ECLI:CZ:NS:2023:23.CDO.429.2023.1
sp. zn. 23 Cdo 429/2023-413
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně ProVčely.cz s.r.o. , se sídlem v Praze 2, Nezamyslova 509/2, Nusle, identifikační číslo osoby 24250341, zastoupeného JUDr. Ing. Martinem Janouškem, advokátem se sídlem v Praze 6, Národní obrany 758/23, proti žalovanému Český svaz včelařů, z.s., se sídlem v Praze 1, Křemencova 177/8, Nové Město, identifikační číslo osoby 00443239, zastoupenému JUDr. Danielem Vidunou, advokátem se sídlem v Praze 1, Palackého 715/15, o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 13 C 87/2017, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2022, č. j. 22 Co 200/2022-293, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2022, č. j. 22 Co 200/2022-293, se zamítá .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem (druhým v projednávané věci) ze dne 22. 3. 2022, č. j. 13 C 87/2017-274, zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovanému uveřejnit omluvu žalobkyni ve znění a způsobem ve výroku uvedených (výrok I), zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 100 000 Kč (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a vůči státu (výroky III a IV).
K odvolání žalobkyně Městský soudu v Praze dovoláním napadeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I tak, že uložil žalovanému povinnost uveřejnit omluvu žalobkyni ve znění a způsobem ve výroku uvedených (první výrok), změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 100 000 Kč (výrok druhý) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (třetí a čtvrtý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání a spolu s ním i návrh na odklad vykonatelnosti výroku I napadeného rozhodnutí s odůvodněním, že uložená povinnost představuje plnění, které je nevratné, a uveřejnění omluvy žalobkyni by mohlo žalovanému způsobit závažnou újmu v podobě nevratného následku.
Žalobkyně se k návrhu žalovaného nevyjádřila.
Podle ustanovení §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen o. s. ř.), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud formuloval předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedná se o předpoklady, které musí být splněny kumulativně, a to 1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), 2) podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
Závažnost újmy hrozící na právech dovolatele se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů dovolatele (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016).
Odklad vykonatelnosti je výjimkou ze zásady, že rozhodnutí odvolacího soudu je po doručení účastníkům pravomocné a po uplynutí lhůty k plnění vykonatelné, proto by měl být povolen jen ve výjimečných případech a ze závažných důvodů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1477/2020, ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1773/2020, a ze dne 13. 1. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2925/2021).
V projednávané věci se reálná hrozba závažné újmy, jež by měla vzniknout žalovanému na jeho právech a jež je nezbytným předpokladem vyhovění návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku, z návrhu žalovaného, dovolání ani z obsahu spisu nepodává.
Závažná újma na právech žalovaného nehrozí pouze proto, že ve věci samé byla napadeným rozsudkem uložena žalovanému povinnost poskytnout žalobkyni omluvu. Žalovaný neuvádí žádné další důvody hrozící závažné újmy nad rámec obecného konstatování o (typové) povaze uložené povinnosti, resp. blíže nespecifikuje svá konkrétní práva, na nichž by mu měla výkonem rozhodnutí být způsobena závažná újma. Hrozící konkrétní závažnou újmu v případě splnění povinnosti uložené pravomocným rozsudkem neshledává v projednávané věci ani dovolací soud. Není tak splněna podmínka uvedená v ustanovení §243 písm. a) o. s. ř., která jedině by umožňovala Nejvyššímu soudu odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2017, sp. zn. 30 Cdo 2063/2017).
Vzhledem k tomu, že žalovaný ve svém návrhu neuvedl a nedoložil žádné individuální okolnosti, jež by opodstatnily závěr o existenci hrozby závažné újmy na jeho právech při neodkladném splnění uložené povinnosti opodstatňující (výjimečný) odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, Nejvyšší soud návrh žalovaného zamítl jako nedůvodný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 3. 2023
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.
předseda senátu