ECLI:CZ:NS:2023:21.CDO.3506.2022.1
sp. zn. 21 Cdo 3506/2022-389
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci žalobce V. V. , narozeného XY, bytem XY, proti žalované ORGREZ, a. s. , se sídlem v Brně-Medlánkách, Hudcova č. 321/76, IČO 46900829, zastoupené JUDr. Ing. Ivanem Rottem, advokátem se sídlem v Praze 5 – Košířích, Musílkova č. 1311/5e, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 45 C 214/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. července 2022, č. j. 8 Co 87/2022-347, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 7. 2022, č. j. 8 Co 87/2022-347, není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť není splněn žádný z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v tomto ustanovení, podle něhož není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolání žalované neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením §241a odst. 2 a 3 o. s. ř., neboť žalovaná neuvádí žádnou právní otázku, která by zpochybnila právní závěr odvolacího soudu, jenž po výkladu předmětné výpovědi z pracovního poměru dospěl k závěru, že není dostatečně konkretizován výpovědní důvod. Žalovaná pouze rekapitulovala dosavadní průběh řízení, uvedla, že „závěry … lékařského posudku … ze dne 6. 11. 2017 jsou správné“, že odvolací soud nevzal v úvahu, že žalobce byl „odměněn“ ve formě většího odstupného, než by náleželo „v případě ust. §52 písmeno e)“, a že se odvolací soud nezabýval skutečnostmi zjištěnými soudem prvního stupně. Tím však nevymezila právní otázku, na jejímž řešení by napadené rozhodnutí odvolacího soudu záviselo, pouze uvedla jeho obecnou kritiku, která však nemůže založit přípustnost dovolání.
Přípustnost dovolání nemůže založit ani odkaz žalované na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1804/2015, uveřejněný pod č. 42/2017 Sb. rozh. obč., nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 21 Cdo 4578/2017, neboť rozhodnutí odvolacího soudu nezáviselo na otázce prokazování v soudním řízení, zda a z jakých příčin zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost. Dovolací soud k takovému dokazování nepřistoupil již proto, že výpověď nepovažoval za platnou z důvodu neurčitosti jejího důvodu, kterou se nepodařilo odstranit ani výkladem. Provedl-li odvolací soud výklad právního jednání, nelze bez dalšího uzavřít, že se ve smyslu dovolatelkou citovaných nálezů Ústavního soudu dopustil „přepjatého formalismu“ a porušil její právo na soudní ochranu. Je to naopak dovolatelka, kdo nevymezuje žádné konkrétní dovolací důvody vzhledem k právním závěrům, na nichž odvolací soud svůj závěr o neurčitosti důvodu výpovědi vystavěl.
Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Žalovaná v dovolání navrhla „odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí“. K tomu lze poukázat na to, že Ústavní soud již ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§243c o. s. ř.), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. Návrhem žalované na odklad vykonatelnosti a právní moci se proto Nejvyšší soud nezabýval.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. 1. 2023
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu