ECLI:CZ:NS:2023:23.ND.611.2022.1
sp. zn. 23 Nd 611/2022-915
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobců a) L. R. , narozeného dne XY, bytem v XY, a b) T. R. , narozené dne XY, bytem v PXY, obou s adresou pro doručování v XY, proti žalované TRISIA, a.s. , se sídlem v Třinci, nám. Svobody 526, identifikační číslo osoby 64610152, zastoupené JUDr. Janou Kantorovou, advokátkou se sídlem v Třinci, Husova 401, o náhradu majetkové i nemajetkové újmy ve výši 50 000 000 Kč, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 17 C 172/2009, o návrhu žalobců na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 17 C 172/2009 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
Odůvodnění:
Žalobci a) a b) se žalobou podanou u Okresního soudu ve Frýdku-Místku, jakožto obecného soudu ve smyslu §85 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), po žalované domáhají písemné omluvy a shora uvedené částky jako náhrady jim způsobené majetkové a nemajetkové újmy.
Žalobci a) a b) opakovaně ve svých písemných podáních navrhovali, aby věc byla přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Svůj návrh (návrhy) na delegaci tentokrát (když v průběhu předmětného řízení žalobci podali již několik návrhů na delegaci vhodnou, avšak opřených o jinou argumentaci, o nichž již bylo Nejvyšším soudem negativně rozhodnuto) odůvodnili tím, že v Dodatku č. II ze dne 31. 12. 2005 ke Smlouvě o nájmu nebytových prostor č. 11 ze dne 29. 12. 2004 je sjednána prorogační doložka. K tomuto návrhu se nesouhlasně vyjádřila žalovaná (viz č. l. 526). Okresní soud ve Frýdku-Místku proto žádost o delegaci podle §12 odst. 3 o. s. ř. předložil opětovně Nejvyššímu soudu.
Podle §12 odst. 2 a 3 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený okresnímu soudu, u nějž je věc vedena, i Obvodnímu soudu pro Prahu 1, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně.
Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Důvod, o který žalobci a) a b) opírají návrh na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1, spočívající ve sjednané prorogační doložce v dodatku k nájemní smlouvě (která by měla podle názoru žalobců zakládat v dané věci místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 1), nelze pod shora označené a povahou mimořádné předpoklady delegace zařadit.
Proto skutečnost, že žalobci a) a b) podali svoji žalobu k odlišnému soudu, než soudu uvedenému v jimi sjednané prorogační doložce, nepředstavuje sama o sobě takovou významnou okolnost ve smyslu shora uvedených závěrů, jež by opodstatnila odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu, přičemž žalobci jiné takové skutečnosti, pro které by k přikázání věci jinému soudu mělo dojít, ve svém návrhu neuvedli.
Nejvyšší soud proto po zvážení rozhodných skutečností návrhu žalobců a) a b) na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc tomuto soudu nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 2. 2023
JUDr. Pavel Horák, Ph.D.
předseda senátu