ECLI:CZ:NS:2023:24.CDO.1155.2023.1
sp. zn. 24 Cdo 1155/2023-187
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce A. A. M. , narozeného dne XY, bytem v XY, Ruská federace, zastoupeného Mgr. Pavlem Kopou, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky č. 57/142, proti žalované BN Invest s.r.o. , se sídlem v Praze 7, Jirečkova č. 1011/7, IČO 04596641, zastoupené JUDr. Evou Ptáčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Trojická č. 437/20, o zaplacení částky 900 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 10 C 71/2021, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. října 2022, č. j. 12 Co 232/2022-165, takto:
Vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2022, č. j. 12 Co 232/2022-165, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 7 rozsudkem ze dne 8. 3. 2022, č. j. 10 C 71/2022-124, zamítl žalobu se žalobním návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 901 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 900 000 Kč od 19. 11. 2020 do zaplacení (výrok I.), a určil, že žalobce je povinen zaplatit českému státu poukázáním na účet Obvodnímu soudu pro Prahu 7 na nákladech řízení – tlumočném částku 544,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.) a že žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 73 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalované (výrok III.). K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 10. 2022, č. j. 12 Co 232/2022-165, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 900 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 19. 11. 2020 do zaplacení, jinak jej v tomto výroku, jako i ve výroku II. o nákladech řízení potvrdil (výrok I.), a určil, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 247 882 Kč k rukám advokáta Mgr. Pavla Kopy do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně včasné dovolání, přičemž současně navrhla, aby dovolací soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí. Návrh odůvodnila obavou, že by neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila žalované závažná újma, která by byla způsobena tím, že by se žalovaná nemusela domoci vrácení peněz, které by zaplatila. Dále zejména uvedla, že „žalobce je občanem Ruské federace a na území ČR se nezdržuje a nemá zde už ani bydliště“, že „se nepodařilo zjistit, že by měl žalobce na území ČR příjmy nebo majetek, vyjma nemovitého majetku, který od dovolatelky koupil a tento nemovitý majetek je jediným postižitelným majetkem žalobce“ a že „v jednání žalobce, kdy prodává nemovitý majetek a domáhá se po žalované zaplacení smluvních pokut, lze usuzovat na úmysl žalobce získat peněžní prostředky, které nezůstanou v ČR“.
Žalobce navrhl zamítnutí návrhu na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu, neboť skutečnost, že by se žalovaná nemusela domoci vrácení peněz, které by zaplatila, ničím nedokládá.
Podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit
a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: 1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně); 2) podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci; 3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech; 4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, a 5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“). Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí.
Vzhledem k tomu, že by neprodleným výkonem (exekucí) napadeného rozhodnutí odvolacího soudu hrozila dovolatelce, s ohledem na jí tvrzené důvody, závažná újma, Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoliv předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícímu proti rozhodnutí ve věci samé) rozhodl, že se vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2022, č. j. 12 Co 232/2022-165, do právní moci rozhodnutí o dovolání [§243 písm. a) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 5. 2023
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu