ECLI:CZ:NS:2023:23.CDO.1974.2023.1
sp. zn. 23 Cdo 1974/2023-276
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce P. R., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/18, o zaplacení 140 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 111/2017, o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 6. 2019, č. j. 27 C 111/2017-73, ze dne 12. 11. 2020, č. j. 27 C 111/2017-120, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2021, č. j. 91 Co 62/2021-137, o dovolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 3. 10. 2022, č. j. 27 C 111/2017-208, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2023, č. j. 91 Co 60/2023-245, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 3. 10. 2022, č. j. 27 C 111/2017-208, se zastavuje .
II. Dovolací řízení se zastavuje .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 3. 10. 2022, č. j. 27 C 111/2017-208, zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 6. 2019, č. j. 27 C 111/2017-73 (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Zastavil rovněž řízení o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 11. 2020, č. j. 27 C 111/2017-120, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2021, č. j. 91 Co 62/2021-137 (výrok III), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV). Řízení o obou žalobách pro zmatečnost bylo zastaveno z důvodu nezaplacení soudních poplatků ve stanovené lhůtě.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 24. 3. 2023, č. j. 91 Co 60/2023-245, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti usnesení soudu prvního stupně i proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce (nezastoupený advokátem) včasné dovolání. Navrhl zrušení napadených rozhodnutí a současně navrhl, aby Nejvyšší soud odložil jejich právní moc a vykonatelnost. Požádal též o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o tomto jeho dovolání.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů [srov. čl. II bod 1 zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony], dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (srov. §236 odst. 1 o. s. ř.). Žalobce svým dovoláním výslovně napadá nejen usnesení odvolacího soudu, ale i rozhodnutí soudu prvního stupně. Občanský soudní řád neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ žalobce proti usnesení soudu prvního stupně podle §243b o. s. ř. ve spojení s §104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2006 Sb. rozh. obč., jež je veřejnosti též dostupné
– stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – na https://www.nsoud.cz ).
Podle §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vzniká podáním dovolání dovolateli povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání, jenž je splatný vznikem poplatkové povinnosti (§7 odst. 1 věta první zákona o soudních poplatcích).
Podle §9 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (odstavec 1). Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem (odstavec 2). Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (odstavec 3).
Nejvyšší soud z předloženého spisu zjistil, že Obvodní soud pro Prahu 2 žalobce nevyzval k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání, proto jej sám vyzval usnesením ze dne 18. 7. 2023, č. j. 23 Cdo 1974/2023-265, které bylo žalobci doručeno dne 31. 7. 2023, k zaplacení soudního poplatku za dovolání ve výši 4 000 Kč (podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích) ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení a poučil jej o následcích včasného nezaplacení soudního poplatku. Žalobce byl rovněž upozorněn, že k jeho žádostem o osvobození od soudních poplatků (resp. též o ustanovení zástupce pro toto dovolací řízení) se nepřihlíží.
Podáním dovolání vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona o soudních poplatcích] a tímto okamžikem byl soudní poplatek též splatný (srov. §7 odst. 1 větu první zákona o soudních poplatcích). Protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván, Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil podle §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích. Při zastavení dovolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku za dovolání není rozhodné, že žalobce nebyl při podání dovolání zastoupen advokátem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod číslem 57/2012 Sb. rozh. obč.). Tím je vypořádán i akcesorický návrh žalobce na odklad právní moci a vykonatelnosti napadených rozhodnutí, o němž není nutné samostatně rozhodovat.
Pro úplnost Nejvyšší soud (opětovně) uvádí, že nepřihlížel k žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků, resp. o ustanovení zástupce pro toto dovolací řízení, jež byla obsažena v dovolání, a to z důvodu, že je zřejmé, že záměrem počínání žalobce při podání těchto žádostí je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva (§1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu, neboť samotné žaloby pro zmatečnost (směřující proti rozhodnutím, proti kterým tento mimořádný opravný prostředek zjevně není ze zákona přípustný) jsou zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva. Takový zneužívající procesní postup účastníka řízení ve shodě s §2 a 6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016). K zneužívajícímu procesnímu úkonu se proto podle §41a odst. 3 o. s. ř. nepřihlíží [srov. Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád (§1 až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 9-10, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 9. 2023
Mgr. Jiří Němec
předseda senátu