ECLI:CZ:NS:2023:22.CDO.1864.2023.1
sp. zn. 22 Cdo 1864/2023-441
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobce statutárního města Brna , identifikační číslo osoby 44992785, se sídlem v Brně, Dominikánské náměstí 196/1, zastoupeného Mgr. Janem Hrabou, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 404/30a, proti žalované CZECHCITY a.s. , identifikační číslo osoby 26976960, se sídlem v Brně, náměstí Svobody 74/10, zastoupené Mgr. Bc. Vítězslavem Jírou, advokátem se sídlem v Brně, Jezuitská 14/13, o určení vlastnického práva, vedené u Městského soudu Brně pod sp. zn. 61 C 65/2019, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 11. 2022, č. j. 15 Co 202/2021-387, o návrhu na žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 11. 2022, č. j. 15 Co 202/2021-387, takto:
I. Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 11. 2022, č. j. 15 Co 202/2021-387, se zamítá .
II. Právní moc rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 11. 2022, č. j. 15 Co 202/2021-387, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci proti uvedenému rozhodnutí.
Odůvodnění:
Žalovaný podal dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 11. 2022, č. j. 15 Co 202/2021-387, který výrokem I potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I a II, dále výrokem II změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III ohledně náhrady nákladů řízení a výrokem III rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Žalovaný přípustnost svého dovolání opírá o §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“), a ve kterém tvrdí, že rozsudek odvolacího soudu závisí na „vyřešení otázky hmotného práva, ve kterém se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a kterým je v rozhodování dovolacího soudu posuzovaná otázka rozhodována rozdílně a dále toto napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena, a pokud ano, potom se i u ní odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a kterým je v rozhodování dovolacího soudu posuzovaná otázka rozhodována rozdílně.“ Dále žalovaný dodává, že jde navíc o rozhodnutí, kterým se odvolací soud „odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu, a kterým jsou v rozhodování Ústavního soudu výše uvedené posuzované otázky hmotného práva rozhodovány rozdílně.“ Dovolacím důvodem je pak nesprávné právní posouzení věci (§241a odst. 1 o. s. ř.“).
Žalovaný součástí svého podání učinil i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku Krajského soudu v Brně, neboť mezi účastníky jsou vedena správní řízení, která byla z důvodu probíhajícího soudního řízení přerušena. V rámci těchto správních řízení tak bude žalobce považován za vlastníka nemovitostí a případným pozdějším zrušením rozsudku Krajského soudu v Brně by se žalovaný pak nemohl domáhat nápravy, čímž by mu vznikla závažná újma.
Žalobkyně se k návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti vyjádřila tak, že tento návrh není za dané situace přípustný.
Podle §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Podle §243 písm. b) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud při posouzení odkladu právní moci (žalovaný sice navrhuje odklad vykonatelnosti, z obsahu jeho podání i povahy věci se však podává, že je vhodné bez návrhu rozhodnout o odkladu právní moci) vzal v úvahu správní řízení, jež jsou mezi účastníky řízení vedena. S ohledem na to, že by se na žalobce v těchto řízeních nahlíželo jako na vlastníka předmětných nemovitostí, mohl by se důsledek správních řízení závažným způsobem dotknout poměrů žalovaného.
Vzhledem k tomu, že dovolatel je ohrožen ve svých právech, odklad právní moci se nedotkne jiné osoby než účastníků řízení, a samotné dovolání splňuje formální požadavky kladené na něj procesním předpisem, Nejvyšší soud (aniž by tím předjímal rozhodnutí o dovolání) rozhodl, že se právní moc rozhodnutí odvolacího soudu odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci. [§243 písm. b) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. 7. 2023
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu