ECLI:CZ:NS:2023:22.ND.367.2023.1
sp. zn. 22 Nd 367/2023-54
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců a) M. S., narozené XY a b) H. S. , narozeného XY, obou bytem v XY, zastoupených Mgr. Pavlem Švestákem, advokátem se sídlem v Šumperku, Starobranská 4, proti žalované ČEZ distribuce, a. s., IČO: 24729035, se sídlem v Děčíně IV, Teplická 874/8, o zaplacení 99 610 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 32 C 14/2023, o návrhu na delegaci vhodnou, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 32 C 14/2023 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Šumperku.
Odůvodnění:
Žalobci podali návrh, aby věc vedená u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 32 C 14/2023, byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Šumperku, v jehož obvodu se nachází movité a nemovité věci, o něž ve sporu jde. Tvrdí, že jako předběžná se bude řešit otázka určení vlastnictví k trafostanici, která se nachází na pozemcích ležících v obvodu Okresního soudu v Šumperku, a s ohledem na okruh navrhovaných důkazů není vyloučeno, že bude nutné provést místní ohledání, či vyslechnout svědky. Proto se podle žalobců jeví jako hospodárnější, aby věc rozhodoval navrhovaný soud.
Žalovaná se vyjádřila tak, že s delegací vhodnou nesouhlasí, popírá celý nárok žalobců a domnívá se, že přikázání věci navrhovanému soudu by bylo procesně bezúčelné a vedlo by ke zbytečným průtahům.
Podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle §12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Děčíně a Okresnímu soudu v Šumperku návrh na přikázání věci projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. jsou zejména takové okolnosti, které umožňují hospodárnější, rychlejší a především po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Při úvaze o možném přikázání věci jinému soudu je však třeba mít na zřeteli, že zákonem stanovená místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba vykládat restriktivně (srov. například nálezy Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, či ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. III. ÚS 2853/2007, jež jsou veřejnosti dostupné na http://nalus.usoud.cz , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod č. 3/2012 Sb. Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2022, sp. zn. 22 Nd 280/2022, ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. 30 Nd 494/2020, či ze dne 27. 3. 2020, sp. zn. 23 Nd 89/2020, jež jsou veřejnosti dostupná – stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – na https://www.nsoud.cz ). Delegace vhodná je tedy výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a proto k ní lze přistoupit pouze v těch ojedinělých případech, v nichž by projednání věci jiným než místně příslušným soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. 30 Nd 159/2015).
Nejvyšší soud již opakovaně judikoval (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2009, sp. zn. 4 Nd 368/2009), že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. K mimořádným poměrům účastníka řízení lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení.
Důvody pro delegaci vhodnou ve smyslu §12 odst. 2 a 3 o. s. ř. vznesené žalobci nejsou dostatečné k prolomení výše uvedeného ústavního principu. I s přihlédnutím k negativnímu stanovisku žalované nelze považovat shora uvedené okolnosti, pro něž žalobci navrhli přikázání věci označenému soudu, za natolik závažné, aby navrhovaný postup odůvodnily.
Předložená argumentace neobstojí ve vztahu ke skutečnosti, že v řízení lze předpokládat místní ohledání či výslech svědků, majících sídlo, resp. bydliště, v blízkosti Okresního soudu v Šumperku; v takovém případě mohou být tyto procesní úkony provedeny dožádaným soudem, případně s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku (§39 o. s. ř.; srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2018, sp. zn. 33 Nd 131/2018, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2021, sp. zn. 32 Nd 61/2021).
Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu Šumperku z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc tomuto soudu podle §12 odst. 2 o. s. ř. nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 7. 2023
Mgr. David Havlík
předseda senátu