přičemž deklarovaný důvod dovolání naplněn nebyl. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, protože je zjevně neopodstatněné.
III.
Přípustnost a důvodnost dovolání
10. Nejvyšší soud jako soud dovolací při posuzování mimořádného opravného prostředku předně shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
11. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda lze obviněným uplatněný dovolací důvod považovat za některý z důvodů taxativně uvedených v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. §265i odst. 1, 3 tr. ř.).
12. Obviněný ve svém dovolání odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Tento dovolací důvod spočívá v tom, že „rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy“. Za právně relevantní dovolací námitky ze strany obviněného lze tak považovat správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, procesní bezvadnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř.
13. Tento dovolací důvod věcně podchycuje tři okruhy nejzásadnějších vad ve skutkových zjištěních, kterými jsou: případy tzv. extrémního nesouladu mezi obsahem provedených důkazů a skutkových zjištění, která jsou na jejich základě učiněna (zejména případy deformace důkazů, kdy skutkové zjištění je opakem skutečného obsahu daného důkazu), případy použití procesně nepoužitelných důkazů (typicky důkazu, který byl pořízen v rozporu se zákonem, např. věcného důkazu zajištěného při domovní prohlídce učiněné bez příkazu soudu, důkazu nezákonným odposlechem apod.) a vady spočívající v tzv. důkazu opomenutém, tj. důkazu, který byl sice některou ze stran navržen, avšak soudem nebyl proveden a jeho neprovedení ani nebylo soudem věcně adekvátně odůvodněno.
14. Nadto Nejvyšší soud i při respektování shora uvedeného interpretuje a aplikuje podmínky připuštění dovolání tak, aby dodržel maximy práva na spravedlivý proces vymezené Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a Listinou základních práv a svobod. Je proto povinen v rámci dovolání posoudit, zda nebyla v předchozích fázích řízení porušena základní práva obviněného, včetně jeho práva na spravedlivý proces (k tomu srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14).
15. Rovněž nutno připomenout, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem, který není určen k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně, ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování se nachází v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popř. korigovat toliko soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, odst. 7 tr. ř.). Do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně je Nejvyšší soud oprávněn zasáhnout jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje reálně existující extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními z nich učiněnými.
16. V rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolatel namítal, že ačkoliv znalkyně nedoporučily účast poškozených na úkonech trestního řízení, přesto Mgr. Novotná u výslechu svědka P. L. dne 20. 4. 2022 uvedla, že je způsobilý k tomuto výslechu, a proto nemělo být k výslechům poškozených přihlíženo. Provedené úkony tak podle něj nejsou v souladu s ustanovením §102 tr. ř. Dovolatel rovněž namítal vadné poučení poškozených, což činí oba výslechy důkazně procesně absolutně neúčinné a tudíž nepoužitelné. Dovolatel již v přípravném řízení podal námitky proti znalkyni Mgr. Monice Novotné, která byla přítomna podání vysvětlení obou poškozených, což mělo zabránit tomu, aby byla následně přibrána jako znalkyně v projednávané trestní věci.
17. K těmto námitkám obviněného se vyjádřil již soud prvního stupně tak, že oba poškození (nezletilí) se ve věci před orgány činnými v trestním řízení vyjadřovali vícekrát, a jako svědci byli vyslechnuti dne 20. 4. 2022, tj. v době, kdy již byli několik měsíců mimo původní rodinné výchovné prostředí. Jejich výslech byl proveden zcela v souladu s ustanovením §102 tr. ř., výslechu měl možnost se účastnit obhájce obviněného, měl možnost klást prostřednictvím vyslýchající osoby otázky. Také byli řádně poučeni jako svědci, samozřejmě přiměřeně jejich věku, byli poučeni o tom, že nemusí vzhledem blízkému vztahu k obviněnému vypovídat. Oba s tím, že vypovídat budou, souhlasili. Pokud obhájce namítal, že výslechy nebyly provedeny v souladu s procesními předpisy, neboť byly provedeny přes vyjádření znalkyň v tom směru, že výslech nedoporučují, pak nelze s tím souhlasit. V rámci trestního řízení totiž nebyla jiná možnost, jak zajistit jejich procesně použitelnou výpověď než právě postupem podle §102 tr. ř., a to i přes vyjádřenou obavu znalkyň v tom směru, že výslech pro poškozené není vhodný (srov. bod 16 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně). Odvolací soud navázal na závěry soudu prvního stupně a doplnil, že oba nezletilí byli řádně psychologicky a psychiatricky vyšetřeni a šetrně vyslechnuti, a to i s přiměřeným poučením vzhledem k jejich věku a zájmům, kdy byli seznámeni s tím, že sice nemusí vypovídat vůči obviněnému, ale zároveň, pokud jim bylo ubližováno, je vhodné, aby takovéto jednání sdělili, navíc když obviněný není ani u jednoho biologickým otcem (v podrobnostech srov. bod 8 odůvodnění odvolacího soudu).
18. Předestřené závěry soudů nižších stupňů jsou v souladu s předloženým spisovým materiálem. Pokud se týká znaleckého posudku na poškozeného BBBBB ze dne 4. 7. 2022 (č. l. 184 a násl. spisu), který vypracovaly Mgr. MUDr. Eva Rozsívalová a Mgr. Monika Novotná, kdy vlastní znalecké vyšetření proběhlo již dne 8. 4. 2022, u tohoto poškozeného znalkyně nedoporučily jeho další účast na úkonech trestního řízení (viz č. l. 203 spisu). Poškozený BBBBB byl ovšem vyslechnut v souladu s ustanovením §164 odst. 1 věta 3. a 4. tr. ř. dne 20. 4. 2022, výslech byl konán mj. za přítomnosti obhájce obviněného, psycholožky Mgr. Moniky Novotné a pracovnice OSPOD (viz č. l 60 spisu), přičemž z protokolu o výslechu se rovněž podává, že byl i řádně poučen, a to přiměřeně svému věku (viz č. l. 60 verte a č. l. 61 verte a 63 verte spisu). V rámci prováděného výslechu psycholožka uvedla, že jmenovaný poškozený je způsobilý k výslechu (viz č. l. 61 spisu).
19. Ze znaleckého posudku na poškozeného AAAAA ze dne 1. 7. 2022, který vypracovaly Mgr. MUDr. Eva Rozsívalová a Mgr. Monika Novotná (č. l. 157 a násl. spisu), přičemž vlastní znalecké vyšetření proběhlo také již dne 8. 4. 2022, vyplývá, že chlapec je schopen účasti u dalších úkonů, ale vzhledem k věku poškozeného znalkyně toto nedoporučují (viz č. l. 175 spisu). Poškozený AAAAA byl vyslechnut rovněž dne 20. 4. 2022 v souladu s ustanovením §164 odst. 1 věta 3. a 4. tr. ř. mj. za přítomnosti obhájce obviněného, psycholožky Mgr. Moniky Novotné a pracovnice OSPOD (viz č. l 73 spisu) a řádně poučen (viz č. l. 73 verte a 74 spisu).
20. Nejvyšší soud předně uvádí, že pokud se týká poučení nezletilých poškozených, v obou případech bylo provedeno řádně a zejména rovněž s ohledem na jejich věk a rozumovou vyspělost. Ze zvukového záznamu, jakož i zpracovaného protokolu, který je de facto doslovným opisem onoho záznamu, je zřejmé, jakým způsobem byli nezletilí poučeni v rámci svých procesních práv jako svědci. Výslech obou poškozených tedy z formálního hlediska proběhl ve smyslu §102 tr. ř., kde jsou zachyceny podmínky umožňující konat výslech osoby mladší než 18 let.
21. K námitce dovolatele, že oba poškození byli opětovně vyslechnuti policejním orgánem, ačkoliv znalkyně nedoporučily jejich účast na úkonech trestního řízení, kdy navíc v případě BBBBB znalkyně přímo u jeho výslechu naopak uvedla, že je způsobilý a schopen se tohoto úkonu účastnit, Nejvyšší soud konstatuje, že tímto nedošlo k postupu v rozporu s ustanovením §102 tr. ř. Z ustanovení §102 odst. 2 tr. ř. plyne pravidlo, že k opakovanému výslechu je možno přistoupit jen v nutných případech. Je v principu věcí orgánů činných v trestním řízení posoudit, zda v té, které věci jde o "nutný případ", v každém případě tyto musí zvláště bedlivě zkoumat, zda by takový (opakovaný) výslech neměl na nezletilé dítě, požívajícího zvláštní právní ochrany (na základě čl. 32 odst. 1 Listiny a mezinárodních smluv, jimiž je Česká republiky vázána), negativní dopady. Pokud soudní znalec ve znaleckém posudku uvede, že výslech takového nezletilého dítěte nedoporučuje, musí být velmi pečlivě zvažováno, zda k takovému výslechu přistoupit, neboť zájem společnosti na tom, aby "trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni", není možno nadřazovat právu na zmíněnou právní ochranu nezletilých dětí. Bylo však věcí příslušného policejního orgánu posoudit, zda a jaký vliv by měl opakovaný výslech na oba poškozené chlapce a zda jej provede. Pokud tedy byli poškození opětovně vyslechnuti, nejednalo se o nezákonný postup, ani o postup v rozporu s ustanovením §102 tr. ř.
22. Obviněný prostřednictvím svého obhájce vznesl již v přípravném řízení námitku stran přibrání znalkyně Mgr. Moniky Novotné, která byla přítomna podání vysvětlení obou poškozených, což ji mělo vylučovat k následnému přibrání jako znalkyně v projednávané trestní věci. Opatřením státní zástupkyně ze dne 23. 11. 2021 byly přibrány znalkyně z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie MUDr. Eva Rozsívalová a z oboru zdravotnictví odvětví psychologie Mgr. Monika Novotná. Cílem znaleckého posudku bylo posoudit kognitivní funkce nezletilých poškozených, a jejich sociální vazby na členy domácnosti a případné psychické deprivace následkem jednání obviněného. Bylo tedy nezbytné, aby znalkyně s posuzovanými osobami hovořila, aby se seznámila se způsobem, jakým prožívají a interpretují jednání obviněného. Aby se zabránilo sekundární viktimizaci nezletilých opakovaným připomínáním stresujících prožitků, zúčastnila se jmenovaná znalkyně jejich prvotních výslechů. Tento postup byl zcela legitimní a vůči nezletilým poškozeným šetrný. Z toho důvodu státní zástupkyně neshledala vznesené námitky vůči osobě znalkyně důvodnými (viz č. l. 155 spisu). K uvedeným závěrům Nejvyšší soud doplňuje, že podle ustálené judikatury z ničeho neplyne, že by osoba přítomná při výslechu nezletilého (§102 odst. 1 tr. ř.) nemohla být současně ve věci přibraným soudním znalcem (srov. §107 odst. 1 věta čtvrtá tr. ř.), naopak takto si může soudní znalec udělat o nezletilém dítěti ucelenější obraz (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 7. 2010, sp. zn. III. ÚS 47/10). Nejvyšší soud tedy nepřisvědčil dovolateli ani v této části jeho argumentace.
23. Pokud se týká námitky obviněného ohledně neprovedení jím navrhovaných důkazů, ohledně této problematiky považuje Nejvyšší soud za potřebné uvést, že k otázce tzv. opomenutých důkazů se opakovaně vyslovil Ústavní soud (viz usnesení sp. zn. I. ÚS 904/14, nález sp. zn. IV. ÚS 251/04, a další), když mj. konstatoval, že zákonem předepsanému postupu v úsilí o právo (zásadám spravedlivého procesu) vyplývajícímu z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je nutno rozumět tak, že v řízení před obecným soudem musí být dána jeho účastníkovi možnost navrhnout důkazy, jejichž provedení pro zjištění (prokázání) svých tvrzení pokládá za potřebné; tomuto procesnímu právu účastníka pak odpovídá povinnost soudu nejen o navržených důkazech rozhodnout, ale také pokud jim nevyhoví ve svém rozhodnutí vyložit, z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl, resp. pro základ svých skutkových zjištění je nepřevzal. V usnesení sp. zn. 8 Tdo 545/2014 (viz též usnesení sp. zn. 8 Tdo 1352/2014) Nejvyšší soud tzv. opomenuté důkazy charakterizuje jako kategorii důkazů, které nebyly provedeny nebo hodnoceny způsobem stanoveným zákonem, tj. důkazy, o nichž v řízení nebylo soudem rozhodnuto, případně důkazy, jimiž se soud nezabýval při postupu podle §2 odst. 6 tr. ř., protože takové důkazy téměř vždy založí nejen nepřezkoumatelnost vydaného rozhodnutí (§125 tr. ř.), ale současně též porušení pravidel spravedlivého procesu (čl. 36 odst. 1, 37 odst. 3, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práva svobod). Za opomenuté důkazy v daných rozhodnutích Nejvyšší soud považuje i procesní situace, v nichž bylo účastníky řízení navrženo provedení konkrétního důkazu, přičemž návrh na toto provedení byl soudem bez věcně adekvátního odůvodnění zamítnut, eventuálně zcela opomenut, což znamená, že ve vlastních rozhodovacích důvodech o něm ve vztahu k jeho zamítnutí nebyla zmínka buď žádná, či toliko okrajová a obecná, neodpovídající povaze a závažnosti věci (srov. např. nálezy Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 262/2004, I. ÚS l18/2009, či III. ÚS 3320/2009 a další). Zároveň bylo konstatováno, že se však nejedná o opomenuté důkazy, jestliže jsou dodrženy všechny podmínky procesního postupu, jak jsou zákonem vymezeny, a soudy tento postup dostatečně odůvodní a vysvětlí v přezkoumávaných rozhodnutích.
24. Z napadených rozhodnutí soudu prvního stupně i odvolacího soudu se podává, že soudy vzaly v potaz i obviněným učiněné důkazní návrhy, přičemž oba soudy dostatečně odůvodnily, proč považovaly jejich provedení za nadbytečné. Pokud tedy obviněný vznáší výhrady vztahující se k otázce neprovedených důkazů, potom Nejvyšší soud pro stručnost odkazuje na skutečnosti zmíněné v rozhodnutích soudu prvního stupně i odvolacího soudu a dodává, že na návrhy dovolatele na doplnění dokazování bylo uvedenými soudy reagováno a tyto soudy dostatečně vysvětlily, proč nepovažují provádění dalšího dokazování za nezbytné (viz bod 19 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně a bod 7 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu).
25. S ohledem na skutečnosti shora rozvedené Nejvyšší soud dovolání obviněného P. L. proto podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl pro jeho zjevnou neopodstatněnost. Za podmínek uvedených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil Nejvyšší soud toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 26. 7. 2023
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu