ECLI:CZ:NS:2023:22.CDO.3585.2022.1
sp. zn. 22 Cdo 3585/2022-146
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce M. Š. , narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Lucií Benešovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Elišky Krásnohorské 10/2, proti žalované H. Š., narozené XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Janem Petrem, advokátem se sídlem v Praze 5, Hábova 1566/12, o určení, že nemovité věci jsou součástí zaniklého společného jmění manželů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 9 C 88/2021, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2022, č. j. 62 Co 150/2022-113, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2022, č. j. 62 Co 150/2022-113, se zamítá .
III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady dovolacího řízení ve výši 8 240 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jana Petra.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 10 (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 16. 2. 2022, č. j. 9 C 88/2021-93, zamítl žalobu na určení, že nemovitosti - bytová jednotka číslo 1602/4 umístěná v budově č. p. XY, stojící na pozemku parc. č. XY, včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu č. p. XY o velikosti 1009/34801 a spoluvlastnického podílu na pozemcích parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY a parc. č. XY o velikosti 1009/34801, vše zapsané v katastru nemovitostí na LV č. XY, vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště XY, katastrální území XY, obec XY a spoluvlastnický podíl o velikosti 1009/73952 na pozemku parc. č. XY, zapsaný v katastru nemovitostí na LV č. XY, vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště XY, katastrální území XY, obec XY, patří do zaniklého společného jmění žalobce a žalované (výrok I). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).
K odvolání žalobce Městský soud v Praze (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 20. 7. 2022, č. j. 62 Co 150/2022-113, nepřipustil změnu žalobního návrhu učiněnou žalobcem dne 23. 3. 2022 (výrok I), rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III).
Proti výrokům II a III rozsudku odvolacího soudu, pokud jimi bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a před soudem odvolacím, podává žalobce dovolání a současně navrhuje, aby Nejvyšší soud v tomto rozsahu odložil vykonatelnost rozsudků obou nalézacích soudů.
Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že dovolání žalobce není podle §238 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) přípustné.
Jelikož dovolání žalobce směřuje výslovně pouze do výroků o nákladech řízení, není podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Vzhledem k tomu, že nebylo dovolání shledáno přípustným, zamítl dovolací soud pro nedůvodnost návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, či ze dne 4. 10. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3999/2017), a to v rozhodnutí, kterým bylo rovněž dovolací řízení skončeno (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16).
Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení neobsahuje v souladu s §243f odst. 3 o. s. ř. odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobce povinnost uloženou tímto usnesením, může se žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
V Brně dne 25. 1. 2023
Mgr. David Havlík
předseda senátu