ECLI:CZ:NS:2023:23.ND.320.2023.1
sp. zn. 23 Nd 320/2023-293
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce M. Č. , narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Janem Aulickým, advokátem se sídlem v Českém Krumlově, Za Tiskárnou 327, proti žalovaným 1) M. Č., narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému Mgr. Markétou Koubíkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Balbínova 1093/27, a 2) M. K. , narozené XY, bytem v XY, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 2 C 70/2021, o dovolání žalovaného 1) proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 1. 2023, č. j. 7 Co 1209/2022-258, o návrhu žalovaného 1) na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 1. 2023, č. j. 7 Co 1209/2022-258, takto:
Návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 1. 2023, č. j. 7 Co 1209/2022-258, se zamítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Českém Krumlově rozsudkem ze dne 27. 6. 2022, č. j. 2 C 70/2021-208, určil, že M. Č., narozená XY, byla ke dni své smrti dne 13. 2. 2021 vlastníkem pozemku parc. č. XY a pozemku parc. č. st. XY, jehož součástí je stavba č. p. XY, v části obce XY, nacházející se v katastrálním území a obci XY (výrok I), uložil žalovanému 1) povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalobci (výrok II) a státu (výrok IV), a rozhodl, že žalobci se nepřiznává vůči žalované 2) právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).
Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I), uložil žalovanému 1) povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 8 947,95 Kč (výrok II) a rozhodl, že žalobce nemá právo vůči žalované 2) na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný 1) včasné dovolání. Současně navrhl, aby Nejvyšší soud odložil právní moc a vykonatelnost napadeného rozhodnutí. Návrh odůvodnil tím, že by se případný převod nemovitosti [převodem nemovitosti má přitom žalovaný 1) podle obsahu návrhu zjevně na mysli opětovný zápis vlastnického práva na zemřelou dárkyni v důsledku pravomocného výroku napadeného rozhodnutí – poznámka Nejvyššího soudu] stal v případě jeho úspěchu v dovolacím řízení předčasným. Dále uvedl, že mu právní moc napadeného rozhodnutí současně zakládá běh promlčecí lhůty k podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení za zhodnocení nemovitosti. Pokud by nebyla vykonatelnost dovolacím soudem odložena, musel by žalovaný 1) uplatnit svůj nárok žalobou, což je podle jeho názoru v případě následného zrušení napadeného rozsudku v rozporu s procesní ekonomií.
Podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí,
je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud ve své ustálené rozhodovací praxi již opakovaně blíže vymezil předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedním z těchto předpokladů je i to, že podle dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu lze (případně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci (srov. například usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněné pod č. 144/2018 Sb. rozh. obč.). Odtud plyne, že návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku směřující k té části výroku I, kterou bylo rozhodováno o věci samé, je zjevně bezdůvodný, jelikož předmětný rozsudek má povahu rozsudku o určení práva, jenž se nevykonává. Ve vztahu k výrokům o náhradě nákladů řízení též napadeným dovoláním pak žalovaný 1) svůj návrh na odklad vykonatelnosti nijak neodůvodnil a ani z obsahu spisu se nepodává, že by neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí těchto výroků napadeného rozhodnutí hrozila žalovanému 1) závažná újma. Nejvyšší soud proto návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku odvolacího soudu zamítl.
Nejvyšší soud neshledal důvody ani pro odklad právní moci napadeného rozhodnutí, neboť se z obsahu spisu nepodává, že by jeho právní mocí byl dovolatel závažně ohrožen ve svých právech [ostatně to ani sám žalovaný 1) v odůvodnění svého návrhu na odklad výslovně netvrdil]. Argumentoval-li žalovaný 1) „předčasností převodu nemovitosti“ v případě jeho úspěchu, pak nejenže úspěch žalovaného 1) v dovolacím řízení nelze v této fázi řízení dosud předjímat, ale současně též v situaci, kdy odvolací soud určil ve výroku napadeného rozhodnutí vlastníkem předmětných nemovitostí osobu již zemřelou ke dni její smrti, nelze pouze z toho, že by v důsledku pravomocného rozhodnutí odvolacího soudu mělo dojít ke změně zápisu údajů o osobě vlastníka předmětných nemovitostí v katastru nemovitostí na tuto zemřelou osobu, dovozovat, že by tato skutečnost sama o sobě závažně ohrožovala žalovaného 1) v jeho právech, bude-li dále probíhat řízení o pozůstalosti, jehož je žalovaný 1) účastníkem. Předpoklad závažného ohrožení v právech dovolatele pak zjevně nemůže být naplněn ani tvrzením o počátku běhu promlčecí lhůty pro nárok, který žalovaný 1) odvozuje od (pro něj nepříznivého) výsledku řízení v této věci. Sama skutečnost, že v důsledku právní moci napadeného rozhodnutí mohla počít běžet promlčecí lhůta jiného nároku, totiž žalovanému 1) nijak nebrání v možnosti jeho uplatnění soudní cestou a nezpůsobuje závažné ohrožení jeho práv. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud zamítl i návrh na odklad právní moci napadeného rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 7. 2023
Mgr. Jiří Němec
předseda senátu