ECLI:CZ:NS:2023:22.CDO.1117.2023.3
sp. zn. 22 Cdo 1117/2023-487
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobkyně I. B. , zastoupené Mgr. Michalem Mlezivou, LL. M., advokátem se sídlem v Mostě, Vítězslava Nezvala 2498/17, proti žalovanému Stavebnímu bytovému družstvu Zahradní město , IČO 00034771, se sídlem v Praze 10, Zvonková 3048/2, zastoupenému Mgr. Ing. Petrou Bělicovou, advokátkou se sídlem v Praze 6, Buzulucká 678/6, za účasti vedlejší účastnice E. B. , zastoupené Mgr. Petrou Hruškovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 11, o promlčení služebnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 20 C 152/2014, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2022, č. j. 12 Co 221/2021-434, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný a vedlejší účastnice jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Michala Mlezivy, LL. M.
Odůvodnění:
1. Žalobkyně se u Obvodního soudu pro Prahu 1 („soud prvního stupně“) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil věcné břemeno zřízené podle §28d zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech (dále též „transformační zákon“), ve prospěch žalovaného, omezující vlastnické právo žalobkyně k pozemku p. č. XY, jehož součástí je budova č. p. XY, zapsané na LV č. XY pro k. ú. XY, obec XY u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, oproti povinnosti žalobkyně zaplatit žalovanému náhradu stanovenou soudem.
2. Rozsudkem ze dne 25. 3. 2021, č. j. 20 C 152/2014-254, soud prvního stupně žalobu zamítl (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výroky II a III).
3. Městský soud v Praze („odvolací soud“) k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 26. 10. 2021, č. j. 12 Co 221/2021-328, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že věcné břemeno podle §28d zákona č. 42/1992 Sb., omezující vlastnické právo žalobkyně, bez náhrady zrušil a rozhodl o nákladech řízení.
4. K dovolání žalovaného Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 28. 7. 2022, č. j. 22 Cdo 597/2022-388, rozsudek odvolacího soudu ze dne 26. 10. 2021, č. j. 12 Co 221/2021-328, zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
5. Žalobkyně podáním ze dne 30. 8. 2022 změnila žalobu tak, že se nadále domáhala určení, že služebnost odpovídající právu věcného břemene podle §28d zákona č. 42/1992 Sb., omezující vlastnické právo k pozemku p. č. XY, jehož součástí je stavba č. p. XY, zapsané na LV č. XY pro k. ú. XY, obec XY, u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, je promlčena. Odvolací soud žalobkyní navrhovanou změnu žaloby připustil. Žalobní návrh nyní odpovídá právnímu názoru vyslovenému v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2021, sp. zn. 22 Cdo 3614/2020.
6. Rozsudkem ze dne 13. 12. 2022, č. j. 12 Co 221/2021-434, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se určuje, že služebnost odpovídající právu věcného břemene podle §28d zákona č. 42/1992 Sb., omezující vlastnické právo k pozemku p. č. XY, jehož součástí je stavba č. p. XY, zapsanému na LV č. XY pro k. ú. XY, obec XY, u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, je promlčena (výrok I), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výrok II).
7. Podstata věci: Žalobkyně je na základě kupní smlouvy ze dne 29. 2. 2000 vlastnicí pozemku p. č. XY, jehož součástí je stavba č. p. XY - zapsáno na LV č. XY pro k. ú. XY, obec XY, u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu. Na nemovité věci vázne věcné břemeno (služebnost) ve prospěch žalovaného, zřízené podle §28d transformačního zákona. Žalovaný přenechal byt, který je zatížený věcným břemenem, do nájmu vedlejší účastnici smlouvou o nájmu družstevního bytu ze dne 24. 3. 2015. Žalobkyně se domáhala zrušení věcného břemene z důvodu hrubého nepoměru mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněného, založeného promlčením věcného břemene; později se žalobkyně v souladu se změnou judikatury dovolacího soudu domáhala určení, že věcné břemeno bylo promlčeno. V souvislosti s tím především uváděla, že byt není žalovaným ani vedlejší účastnicí dlouhodobě užíván, žalovaný ani vedlejší účastnice nemají do domu přístup od května 2016, přičemž byt není fakticky užíván již od roku 2009, kdy žalobkyně zčásti odpojila přívod vody do bytu.
8. Odvolací soud s odkazem na §632 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, („o. z.“) dospěl k závěru, že právo žalovaného odpovídající věcnému břemenu je promlčeno. Promlčecí lhůta počala plynout od okamžiku, kdy žalovaný fakticky přestal práva pronajímatele vykonávat, což v daném případě koresponduje s okamžikem, kdy byt přestal plnit svou funkci – uspokojování bytové potřeby jeho členů. Tím, že žalobkyně v roce 2009 odpojila přívod vody do bytu, jej uvedla do neobyvatelného stavu. Od tohoto okamžiku tedy předmět, se kterým je věcné břemeno spojeno, přestal být způsobilý k výkonu práv a povinností spojených s nájmem bytu, tedy i k výkonu práv pronajímatele. Žalované družstvo tak fakticky přestalo vykonávat právo věcného břemene užívání ve prospěch svých nájemců v postavení družstevních nájemců. Za situace, kdy tento stav trvá minimálně od podzimu 2009 do současnosti a právo věcného břemene užívání ve prospěch svých nájemců nebylo po celou tuto dobu (ani nemohlo být) fakticky konzumováno, lze dospět k závěru, že podle §632 o. z. služebnost užívání bytu (§1297 o. z.) zapisovaná do veřejného seznamu (katastru nemovitostí) se nejen promlčela, ale i zanikla (netrvá).
9. Odvolací soud uvedl, že věcné břemeno je promlčeno i podle §633 odst. 1 o. z., neboť žalobkyně zamezila v roce 2017 vedlejší účastnici (a tím i žalovanému) přístup do domu i do bytu.
10. Odvolací soud opřel rozhodnutí mimo jiné o rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1101/2020, ze kterého se podává, že za určitých okolností lze chování člena družstva (zde měl na mysli patrně neužívání bytu) přičítat přímo bytovému družstvu.
11. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Jeho přípustnost podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, („o. s. ř.“) spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a na vyřešení otázek hmotného práva, které doposud nebyly v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešeny.
Právní otázky, na nichž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, a které dosud nebyly v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešeny, označuje takto: 12. „Může dojít k promlčení věcného břemene dle §28d zákona č. 42/1992 Sb., jakožto věcného břemene zřízeného ex lege, dle ust. §632 a/nebo 633 o. z.?“
13. „Je pro posouzení toho, zda bylo věcné břemeno zřízené na základě §28d odst. 1 zák. č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vykonáváno, relevantní činnost oprávněného (družstva) či nájemce těchto prostor?“
14. „Představuje uzavření nájemní smlouvy oprávněného z věcného břemene dle §28d zákona č. 42/1992 Sb., s vedlejší účastnicí způsobilý výkon práva oprávněného z věcného břemene, který brání promlčení dle §632 o. z.?“
15. „Může se dle §632 o. z. promlčet věcné břemeno za situace, kdy předmět, se kterým je spojeno věcné břemeno nelze užívat?“
16. „V případě, že je nezbytné k posouzení vykonávání věcného břemene hodnotit činnost nájemce, je nezbytné právo plynoucí z věcného břemene zřízeného v souladu s §28d odst. 1 zák. č. 42/1992 Sb., využívat nájemcem souvisle, dennodenně, přičemž jen samotné bydlení lze považovat za výkon věcného břemene či také jiné činnosti (např. uschování věcí v bytě)?“
17. „Za situace, kdy žalobkyně vedlejší účastnici bránila v užívání bytu, tj. výkonu oprávnění z věcného břemene, byla by vedlejší účastnice aktivně legitimována k ochraně dle ust. §1259 OZ, které hovoří výslovně pouze o oprávněném? Způsobilo by včasné podání žaloby vedlejší účastnicí k ochraně z rušené držby přerušení běhu promlčecí lhůty dle ust. §632 a §633 OZ za situace, kdy vedlejší účastník není oprávněným z věcného břemene?
18. „Pokud osoba spáchá trestněprávní jednání s cílem získat majetkový prospěch a na základě spáchání tohoto trestného činu bude mít výhody vyplývající z promlčení věcného břemene podle §632 a/nebo §633 OZ, není poskytnutí ochrany takovému jednání v přímém rozporu s §6 a/nebo §8 OZ a/nebo dobrými mravy? Je možné aplikovat §632 a/nebo §633 OZ i v situaci, když bránění výkonu práva dosáhne takové míry, že se jedná nebo se může jednat o trestný čin, tedy společenský neškodlivější možné právní jednání?“
19. Dovolatel poukazuje na to, že byt je od roku 2015 pronajat a je z něj placeno nájemné; nejde tedy o situaci, kdy by věcné břemeno nebylo vykonáváno. Neužívání bytu je pak důsledkem protiprávního jednání žalobkyně. Námitka promlčení byla vznesena v rozporu s dobrými mravy; touto námitkou se odvolací soud řádně nezabýval.
20. Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu zamítl, příp. aby jej zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu v dalšímu řízení. K dovolání se vyjádřila žalobkyně i vedlejší účastnice.
21. Obsah rozsudků soudů obou stupňů i obsah dovolání a vyjádření k němu jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost (§243f odst. 3 o. s. ř.) odkazuje.
22. Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.).
23. Rozhodnutí odvolacího soudu lze v dovolacím řízení přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání (§242 odst. 3 o. s. ř.). Přitom je dovolací soud vázán nejen tím, který z důvodů přípustnosti dovolání byl uplatněn, ale i tím, jak byl důvod vylíčen, tj. v jakých okolnostech dovolatel spatřuje jeho naplnění (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2010, sp. zn. 22 Cdo 692/2010, publikované pod č. 33/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolání není přípustné.
24. Je třeba rozlišovat promlčení pro nevykonávání práva odpovídajícího věcnému břemeni (§632 o. z.), a promlčení práva, které nemohlo být vykonáváno proto, že osoba zavázaná z věcného břemene jeho výkonu brání (§633 odst. 1 o. z.). Odvolací soud měl věcné břemeno za promlčené podle obou těchto ustanovení, přičemž k věcné správnosti jeho rozhodnutí postačuje promlčení podle i jen jednoho z těchto ustanovení.
25. Proti závěru o promlčení práva podle §633 odst. 1 o. z. směřuje dovolání jen v bodech 17. a 18. výše v odůvodnění; otázky tam uvedené však nemohou založit přípustnost dovolání.
26. Na otázce uvedené výše pod bodem 17 rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí, jde o otázku hypotetickou, kterou se odvolací soud vůbec nezabýval a ani zabývat nemusel. Nebylo zjištěno, že by takové žaloba byla v průběhu promlčecí lhůty podána. Proto se touto otázkou nezabýval ani dovolací soud. Co by se stalo, kdyby podána byla, ostatně nelze předvídat, vždy záleží na konkrétních okolnostech i na dodržení procesních předpisů žalobcem. Takto formulovaná otázka tak nemůže založit přípustnost dovolání.
27. K otázce pod bodem 18 se uvádí: Promlčují se jak nároky vzniklé nezaviněným jednáním, tak i ty, které vyplývají např. z úmyslného způsobení škody nebo jiné újmy (viz např. §636 odst. 2 o. z.). Ostatně nesplnění závazku je porušením práva věřitele, často i úmyslným, a přesto podléhá promlčení. Také z formulace §633 odst. 1 o. z. toto jasně vyplývá („Brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva…“) Podstata promlčení je obdobná i v trestním právu, ve kterém se promlčují i závažné trestné činy; není důvod pro to, aby se nepromlčovaly i závažné civilní delikty. Zcela mylný je právní názor, podle kterého k promlčení nemohlo dojít, neboť věcné břemeno nemohlo být vykonáváno; právě proto se žalovaný nebo i vedlejší účastnice mohli domáhat ochrany u soudu a počal běh promlčecích lhůt podle uvedených ustanovení. Věc je natolik jasná, že v této části je dovolání zjevně bezdůvodné (§243c odst. 1 o. s. ř.).
28. K dovolání pod bodem 12 odůvodnění: Dovolatel klade otázku: „Může dojít k promlčení věcného břemene dle §28d zákona č. 42/1992 Sb., jakožto věcného břemene zřízeného ex lege, dle ust. §632 a/nebo 633 o. z.?“ Při její formulaci vychází z předpokladu, že jde o legální věcné břemeno, tak tomu však není.
Předmětné věcné břemeno je založeno zvláštním zákonem, jehož obsah je v tomto zákoně částečně vymezen. To, že věcné břemeno založil zákon, mu však nedává povahu tzv. legálního věcného břemene, které má veřejnoprávní stránku, a to již proto, že oprávněným subjektem u legálních věcných břemen je přímý či nepřímý vykonavatel státní správy (nepřímými vykonavateli jsou osoby soukromého práva, kterým byl zákonem propůjčen výkon státní správy – viz Handrlica, J., Tak zvaná zákonná věcná břemena a věcná břemena podle občanského práva. Správní právo č. 8/2006; Hendrych, D. a kol.: Správní právo. Obecná část. Praha. C. H. Beck, 5. vydání, 2003, s. 408); to družstvo nepochybně není. Mezi oprávněným a povinným z tohoto břemene není veřejnoprávní vztah, charakteristický mocenským prvkem. Otázka, zda se může promlčet legální věcné břemeno, je tak pro řešení této věci nevýznamná. Věcné břemeno podle §28d transformačního zákona se kromě tohoto ustanovení řídí ustanoveními občanského zákoníku o věcných břemenech (služebnostech) a není tu nic, co by mohlo odůvodnit závěr o jeho nepromlčitelnosti.
29. Spočívá-li rozhodnutí, jímž odvolací soud rozhodl o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí návrhu, není dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v §237 o. s. ř. Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných, než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srovnej §242 odst. 3 větu první o. s. ř. a např. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2303/2013, či ze dne 21. 10. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3812/2015, ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. 22 Cdo 2529/2021).
30. Odvolací soud uvedl, že věcné břemeno je promlčeno jak podle §632 o. z. (pro jeho nevykonávání), tak podle §633 odst. 1 o. z. (proto, že žalobkyně zabránila žalovanému ve výkonu práva tím, že znemožnila přístup do domu a bytu). V řízení bylo prokázáno, že od roku 2017 žalobkyně zabránila žalovanému i vedlejší účastnici ve vstupu do bytu. Druhý z uvedených důvodů promlčení v tak dovolacím přezkumu vzhledem k formulaci dovolání obstojí, je rozhodnutí odvolacího soudu věcně správné bez ohledu na správnost úvahy o promlčení podle §632 o. z.; touto otázkou se tak dovolací soud nemusel zabývat.
31. Jelikož Nejvyšší soud neshledal dovolání žalovaného přípustným, podle §243c odst. 1 o. s. ř. je odmítl.
32. V souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaný a vedlejší účastnice povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
V Brně dne 12. 12. 2023
JUDr. Jiří Spáčil CSc.
předseda senátu