ECLI:CZ:NS:2023:11.TVO.10.2023.1
sp. zn. 11 Tvo 10/2023-20699
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 7. 2023 o stížnosti obviněné právnické osoby V., se sídlem XY, IČ: XY, a obviněného R. V. , narozeného XY v XY, bytem XY, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 6. 2023, č. j. 4 To 42/2023-20673, takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnosti obviněné právnické osoby V., a obviněného R. V. zamítají.
Odůvodnění:
1. Vrchní soud v Praze (dále jen „vrchní soud“) rozhodl usnesením ze dne 13. 6. 2023, č. j. 4 To 42/2023-20 673, tak, že podle §30 odst. 1 tr. řádu, za použití §31 odst. 1 tr. řádu je JUDr. Hana Hrnčířová vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného R. V., narozeného XY, Z. R., narozeného XY, K. D., narozeného XY, J. F., narozeného XY a obviněných právnických osob V., IČ: XY, G., IČ: XY a F. s., IČ: XY, vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 4 To 42/2023.
2. V odůvodnění citovaného usnesení vrchní soud především uvedl, že dne 6. 6. 2023 u tohoto soudu napadla trestní věc obviněných k projednání odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2023, sp. zn. 42 T 7/2021, podaných státním zástupcem Městského státního zastupitelství v Praze, obviněnými, ale i poškozenou. Tato trestní věc pak byla v souladu s rozvrhem práce přidělena senátu 4 To, který působí ve složení předsedy senátu JUDr. Luboše Vlasáka, předsedkyně senátu JUDr. Lenky Konopové a předsedkyně senátu JUDr. Hany Hrnčířové. Podle zjištění vrchního soudu obviněného R. V. zastupuje jako obhájce JUDr. Michal Paule, advokát. Z vyjádření členky senátu 4 To vrchního soudu JUDr. Hany Hrnčířové vyplynulo, že tato byla v minulosti dlouholetou životní partnerkou Michala Pauleho, advokáta, kdy mají společného syna, přičemž je přesvědčena, že ve všech věcech, kde vystupuje jako obhájce, či jako zmocněnec JUDr. Michal Paule, advokát, je u ní dán důvod její podjatosti ve smyslu §30 odst. 1 tr. řádu pro blízký osobní vztah k tomuto, a jsou zde tak dány důvody pro její vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení. Vrchní soud pak došel k závěru, že v případě JUDr. Hany Hrnčířové jsou skutečně dány důvody uvedené v §30 odst. 1 tr. řádu, kdy pro blízký osobní vztah této soudkyně k osobě obhájce obviněného R. V., JUDr. Michalovi Paulemu, advokátovi, lze mít teoretické pochybnosti o tom, že může nestranně rozhodovat v této trestní věci, kde její minulý životní partner vystupuje jako obhájce jednoho z obviněných. Z tohoto důvodu také vrchní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části citovaného usnesení, když takto vždy učinil v minulosti ve všech trestních věcech, kde vystupoval v roli obhájce, či zmocněnce JUDr. Michal Paule, advokát, a věc byla podle rozvrhu práce vrchního soudu přidělena senátu 4 To, ve kterém působila JUDr. Hana Hrnčířová jako členka senátu 4 To a posléze též jako předsedkyně senátu.
3. Proti citovanému usnesení podali obviněná právnická osoba V., (dále jen „obviněná právnická osoba“) prostřednictvím své obhájkyně Mgr. Lenky Hnilicové, advokátky a obviněný R. V. (dále jen „obviněný“) prostřednictvím svého obhájce JUDr. Lukáše Bohuslava, Ph.D., advokáta, včas stížnost.
4. V odůvodnění stížnosti, které bylo Nejvyššímu soudu doručeno dne 28. 6. 2023, obviněná právnická osoba nejprve stručně rekapituluje obsah napadeného usnesení. Vyslovuje názor, že JUDr. Hana Hrnčířová neuvedla, jaký je její osobní vztah k obviněnému R. V., když v napadeném usnesení pouze upozorňuje, že by mohly nastat teoretické pochybnosti o tom, že může nestranně rozhodovat ve shora uvedené trestní věci. V souvislosti s těmito úvahami obviněná právnická osoba upozorňuje, že je však třeba vzít v úvahu skutečnost, že se tak dosud nestalo a žádný z obviněných neuvedl, a to ani po seznámení se skutečností, že věc byla přidělena u vrchního soudu senátu 4 To, jehož členkou je JUDr. Hrnčířová. Navíc byl zcela pominut jakýkoliv důvod pro vyloučení členky senátu JUDr. Hany Hrnčířové ve vztahu k dalším obviněným, tedy mimo jiné k obviněné právnické osobě. Vrchní soud se totiž vůbec nezabýval postupem, který mu dává k dispozici trestní řád, tj. vyloučit trestní věc obviněného k samostatnému projednání a ve věci dalších obviněných postupovat tak, že bude o jejich trestní věci vedené další řízení před senátem 4 To v původním složení. V rámci další stížnostní argumentace obviněná právnická osoba poukazuje na to, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno po právu, neboť ve vztahu k ní neobsahuje žádné důvody, pro které má být odňata svému zákonnému soudci, tedy člence senátu 4 To vrchního soudu JUDr. Haně Hrnčířové. Napadeným usnesením vrchního soudu je tak zasahováno do jejího ústavně garantovaného práva na zákonného soudce. V další stížnostní argumentaci poukazuje na judikaturu (kterou však blíže neidentifikuje) týkající se profesionality soudce a důvodnosti postupu podle §30 tr. řádu jako výjimky z ústavní zásady formulované v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práva a svobod. S ohledem na shora uvedené obviněná právnická osoba navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení vrchního soudu zrušil a současně rozhodl, že se z řízení soudkyně JUDr. Hana Hrnčířová, členka senátu 4 To, nevylučuje a věc se jí neodnímá. Pokud by se však Nejvyšší soud s takovým návrhem neztotožnil, navrhuje, aby z řízení vedeného vrchním soudem byla vyloučena k samostatnému projednání trestní věc týkající se obviněného a trestní věc obviněné právnické osoby byla dále projednávána senátem vrchního soudu 4 To ve složení podle rozvrhu práce ke dni 1. 6. 2023.
5. Pokud se týká odůvodnění stížnosti obviněného, obdržel Nejvyšší soud dne 29. 6. 2023 sdělení jeho obhájce JUDr. Lukáše Bohuslava, Ph.D., advokáta, ve kterém tento uvádí, že obviněný svého práva podanou stížnost odůvodnit nevyužije a žádá Nejvyšší soud, aby napadené usnesení vrchního soudu přezkoumal v režimu §147 odst. 1 tr. řádu.
6. Nejvyšší soud jako přezkumný orgán v souladu s revizním principem podle §147 odst. 1 tr. řádu přezkoumal na podkladě stížností obviněných napadené usnesení vrchního soudu, tedy správnost jeho výroku týkajícího se vyloučení soudkyně senátu 4 To vrchního soudu JUDr. Hany Hrnčířové z vykonávání úkonů trestního řízení, jakož i správnost řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnosti obviněných nejsou důvodné.
7. V obecné rovině je třeba předně připomenout, že podle §30 odst. 1 tr. řádu je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly učiněny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení.
8. Dále je zapotřebí uvést, že pochybnosti zakládající vyloučení soudce a dalších orgánů činných v trestním řízení přitom musí být založeny na reálně existujících objektivních skutečnostech, které je vyvolávají. Jinak řečeno, pochybnosti o nestrannosti soudce musí vyplývat z faktických okolností odůvodňujících riziko jeho možného neobjektivního přístupu k věci nebo k osobám v ní vystupujícím. Pouhý subjektivní pocit soudce nebo stran, že soudce je pro podjatost vyloučen z projednávání určité trestní věci, není postačující pro posouzení otázky, zda je schopen nestranně vykonávat úkony trestního řízení či nikoli (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. 5 Tdo 1495/2015).
9. Jedná-li se o požadavek nestrannosti soudu, pak je jím rozuměna nezávislost či nepodjatost rozhodujícího tělesa ve vztahu ke konkrétním účastníkům či k předmětu řízení. Podstatným je přitom fakt, že nejde toliko o subjektivní přesvědčení soudce či účastníků řízení o podjatosti či nepodjatosti, ale též o objektivní zdání nestrannosti, tj. to, jak by se rozhodování jevilo vnějšímu pozorovateli. Tento subjektivní i objektivní aspekt přitom vyzdvihla judikatura Evropského soudu pro lidská práva, která pravidelně používá obě tato hlediska, přičemž se k tomuto pojetí přiklonil rovněž Ústavní soud. Důvody, které k rozšíření nestrannosti až na úroveň oné objektivní roviny vedou, osvětlil Ústavní soud například v nálezu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. I. ÚS 371/04: „ Nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich právním zástupcům atd.), o níž je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi nalezla stěží uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šířeji, také v rovině objektivní.“ Vedle toho může nestrannost nabývat dvou poloh, a to funkcionální a personální. Zatímco v případě první roviny jde o to, zda je porušením nestrannosti, pokud stejná osoba rozhoduje na různých stupních soudní soustavy, případně se podílí na rozhodování v různých funkcích, druhá rovina se týká osobních vztahů soudce s účastníky řízení či vztahu k předmětu řízení (WAGNEROVÁ, E.; ŠIMÍČEK, V.; LANGÁŠEK, T.; POSPÍŠIL, I. a kol. Listina základních práv a svobod . Komentář . Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 739-740).
10. Při aplikaci výše uvedených hledisek na konkrétní okolnosti daného případu je přitom zřejmé, že pokud vrchní soud v napadeném usnesení dospěl k závěru, že soudkyně JUDr. Hana Hrnčířová je vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení podle §30 odst. 1 tr. řádu v trestní věci obviněných, nelze tomuto postupu vytknout žádného pochybení.
11. Z obsahu předloženého spisového materiálu totiž Nejvyšší soud zjistil, že JUDr. Hana Hrnčířová zaslala dne 8. 6. 2023 předsedovi senátu 4 To vrchního soudu JUDr. Luboši Vlasákovi sdělení, ve kterém uvedla, že vzhledem k tomu, že byla v minulosti dlouholetou partnerkou JUDr. Michala Pauleho, advokáta, s nímž má společného syna, je v jejím případě v trestních věcech, v nichž tento advokát vystupuje jako obhájce či zmocněnec, dán důvod podjatosti její osoby ve smyslu §30 odst. 1 tr. řádu, a to pro blízký osobní vztah. Uvedené sdělení předseda senátu 4 To založil do trestního spisu (srov. č. l. 20 670).
12. Nejvyšší soud se ztotožňuje s následným postupem vrchního soudu, neboť takový se jeví důvodným, a především pak zákonným. Stran zákonné podmínky pro vyloučení soudce z vykonávání úkonů trestního řízení v určité trestní věci „ pro poměr k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům “ je v nynějším případě zřejmé, že JUDr. Hana Hrnčířová je v blízkém osobním vztahu k JUDr. Michalovi Paulemu, advokátovi (byť tento již blíže ve svém vyjádření ze dne 8. 6. 2023 nerozvádí), který je v nyní projednávané trestní věci jedním z obhájců obviněného R. V. Dlouholetý, byť v současné době již ukončený, partnerský vztah s jedním z obhájců obviněného, z něhož se narodilo společné dítě, lze podle Nejvyššího soudu považovat za natolik významné skutečnosti, které pak mohou vést k obecné pochybnosti o možnosti uvedené soudkyně nestranně rozhodnout. Současně Nejvyšší soud dodává, že tyto pochybnosti nejsou toliko subjektivním přesvědčením této soudkyně, ale jak již bylo řečeno, obstojí též v rovině objektivní.
13. Nejvyšší soud nemůže též přisvědčit ani námitce obviněné právnické osoby, podle které měl vrchní soud za dané situace rozhodnout o vyloučení trestní věci obviněného k samostatnému projednání a ve věci dalších obviněných postupovat tak, že bude o jejich věci vedeno další řízení před senátem 4 To vrchního soudu v původním složením, neboť takový postup by především s ohledem na rozsáhlost této trestní věci byl zcela jistě v rozporu se zásadou procesní ekonomie a rychlosti řízení.
14. Nejvyšší soud tedy závěrem konstatuje, že neshledal stížnosti obou obviněných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 6. 2023, č. j. 4 To 42/2023-20673, důvodnými, a proto je podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. 7. 2023
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.
předseda senátu