ECLI:CZ:NS:2023:23.CDO.181.2022.1
sp. zn. 23 Cdo 181/2022-446
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Marka Doležala ve věci žalobkyně MITREGA stavby Ostrava s. r. o. , se sídlem ve Frýdku-Místku - Místku, Palkovická 2204, PSČ 738 01, identifikační číslo osoby 27858103, proti žalovanému T. V. , narozenému dne XY, bytem v XY, zastoupenému Mgr. Filipem Jakovidisem, advokátem se sídlem v Rychvaldu, Bohumínská 1553, o zaplacení částky 471 083 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 541 665,21 Kč, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 15 C 496/2014, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 9. 2021, č. j. 8 Co 144/2017-433, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění:
(§243f odst. 3 o. s. ř.)
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 [srov. čl. II bod 1 zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony], dále jen „o. s. ř.“. Dovolání žalovaného, které může být přípustné jen podle §237 o. s. ř., přípustným neshledal.
Napadené rozhodnutí je primárně založeno na závěru, že pohledávku žalobkyně vyúčtovanou fakturou č. 110100066, jejíž zůstatek byl uplatněn žalobou, žalovaný uznal, jeho uznávací prohlášení ze dne 23. 2. 2013 je platné, zakládá tedy vyvratitelnou právní domněnku, že dluh v době uznání trval, a žalovaný přes poučení podle §118a odst. 1 a 3 o. s. ř. neprokázal, že by dluh – nedoplatek vyfakturované ceny provedených prací - v době jeho uznání neexistoval.
Odvolací soud konstatoval, že žalovaný namítal neexistenci dluhu v době uznání z toho důvodu, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy o dílo, zejména pro absenci ujednání o ceně. Usoudil, že žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, jak probíhala jednání o předmětu díla a jeho ceně, z nichž je dohoda stran o těchto náležitostech zřejmá. Argumentoval, že jestli v době, kdy žalovaný uznával pohledávku, mu byly známy cena a rozsah provedených prací (byl si jich vědom), pak nemůže vyvracet, že dílo nebylo provedeno v takovém rozsahu a v takové ceně, tedy že dluh v době uznání neexistoval. Jedinou jeho relevantní obranou by bylo tvrzení, že dluh zanikl zaplacením. Odvolací soud dodal, že tvrzení dovolatele o neexistenci pohledávky v době uznání je účelové, v rozporu s poctivým jednáním, když v e-mailové korespondenci uvedl, že fakturu chce zaplatit, nabídl svou verzi dohody o uznání, tvrdil, že mu došly peníze, a žádal o posečkání s platbou.
Zároveň se odvolací soud s odkazem na závěry předchozího rozhodnutí Nejvyššího soudu v této věci, rozsudku ze dne 16. 12. 2020, sp. zn. 32 Cdo 3165/2020, zabýval otázkou, zda stavební práce, které žalobkyně vyúčtovala uvedenou fakturou, byly provedeny na základě původní smlouvy o dílo nebo na základě jiné, další smlouvy, a s odkazem na věcné a časové souvislosti a zejména na shodná prohlášení účastníků uzavřel, že práce byly provedeny na základě ústně uzavřených nových dílčích samostatných smluv o dílo, což s ohledem na uvedené okolnosti vyjadřuje shodnou vůli účastníků. Odvolací soud navázal úvahou, že tyto smlouvy je nutno posuzovat podle §631 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), přičemž podle §634 odst. 1 obč. zák. nebylo ujednání o výši ceny díla obligatorní náležitostí smlouvy o dílo a smlouva tedy vznikla i bez takové dohody.
Nejvyšší soud ve své judikatuře vysvětlil, že spočívá-li rozhodnutí odvolacího soudu na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby či naopak k vyhovění žalobě pro nedůvodnost obrany žalovaného, není dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v §237 o. s. ř. Zpochybnění jen některých z právních závěrů, na nichž je rozhodnutí odvolacího soudu současně založeno, se při vázanosti dovolacího soudu uplatněnými dovolacími důvody totiž nemůže nijak projevit v poměrech dovolatele, neboť obstojí-li (popř. není-li dovoláním napaden) rovněž souběžně zastávaný právní závěr, na němž rozhodnutí také spočívá, nelze dosáhnout zrušení napadeného rozhodnutí odvolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2303/2013, nebo ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. 29 Cdo 5469/2016).
O takovou procesní situaci jde též ve zde souzené věci. Dovolatel vymezil předpoklad přípustnosti toliko ve vztahu k závěru, že práce byly provedeny na základě dalších, ústně uzavřených smluv o dílo. Ve vztahu k závěru odvolacího soudu dovozeného z uznání dluhu nevymezil předpoklad přípustnost dovolání ani dovolací důvod. Jde přitom o závěr, který obstojí pro potvrzení přisuzujícího rozhodnutí soudu prvního stupně sám o sobě. Právní posouzení přijaté v tomto ohledu odvolacím soudem je v souladu se závěry rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, podle nichž skutečnost, že sjednaná smlouva je absolutně neplatným právním úkonem, nevyvrací sama domněnku existence dlužníkova závazku z této smlouvy vycházejícího, založenou uznáním závazku (srov. usnesení ze dne 6. 10. 2004, sp. zn. 29 Odo 1022/2002, a ze dne 29. 6. 2005, sp. zn. 33 Odo 882/2003).
Přípustnost dovolání proti druhému, třetímu a pátému výroku napadeného rozsudku, jimiž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení, je vyloučena ustanovením §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalovaného podle §243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 3. 2023
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu