ECLI:CZ:NS:2023:21.ND.274.2023.1
sp. zn. 21 Nd 274/2023-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Pavla Malého v exekuční věci oprávněné SPM INVEST a. s. se sídlem v Mníšku pod Brdy, Stříbrná Lhota č. 747, IČO 27239306, zastoupené Mgr. Šimonou Maškovou, advokátkou se sídlem v Praze – Klánovicích, Boušova č. 792/25, proti povinnému T. W. Ś. , narozenému dne XY, bytem v XY, Polská republika, pro 177 012,38 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 16 EXE 5650/2023, o určení místní příslušnost soudu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 16 EXE 5650/2023, projedná a rozhodne Okresní soud v Litoměřicích.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Exekutorského úřadu v Litoměřicích JUDr. Ondřej Mareš, LL.M., podal dne 9. 3. 2023 u Okresního soudu v Litoměřicích spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne 7. 3. 2023 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 177 012,38 Kč s příslušenstvím podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 11. 2022, č. j. 38 C 229/2022-39.
Okresní soud v Litoměřicích usnesením ze dne 13. 4. 2023, č. j. 16 EXE 5650/2023-15, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že se věc „předkládá Nejvyššímu soudu k určení, který okresní soud ji projedná a rozhodne“. Na základě zjištění, že povinný neprochází registrem obyvatel, že je státním příslušníkem Polské republiky a že podle sdělení Ministerstva vnitra ČR, Odboru azylové a migrační politiky, nemá povinný na území České republiky povolen „žádný typ pobytu“ a k osobě povinného „nejsou žádné informace“, dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit.
Podle ustanovení §11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sb. rozh. obč., vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky, a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sb. rozh. obč.).
Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Okresním soudem v Litoměřicích (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Litoměřicích, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 5. 2023
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu