ECLI:CZ:NS:2023:20.CDO.3301.2022.1
4
5
sp. zn. 20 Cdo 3301/2022
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněného WPB Capital, spořitelního družstva v likvidaci , se sídlem v Brně, Kamenná č. 835/13, identifikační číslo osoby 25780450, zastoupeného JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem se sídlem v Praze, Sokolovská č. 5/49, proti povinné DENEMO s.r.o. se sídlem v Praze 6, Výtvarná č. 1023/4, identifikační číslo osoby 28497066, zastoupené JUDr. Janem Streličkou, advokátem se sídlem v Brně, Veselá č. 163/12, pro 60 919 956,16 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Igora Ivanka, Exekutorský úřad Praha 10, pod sp. zn. 167 EX 2682/19, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. července 2022, č. j. 11 Co 220/2022-284, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. července 2022, č. j. 11 Co 220/2022-284, a usnesení soudního exekutora JUDr. Igora Ivanka, Exekutorský úřad Praha 10, ze dne 20. dubna 2022, č. j. 167 EX 2682/19-267, se zrušují a věc se vrací soudnímu exekutorovi JUDr. Igoru Ivankovi, Exekutorský úřad Praha 10, k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
1. Soudní exekutor JUDr. Igor Ivanko, Exekutorský úřad Praha 10 (dále též jen „soudní exekutor“), byl pověřen vedením exekuce na základě pověření vydaného Obvodním soudem pro Prahu 6 dne 11. října 2019 pod č. j. 38 EXE 1525/2019-194 podle vykonatelného notářského zápisu sepsaného JUDr. Šárkou Novotnou, notářkou v Praze, dne 17. června 2011, sp. zn. N 396/2011, NZ 378/2011, a podle vykonatelného notářského zápisu sepsaného JUDr. Ivanou Demutovou, notářkou v Žatci, dne 6. března 2013, sp. zn. N 190/2013, NZ 172/2013.
2. Původní oprávněná Česká republika – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále též jen „původní oprávněná“) podáním ze dne 7. dubna 2021 doručila soudnímu exekutorovi návrh na změnu účastníka řízení na straně oprávněné podle ustanovení §107a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“). V tomto návrhu původní oprávněná uvedla, že jí bylo doručeno usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. března 2021, sp. zn. 6 To 12/2021, kterým bylo zrušeno zajištění pohledávek, jejichž správou byla původní oprávněná pověřena na základě opatření Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 4. srpna 2017, č. j. 4 VZN 1577/2014-1633. V důsledku toho původní oprávněná pozbyla oprávnění vykonávat práva a povinnosti spojená s pohledávkami zajištěnými usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 16. února 2017, sp. zn. 6 To 48/2016. Proto původní oprávněná navrhla, aby soudní exekutor rozhodl o vstupu WPB Capital, spořitelního družstva v likvidaci (dále též jen „WPB Capital“), nebo LLANFAIR CAEREINION CWNI DALIANNOL LTD., se sídlem 15 Stopher House, Webber Street, London SE1 0RE, Spojené království Velké Británie a Severního Irska (dále též jen „LCCD“), do řízení namísto původní oprávněné. WPB Capital poté doručilo soudnímu exekutorovi souhlas se vstupem do řízení, přičemž uvedlo, že je právním nástupcem původní oprávněné. Soudní exekutor na základě toho usnesením ze dne 26. dubna 2021, č. j. 167 EX 2682/19-200, rozhodl o vstupu WPB Capital do řízení na místo původní oprávněné. Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. července 2021, č. j. 11 Co 219/2021-220, usnesení soudního exekutora změnil tak, že se návrh oprávněné ze dne 7. dubna 2021 na vstup WBP Capital nebo LCCD na místo původní oprávněné zamítá. Dovolání proti tomuto usnesení bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2022, sp. zn. 20 Cdo 3503/2021. Soudní exekutor poté usnesením ze dne 22. března 2022, č. j. 167 EX 2682/19-261, vyzval původní oprávněnou, aby své neurčité podání doplnila, respektive aby s ohledem na sdělení o pozbytí způsobilosti být účastníkem na straně oprávněné učinila nové podání ve smyslu ustanovení §107a o. s. ř., a řádně označila nabyvatele práv a povinností, jehož navrhuje, aby místo ní vstoupil do řízení. Původní oprávněná tak učinila svým podáním ze dne 6. dubna 2022 a navrhla, aby na její místo vstoupilo do exekučního řízení WPB Capital.
3. Soudní exekutor poté usnesením ze dne 20. dubna 2022, č. j. 167 EX 2682/19-267, rozhodl o vstupu WPB Capital do řízení na místo původní oprávněné, neboť po provedeném dokazování dospěl k závěru, že návrh ze strany původní oprávněné je důvodný. Vzhledem ke zrušení zajištění pohledávek představujících podklad pro vedení předmětné exekuce, jejichž správou byla původní oprávněná pověřena, došlo k nabytí všech práv souvisejících s původně zajištěným majetkem zpět původnímu vlastníkovi, a jelikož není sporu o právu WPB Capital vůči osobě povinné z předmětného exekučního řízení, ze strany původní oprávněné byl podán návrh v souladu s §107a odst. 1 o. s. ř. a WPB Capital souhlasilo se vstupem do řízení, byly naplněny veškeré procesní podmínky pro rozhodnutí o procesním nástupnictví. Soudní exekutor při svém rozhodování zohlednil také rozhodčí nález vydaný Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne 2. 6. 2016 – dále jen „rozhodčí nález“. Jelikož však vykonatelnost tohoto rozhodčího nálezu byla usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. 7. 2014, č. j. 65 C 101/2014-22, v návaznosti na podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu, odložena, nelze jej při rozhodování o procesním nástupnictví zohlednit. Teprve v případě, že by uvedené rozhodnutí nabylo vykonatelnosti, byly by za splnění dalších procesních podmínek splněny důvody pro rozhodnutí o vstupu LCCD do řízení.
4. Městský soud v Praze k odvolání povinné usnesením ze dne 12. července 2022, č. j. 11 Co 220/2022-284, usnesení soudního exekutora potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud uvedl, že původní oprávněná pozbyla aktivní legitimaci k vedení této exekuce poté, kdy bylo zrušeno zajištění pohledávek, jejichž správou byla pověřena, a k vedení exekuce je tak nadále oprávněna osoba, které svědčí exekuční titul. Odvolací soud dále konstatoval, že neobstojí ani námitka povinné, že soudní exekutor opomenul zrušení výroku I. o odkladu vykonatelnosti rozhodčího nálezu rozhodnutím Městského soudu v Praze č. j. 18 Co 413/2015-2167. Výrok rozhodnutí je nutno vykládat ve vztahu k odůvodnění, tedy tak, že mezi účastníky uzavřená rozhodčí doložka ke smlouvě ze dne 20. 10. 2002 nezaložila pravomoc rozhodčího soudu k projednání a rozhodnutí o předmětné rozhodčí žalobě. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky tak ve věci neměl vůbec rozhodovat a z rozhodčího nálezu proto není možno vycházet. Okolnost, že policie složila plnění do soudní úschovy a nevyplatila jej WPB Capital, nemá pro rozhodnutí v souzené věci o právním nástupnictví žádný relevantní význam. Obava povinné, že se bude splnění povinnosti domáhat druhý potenciální majitel pohledávky, rovněž nemůže být důvodem pro zamítnutí návrhu oprávněné. Nedostatek aktivní legitimace oprávněného je důvodem pro zastavení exekuce podle ustanovení §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. a provedení exekuce lze odložit do pravomocného skončení řízení o zrušení rozhodčího nálezu, což se v posuzované věci jeví jako žádoucí pro vyjasnění postavení oprávněného.
5. Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním. Namítá, že odvolací soud v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu dospěl k závěru, že není vázán pravomocným a vykonatelným výrokem I. rozhodčího nálezu, který určuje, že oprávněným k pohledávce vymáhané v této exekuci je LCCD a nikoli WPB Capital; k tomu odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2254/2011 a na ustanovení §28 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Odůvodnění rozhodnutí Městského soudu v Praze, kterým byl zrušen odklad vykonatelnosti výroku I. rozhodčího nálezu, je třeba vykládat tak, že se jedná o pouhý předběžný právní názor v probíhajícím řízení o zrušení rozhodčího nálezu, přičemž toto řízení není dosud pravomocně skončeno. Odvolací soud tímto právním názorem není vázán a není možné, aby na základě svých vlastních úvah předjímal, zda bude rozhodčí nález zrušen či nikoli. Naopak je povinen respektovat vykonatelný a pravomocný výrok I. rozhodčího nálezu. Povinná je dále přesvědčena, že je usnesení odvolacího soudu nepřezkoumatelné, když neobsahuje vysvětlení, z jakých důvodů a na základě jakých důkazů má odvolací soud za prokázané, že právo k vymáhané pohledávce, po zrušení zajištění pohledávek v trestním řízení, přešlo na WPB Capital (a ne na LCCD). Na druhou stranu však odvolací soud v příkrém rozporu se závěrem o údajné věcné legitimaci WPB Capital považuje za vhodné odložení exekuce do vyjasnění postavení oprávněného; jeho odůvodnění proto trpí vnitřními rozpory. Odkaz odvolacího soudu na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2021, sp. zn. 20 Cdo 1008/2021, dle kterého rozhodnutí o procesním nástupnictví nebrání, aby následně došlo k zastavení exekuce pro nedostatek věcné legitimace, neznamená, že při rozhodování o procesním nástupnictví soud není povinen zkoumat, zda právo na nového oprávněného skutečně přešlo. Povinná navrhla, aby dovolací soud změnil napadené usnesení odvolacího soudu tak, že se návrh na vstup nového oprávněného do řízení zamítá, a aby uložil oprávněné povinnost nahradit povinné náklady odvolacího a dovolacího řízení.
6. Oprávněný ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že s názorem povinné nesouhlasí a navrhuje dovolání zamítnout. K dovolacím námitkám se vyjádřil v tom smyslu, že z dovolatelkou uvedeného rozhodčího nálezu není možné vycházet, jelikož v rozhodčím řízení nebyla dána pravomoc rozhodce k vydání rozhodčího nálezu, a aktivně věcně legitimován je tak v tomto exekučním řízení oprávněný.
7. Nejvyšší soud jako soud dovolací věc projednal podle občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno účastníkem řízení (řízení o návrhu podle §107a o. s. ř.), za splnění podmínky advokátního zastoupení (§241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky, zda původní věřitel (zde nynější oprávněný) vstoupí automaticky na místo oprávněného při zániku oprávnění původní oprávněné být účastníkem exekuce, i přes to, že vykonatelným rozhodčím nálezem bylo vlastnictví (v exekuci) vymáhané pohledávky přiznáno jinému subjektu, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení §242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.
8. Otázkou aplikace ustanovení §107a o. s. ř. v exekučním řízení se Nejvyšší soud zabýval ve svém stanovisku ze dne 15. února 2006, sp. zn. Cpjn 200/2005, k výkladu zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V bodě X. tohoto stanoviska Nejvyšší soud dospěl k závěru, že o procesním nástupnictví v exekučním řízení se rozhoduje ve smyslu standardů občanského soudního řádu. Následně Nejvyšší soud v usnesení ze dne 23. ledna 2014, sp. zn. 29 Cdo 943/2012, vysvětlil, že přiměřená aplikace §107a o. s. ř. se při procesním nástupnictví na straně oprávněného uplatní pro exekuční řízení potud, že o takovém procesním nástupnictví musí exekuční soud rozhodnout (usnesením), že osobou legitimovanou k podání návrhu na vydání takového usnesení je pouze původní oprávněný a že vydání takového usnesení je podmíněno souhlasem toho, kdo má vstoupit do exekučního řízení namísto dosavadního oprávněného.
9. Dovolací soud již dříve dovodil, že okolnost, že je rozhodčí nález případně věcně nesprávný (ba dokonce zmatečný), mu účinky pravomocného soudního rozhodnutí ve smyslu §159a o. s. ř. neodnímá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2254/2011) a nezpůsobuje tedy ani jeho nicotnost (k nicotnosti právních aktů srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2009, sp. zn. 26 Cdo 2182/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2019, sp. zn. 29 Cdo 1697/2017, včetně judikatury tam zmíněné). Ke stejnému závěru je třeba dospět i ve vztahu k pouhé skutečnosti, že předmětný rozhodčí nález byl napaden návrhem na jeho zrušení soudem (srov. §32 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2011, sen. zn. 29 NSCR 29/2009, uveřejněné pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
10. Dovolací soud dále uvedl, že nabývá-li rozhodčí nález dnem doručení účinků pravomocného soudního rozhodnutí a je-li soudně vymahatelný (k povaze rozhodčího nálezu srov. i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2011, sen. zn. 29 NSČR 29/2009, uveřejněného pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), má obdobnou povahu jako soudní rozhodnutí, které je veřejnou listinou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. října 2018, sen. zn. 29 ICdo 72/2016, uveřejněný pod číslem 13/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z těchto důvodů je třeba předmětný rozhodčí nález ve smyslu §36 odst. 4 ex. řádu považovat za listinu vydanou státním orgánem, jež prokazuje přechod či převod práva z exekučního titulu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. února 2022, sp. zn. 20 Cdo 3479/2021, nebo ze dne 9. března 2022, sp. zn. 20 Cdo 249/2022).
11. Uvedené závěry přitom plně dopadají i na nyní řešenou věc. Jestliže pravomocným rozhodčím nálezem ze dne 2. června 2014, sp. zn. 286/14, bylo určeno, že ke dni 10. květnu 2013 je vlastníkem vymáhané pohledávky LCCD, jedná se ve smyslu §36 odst. 4 ex. řádu o listinu vydanou státním orgánem, jež prokazuje přechod či převod práva z exekučního titulu, a lze tudíž dospět k závěru, že WPB Capital prozatím (do případného zrušení rozhodčího nálezu) není osobou, na kterou zrušením zajištění pohledávky přešlo právo oprávněného z exekučního titulu, protože až do (případného) pravomocného zrušení rozhodčího nálezu jsou jím účastníci řízení i všechny orgány vázány. Na uvedeném nemohou ničeho změnit ani skutečnosti, že je v současné době vedeno řízení o zrušení rozhodčího nálezu. WPB Capital by za těchto okolností mohlo do exekuce na místo původní oprávněné vstoupit teprve v případě pravomocného rozhodnutí o zrušení rozhodčího nálezu (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2022, sp. zn. 20 Cdo 3009/2022). Došlo-li v řízení o zrušení rozhodčího nálezu k odkladu vykonatelnosti rozhodčího nálezu do doby meritorního rozhodnutí, neznamená to, že by rozhodčí nález byl odklizen.
12. Z uvedeného vyplývá, že v tomto směru je právní posouzení věci odvolacím soudem neúplné, a tedy nesprávné. Nejvyšší soud proto, bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) usnesení odvolacího soudu zrušil (§243e odst. 1 o. s. ř.). Protože důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí také pro usnesení soudního exekutora, dovolací soud zrušil i toto rozhodnutí, a podle ustanovení §243e odst. 2 věty druhé o. s. ř. věc vrátil soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení.
13. Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§243g odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.).
14. O náhradě nákladů řízení včetně dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o ní bude rozhodnuto ve zvláštním režimu [§87 ex. řádu].
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. 2. 2023
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
předseda senátu