ECLI:CZ:NS:2023:23.ND.417.2023.1
sp. zn. 23 Nd 417/2023-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., v exekuční věci oprávněné České kanceláře pojistitelů , se sídlem v Praze 4, Milevská 2095/5, identifikační číslo osoby 70099618, zastoupené Mgr. Evou Vaškovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, proti povinnému R. V. , narozenému XY, naposledy bytem v XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5, pod sp. zn. 36 EXE 306/2023, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 306/2023 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
Dne 6. 2. 2023 byla Obvodnímu soudu pro Prahu 5 doručena žádost soudního exekutora Mgr. Pavla Preuse, Exekutorský úřad Praha 8, o pověření a nařízení exekuce k vymožení pohledávky oprávněné.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 20. 3. 2023, č. j. 36 EXE 306/2023-15, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc následně předložil ve smyslu §11 odst. 3 zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, Nejvyššímu soudu k určení místní příslušnosti.
Obvodní soud pro Prahu 5 své usnesení odůvodnil tím, že v exekučním návrhu je jako adresa povinného uvedena XY. Dotazem na Ředitelství služby cizinecké policie bylo zjištěno, že povinný nemá na území České republiky povolen žádný druh pobytu. Od 17. 11. 2001 do 25. 9. 2002 byl veden jako žadatel o udělení mezinárodní ochrany, poslední nahlášená adresa byla v XY. Do 14. 3. 2021 byl veden v evidenci nežádoucích osob, z území České republiky nebyl vyhoštěn. Povinný není ve vazbě, ani ve výkonu trestu. Domovská adresa byla nahlášena v XY. Soud s ohledem na výše uvedené konstatoval, že v posuzované věci chybí podmínky místní příslušnosti.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci – ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Podle §45 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud.
Podle §45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
S ohledem na ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.
Z ustanovení §252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného a rozhoduje-li za této situace Nejvyšší soud podle §11 odst. 3 o. s. ř., určí místně příslušný exekuční soud podle zásady hospodárnosti podle §6 o. s. ř.
Po přihlédnutí k zásadě rychlosti a ekonomie řízení proto Nejvyšší soud určil
podle §11 odst. 3 o. s. ř. jako místně příslušný soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. 23 Nd 564/2021, nebo ze dne 28. 1. 2022, sp. zn. 23 Nd 1/2022), tedy Obvodní soud pro Prahu 5.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 7. 2023
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Jana Ševčíková