ECLI:CZ:NS:2023:21.ND.100.2023.1
sp. zn. 21 Nd 100/2023-42
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Jiřího Doležílka v exekuční věci oprávněné Bohemia Faktoring, a. s. se sídlem v Praze 1 – Malé Straně, Letenská č. 121/8, IČO 27242617, zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská č. 121/8, proti povinnému K. R. , narozenému XY, bytem XY, pro 9 385 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 15 EXE 998/2022, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 15 EXE 998/2022, projedná a rozhodne Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Exekutorského úřadu Šumperk Mgr. Marcel Kubis podal dne 12. 12. 2022 u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne 22. 11. 2022 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 9 385 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí ze dne 10. 8. 2022, č. j. 13 C 80/2021-89.
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou usnesením ze dne 23. 11. 2023, č. j. 15 EXE 998/2022-38, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Vyšel ze zjištění, že povinný „neprochází výpisem z centrální evidence obyvatel“, že „na uvedené poslední známé adrese trvalého pobytu se jmenovaný již delší dobu nezdržuje“, že „místo, kde by se nyní mohl pan R. zdržovat není známé“, že „povinný v současné době neprochází evidencí zaměstnanců, není veden v evidenci OSVČ, a nepobírá důchodové dávky“ a není veden v evidenci Úřadu práce České republiky, že „jmenovaný neměl ani v současné době nemá, k dnešnímu dni, na území České republiky povolen pobyt“ a že „povinný je od 29. 1. 1996 hlášen na adrese XY“. Na základě uvedeného dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit.
Podle ustanovení §11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky, a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sb. rozh. obč.).
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sb. rozh. obč., vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Okresním soudem ve Žďáru nad Sázavou (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 3. 2023
JUDr. Pavel Malý
předseda senátu