ECLI:CZ:NS:2023:22.CDO.91.2023.1
sp. zn. 22 Cdo 91/2023-464
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce B. S. , narozeného XY, bytem ve XY, zastoupeného Mgr. Monikou Janouškovovu, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Zarámí 4077, proti žalované M. S. , narozené XY, bytem ve XY, zastoupené Mgr. Bc. Tomášem Mravcem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Nad Vývozem 4869, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 38 C 118/2021, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 11. 10. 2022, č. j. 60 Co 161/2022-424, o návrhu žalobce na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně, ze dne 11. 10. 2022, č. j. 60 Co 161/2022-424, takto:
I. Právní moc rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně, ze dne 11. 10. 2022, č. j. 60 Co 161/2022-424, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném žalobcem v této věci.
II. Návrh žalobce na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně, ze dne 11. 10. 2022, č. j. 60 Co 161/2022-424, se zamítá .
Odůvodnění:
Okresní soud ve Zlíně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 28. 4. 2022, č. j. 38 C 118/2021-353, vypořádal společné jmění účastníků (výroky I - III) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky IV - V).
K odvolání žalobce Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 11. 10. 2022, č. j. 60 Co 161/2022-424, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I – III potvrdil (výrok I), změnil výroky IV a V rozsudku soudu prvního stupně ohledně náhrady nákladů řízení (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem odvolacím (výrok III).
Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce dovolání. Samostatným podáním navrhuje ve smyslu §243 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), odložení právní moci a vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu. Uvádí, že výkonem rozhodnutí by mu hrozila závažná újma spočívající v nutnosti uzavřít úvěrovou smlouvu u úvěrujícího finančního ústavu k úhradě vypořádacího podílu žalované, přičemž takový úvěr by bylo nutné zajistit zástavním právem k tíži nemovitostí ve vlastnictví žalobce. Žalobce současně ztrácí vlastnický titul k nemovitým věcem, přikázaným do výlučného vlastnictví žalované, přičemž nakládáním s nemovitostmi žalovanou by mohl být vážně dotčen na svých právech.
Podle §243 písm. a) o. s. ř., před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Závažnost újmy, která dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). Je-li vykonáváno rozhodnutí, jímž se ukládá povinnosti k nepeněžitému plnění (vyklizení nemovité věci), je pro posouzení závažnosti hrozící újmy zásadně rozhodující, do jaké míry lze reparovat jinak právně bezvadné důsledky neprodleného výkonu rozhodnutí či exekuce v poměrech povinného (dovolatele), byl-li by v dovolacím řízení úspěšný.
Je přitom pojmově vyloučeno, aby bylo přistoupeno k výkonu rozhodnutí či provedení exekuce u těch povinností uložených pravomocným soudním rozhodnutím, u nichž je běh pariční lhůty odvislý od nabytí právní moci, jejíž účinky by mohly být případně odloženy (to neplatí pouze o výroků soudních rozhodnutí, které jsou předběžně vykonatelné, avšak o takový případ v projednávané věci nejde).
Ze shora uvedeného důvodu Nejvyšší soud návrh žalobce na odložení vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu zamítl.
Podle §243 písm. b) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Dovolací soud vzal v úvahu, že pravomocné soudní rozhodnutí je vkladovou listinou ve smyslu §15 odst. 1 písm. a) a 17 odst. 2, 4 a 5 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Stav zápisu v katastru nemovitostí, který by po povolení vkladu umožnil žalované s předmětnými nemovitostmi volně nakládat, by se závažným způsobem mohl dotknout poměrů žalobce, který v dovolání žádá, aby byly nemovitosti přikázány do jeho výlučného vlastnictví. Právní vztahy týkající se předmětných nemovitostí by měly i vzhledem k principu materiální publicity zápisů provedených v katastru nemovitostí zůstat do doby rozhodnutí o dovolání v této věci z pohledu stavu zápisu v katastru nemovitostí nezměněny. Zároveň platí, že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiných osob než toliko účastníků řízení.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání ve věci samé), že právní moc rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 11. 10. 2022, č. j. 60 Co 161/2022-424, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném žalobcem [§243 písm. b) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 3. 2023
Mgr. David Havlík
předseda senátu