Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.02.2023, sp. zn. 23 Nd 714/2022 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:23.ND.714.2022.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:23.ND.714.2022.1
sp. zn. 23 Nd 714/2022-20 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., v exekuční věci oprávněné České kanceláře pojistitelů se sídlem v Praze 4, Milevská 2095/5, PSČ 140 00, IČO 70099618, zastoupené Mgr. Evou Vaškovou, advokátkou se sídlem v Praze 10, Kodaňská 1441/46, PSČ 101 00, proti povinnému P. D. , nar. XY, bytem XY, ve věci o žádosti o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 7 EXE 14/2022, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu, takto: Věc vedenou u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 7 EXE 14/2022 projedná a rozhodne Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou. Odůvodnění: Oprávněná prostřednictvím soudního exekutora podala Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou návrh na nařízení exekuce a pověření exekutora jejím provedením. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou usnesením ze dne 16. 11. 2022, č. j. 7 EXE 14/2022-17, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněnou bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou v odůvodnění usnesení uvedl, že povinný neprochází registrem obyvatel, registrem cizinecké policie pro pobyt cizinců a ani registrem osob podnikajících podle živnostenského zákona. Soudu není znám ani případný majetek povinného. Z evidence vězňů bylo zjištěno, že povinný se momentálně nachází ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici Odolov se sídlem Odolov 41, 542 34 Malé Svatoňovice. Podle výpisu ze Slovenské evidence obyvatel a podle exekučního titulu má povinný bydliště v obci XY, jedná se však podle slovenských předpisů o pobyt bezdomovce. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou s odkazem na §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, v platném znění (dále jen „exekuční řád“), dospěl k závěru, že v posuzované věci chybějí podmínky místní příslušnosti, a proto vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jeno. s. ř.“), jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle §45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud. Podle §45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. S ohledem na ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje. Z ustanovení §252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek. Za dané situace je tak na místě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu §6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u nějž bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011 nebo ze dne 13. 11. 2018, sp. zn. 23 Nd 283/2018). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle §11 odst. 3 o. s. ř. tak, že za místně příslušným určil soud, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného, tedy Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 15. 2. 2023 JUDr. Kateřina Hornochová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/15/2023
Spisová značka:23 Nd 714/2022
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:23.ND.714.2022.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:04/29/2023
Staženo pro jurilogie.cz:2023-05-06