ECLI:CZ:NS:2023:23.CDO.3490.2022.1
sp. zn. 23 Cdo 3490/2022-418
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Marka Doležala, ve věci žalobkyně ELIZA STAV s. r. o. , se sídlem v Praze – Hostivaři, náměstí Přátelství 1518/3, PSČ 102 00, identifikační číslo osoby 24847429, zastoupené Mgr. Pavlem Šťastným, advokátem se sídlem v Praze, Celetná 557/10, proti žalovanému A. F. , narozenému XY, se sídlem XY, identifikační číslo osoby 03781071, zastoupenému JUDr. Oldřichem Godyckim, advokátem se sídlem v Lounech, Mírové náměstí 48, o zaplacení částky 50 610 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 14 C 206/2017, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 6. 2022, č. j. 17 Co 149/2020-373, takto:
Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 6. 2022, č. j. 17 Co 149/2020-373, se zamítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeným rozhodnutím změnil rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 16. 6. 2020, č. j. 14 C 206/2017-197, tak, že uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 50 610 Kč úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 28. 6. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Současně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 133 243 Kč a zaplatit České republice – Krajskému soudu v Ústí nad Labem na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 6 952,32 Kč, rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu včasným dovoláním a současně navrhl, aby dovolací soud odložil jeho vykonatelnost. Uvedl k tomu, že vydání vadného rozhodnutí ze strany odvolacího soudu má významně nepříznivé důsledky pro žalovaného, násobené značnými náklady řízení, přesahujícími několikanásobně spornou jistinu a vzniklými z velké části kvůli vadně vedenému odvolacímu řízení. Dovolatel se rovněž obává, že by se na něm vymoženého plnění nemusel domoci zpět, a to již i z důvodů, které vyšly najevo v průběhu řízení, tedy že žalobkyně nabízí a zřejmě i poskytuje provádění odborných stavebních činností, k nimž nemá potřebné živnostenské oprávnění, a tyto skutečnosti v kontraktačních jednáních zamlčuje, stejně jako nabízí činnosti, které vykazují znaky nepovoleného zprostředkování práce.
Se zřetelem k době, kdy bylo řízení zahájeno, se pro ně uplatní - v souladu s bodem 1 článku II zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (dále též jen „o. s. ř.“).
Podle §243 písm. a) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 27. 2. 2020, sen. zn. 29 ICdo 12/2020, uveřejněném pod č. 78/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že závažnost újmy, která ve smyslu ustanovení §243 písm. a) o. s. ř. dovolateli hrozí neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí, se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů dovolatele. Je-li vykonáváno rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění dovolateli, je pro posouzení závažnosti hrozící újmy zásadně rozhodující možný dopad vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, tedy poměření toho, jak závažně se (případně též s přihlédnutím k dalším okolnostem, jež se mohou týkat i osoby oprávněného) vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit (se zřetelem k výši vymáhané částky) v majetkových poměrech dovolatele (se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí).
V projednávané věci se hrozba závažné újmy, jež by měla vzniknout dovolateli na jeho právech, z návrhu na odklad vykonatelnosti ani z obsahu spisu nepodává. Dovolatel ani netvrdí, natož aby doložil, jaké jsou jeho majetkové poměry, nelze tedy posoudit, jak závažně se vymáhání peněžitého plnění, jež bylo přisouzeno žalobkyni, může projevit v jeho majetkových poměrech. Ani obavu, že by v případě vymožení přisouzeného plnění a následného zrušení napadeného rozhodnutí dovolacím soudem mohla být jeho pohledávka vůči žalobkyni nedobytná, nepodpořil tvrzením o poměrech žalobkyně, zejména majetkových. Tvrzení o jejím nedovoleném podnikání, byť by bylo i osvědčeno, samo o sobě postačující není.
Nejvyšší soud proto žádost dovolatele o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodnou zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 3. 2023
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu