Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13.12.2023, sp. zn. 23 Cdo 2684/2023 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:23.CDO.2684.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:23.CDO.2684.2023.1
sp. zn. 23 Cdo 2684/2023-701 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce R. B. , zastoupeného JUDr. Milanem Zábržem, advokátem se sídlem v Brně, Veveří 486/57, proti žalovaným 1) A. U. , 2) A. U. , a 3) L. U. , všichni zastoupeni JUDr. Vladimírem Bulinským, advokátem se sídlem v Brně, Jana Nečase 1343/29, o vypořádání majetku sdružení, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 44 C 140/2011, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 4. 2023, č. j. 44 Co 229/2019-681, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: (dle §243f odst. 3 o. s. ř.) Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 7. 3. 2019, č. j. 44 C 140/2011-586, zamítl žalobu na zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení k majetku sdružení AUTOGAS WORK a vypořádání způsobem ve výroku blíže specifikovaným (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výroky II. až IV.). K odvolání žalobce odvolací soud rozsudkem v záhlaví uvedeným rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil (první výrok), ve výrocích II., III. a IV. jej změnil tak, že se žalovaným náhrada nákladů řízení nepřiznává (druhý výrok), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok). Proti rozsudku odvolacího soudu, výslovně proti druhému a třetímu výroku, podali žalovaní (dále též „dovolatelé“) dovolání s tím, že jej podávají z procesní opatrnosti. Nejvyšší soud (jako soud dovolací dle §10a o. s. ř.) postupoval v dovolacím řízení a o dovolání žalovaných rozhodl podle o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II. a XII. zákona č. 286/2021 Sb.). Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobami k tomu oprávněnými a řádně zastoupenými podle §241 odst. 1 o. s. ř., Nejvyšší soud zkoumal, zda dovolání obsahuje zákonné obligatorní náležitosti dovolání a zda je přípustné. Podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. není dovolání dle §237 o. s. ř. přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení. Vzhledem k uvedenému tak Nejvyšší soud dovolání žalovaných směřující proti nákladovým výrokům rozsudku odvolacího soudu odmítl jako objektivně nepřípustné podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.). Na soudu prvního stupně nyní je, aby podle §3 odst. 3 a §4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zvážil, zda dovolatelům podáním objektivně nepřípustného dovolání nevznikla povinnost zaplatit soudní poplatek z dovolání. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 13. 12. 2023 JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/13/2023
Spisová značka:23 Cdo 2684/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:23.CDO.2684.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:02/18/2024
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV.ÚS 166/24
Staženo pro jurilogie.cz:2024-02-28