Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.02.2023, sp. zn. 23 Cdo 3720/2022 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:23.CDO.3720.2022.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:23.CDO.3720.2022.1
sp. zn. 23 Cdo 3720/2022-270 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Příhodou ve věci žalobce P. R. , narozeného XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu zdravotnictví , se sídlem v Praze – Novém Městě, Palackého náměstí 375/4, PSČ 128 00, identifikační číslo osoby 00024341, o zaplacení částky 75 000 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2018, č. j. 91 Co 250/2018-108, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 91 Co 250/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 11. 2021, č. j. 4 Co 348/2021-228, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2021, č. j. 91 Co 250/2018-222, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění: (§243f odst. 3 o. s. ř.) V řízení o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem dne 29. 4. 2019 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2018, č. j. 91 Co 250/2018-108, žalobce dovoláním doručeným Městskému soudu v Praze dne 9. 2. 2022 napadl usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 11. 2021, č. j. 4 Co 348/2021-228, a zároveň též tímto rozhodnutím potvrzené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2021, č. j. 91 Co 250/2018-222. Podle §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká podáním dovolání dovolateli povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání, jenž je splatný vznikem poplatkové povinnosti (§7 odst. 1 věta první zákona o soudních poplatcích). Podle §9 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (odstavec 1). Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem (odstavec 2). Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (odstavec 3). Nejvyšší soud z předloženého spisu zjistil, že žalobce soudní poplatek za shora označené dovolání nezaplatil a k jeho zaplacení nebyl soudem prvního stupně vyzván. Soud prvního stupně v předkládací zprávě uvedl, že žalobce byl vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání usnesením doručeným mu dne 1. 11. 2022 a založeným na č. l. 259 spisu, tímto rozhodnutím byl však žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání ze dne 9. 8. 2021, jež směřovalo proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. 4 Co 107/2021-204 a proti rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. 91 Co 250/2018-190, šlo tedy o zaplacení soudního poplatku za jiné dovolání. Dovolatel současně s podáním dovolání a poté ještě podáním doručeným Městskému soudu v Praze dne 7. 11. 2022 požádal o osvobození od soudních poplatků. Protože však dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 11. 2021, č. j. 4 Co 348/2021-228, směřuje proti rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo odmítnuto jiné dovolání žalobce pro opožděnost, jde o dovolání, které podle §238 odst. 1 písm. e) ve spojení s §229 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.“), není přípustné. Dovoláním podaným proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2018, č. j. 91 Co 250/2018-108, je pak napadeno rozhodnutí soudu prvního stupně, proti němuž dovolání není přípustné vzhledem k §236 odst. 1 o. s. ř., jak je vyloženo níže. U dovolatele tedy nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř., neboť jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Nejvyšší soud proto žalobce vyzval usnesením ze dne 2. 1. 2023, č. j. 23 Cdo 3720/2022-264, které bylo doručeno dne 13. 1. 2023 vložením do domovní schránky, aby soudní poplatek za dovolání zaplatil do patnácti dnů od doručení tohoto usnesení na účet Nejvyššího soudu. Tato lhůta marně uplynula dne 28. 1. 2023. Protože žalobce soudní poplatek za dovolání přes poučení o následcích jeho nečinnosti ve stanovené lhůtě nezaplatil, Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu (§243f odst. 2 o. s. ř.) tak, že řízení o dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 11. 2021, č. j. 4 Co 348/2021-228, podle §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil. Právní mocí usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku poplatková povinnost zaniká (§9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích). Pokud by nebylo řízení o dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, muselo by dovolání být podle §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. odmítnuto jako nepřípustné. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.). Napadené usnesení Městského soudu v Praze rozhodnutím odvolacího soudu není, neboť Městský soud v Praze jím rozhodl jako soud prvního stupně. Řízení o „dovolání“ žalobce proti tomuto rozhodnutí proto Nejvyšší soud zastavil podle §243b o. s. ř. ve spojení s ustanovením §104 odst. 1 věty první o. s. ř. z důvodů blíže vyložených v usneseních Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2000, sp. zn. 20 Cdo 2068/98, a ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněných pod čísly 10/2001 a 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, pro nedostatek funkční příslušnosti k jeho projednání. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení se podává z části první, článku II bodu 1 zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. 2. 2023 JUDr. Pavel Příhoda předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/27/2023
Spisová značka:23 Cdo 3720/2022
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:23.CDO.3720.2022.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Poplatky soudní
Zastavení řízení
Dotčené předpisy:§9 odst. 2 předpisu č. 549/1991 Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:05/23/2023
Staženo pro jurilogie.cz:2023-05-24