ECLI:CZ:NS:2023:20.NCU.160.2022.1
sp. zn. 20 Ncu 160/2022-13
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou S. R., rozenou H., narozenou XY, bytem ve XY, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství ČR, takto:
Rozsudek Okresního soudu v Dieburgu, rodinného soudu (Amtsgericht Dieburg - Familiengericht) , Spolková republika Německo, ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 51 F 394/01, jímž bylo rozvedeno manželství, které uzavřela S. R., rozená H., a G. R. dne 27. 3. 1997 před oddávajícím orgánem v Gro β-Zimmern, Spolkov á republika Německo,
se uznává,
pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Odůvodnění:
Okresní soud v Dieburgu, rodinný soud, Spolková republika Německo, rozsudkem ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 51 F 394/01, pravomocným 4. 2. 2003, rozvedl manželství S. R., rozené H., a G. R., uzavřené dne 27. 3. 1997 před oddávajícím orgánem v Gro β-Zimmern, Spolkov á republika Německo, když po provedeném řízení zjistil, že manželství mezi stranami je nenávratně rozvráceno. Z rozsudku vyplývá, že v době rozvodu nezletilá AAAAA (pseudonym), narozená XY, byla svěřena do péče otce.
Ve výroku uvedené rozhodnutí cizího soudu je v souladu s ustanovením §755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém). Uznání předloženého rozsudku nebrání ani žádná z překážek uvedených v ustanovení §15 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.
Ve smyslu ustanovení §51 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb. byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu státním občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení §52 zákona č. 91/2012 Sb.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno, jak to také navrhlo Nejvyšší státní zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 21. 3. 2023
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu