ECLI:CZ:NS:2023:24.CDO.2013.2023.1
sp. zn. 24 Cdo 2013/2023-325
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Romanem Fialou ve věci dědictví po J. K. , zemřelém dne XY, za účasti 1) J. K. , jako dědice J. K., zemřelého dne XY, 2) P. K., 3) H. K. , 4) P. K. , 5) Z. Š. , zastoupeného JUDr. Jaroslavou Moravcovou, advokátkou se sídlem v Pardubicích-Semtíně, budova P 9 č. 81, 6) V. Š. , 7) J. K., a 8) A. K. , vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 32 D 885/2007, o dovolání Z. Š. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 28. července 2022, č. j. 18 Co 54/2022-271, takto:
I. Dovolání Z. Š. se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud dovolání Z. Š. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 28. 7. 2022, č. j. 18 Co 54/2022-271, podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. K doplnění dovolání ze dne 21. 12. 2022, obsahujícímu (mimo jiné) pouze obecný odkaz na ustanovení §237 o. s. ř., bez jakéhokoliv bližšího vymezení, které z tam uvedených hledisek považuje dovolatel za splněné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2014; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. 29 NSČR 55/2013, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 116, ročník 2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013), by nemohlo být přihlédnuto ani k žádosti dovolatele o „prominutí lhůty k podání doplněného dovolání“, neboť lhůta k podání dovolání je zákonnou lhůtou a není možné ji prodloužit (srov. §240 odst. 2 ve spojení s §241b odst. 3 o. s. ř.); prominutí zmeškání lhůty postupem podle ustanovení §58 o. s. ř. je proto vyloučeno.
Protože dovolání Z. Š. (který nadále setrvává na svém názoru, že soudy nijak nevysvětlily, proč J. K., zemřelý dne XY, ke dni své smrti nevlastnil majetek, který je předmětem návrhu na dodatečné projednání dědictví po tomto zůstaviteli, zejména pak, „jak za svého života předmětného majetku pozbyl, resp. na základě jakého právního ustanovení mu přestalo k předmětnému majetku svědčit vlastnické právo“) postrádá jakékoliv vymezení otázky hmotného nebo procesního práva, kterou by dovolatel podřadil pod některý z předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř., nelze v dovolacím řízení pokračovat. Nadto, usnesení odvolacího soudu nelze v tomto ohledu považovat za nesrozumitelné nebo nepřezkoumatelné, neboť odvolací soud v odůvodnění napadeného usnesení (bodu 8.) naopak řádně vysvětlil, proč zůstavitel ke dni své smrti nebyl (nemohl být) vlastníkem předmětného majetku, což dovolatel nadále pouze odmítá přijmout.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 12. 2023
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu