ECLI:CZ:NS:2023:24.CDO.2711.2023.1
sp. zn. 24 Cdo 2711/2023-211
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy, a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyně J. H. , zastoupené Mgr. Zdeňkem Ptáčkem, advokátem se sídlem v Chebu, Májová č. 608/23, proti žalovanému J. H. , zastoupenému Mgr. Hanou Zabadalovou, advokátkou se sídlem v Hodoníně, Vrchlického č. 2541/19, o určení dědického práva, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 14 C 130/2019, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. dubna 2023, č.j. 11 Co 55/2023-173, takto:
Dovolání žalovaného se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalovaného J. H. [původně žalovaného 2)] proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. dubna 2023, č.j. 11 Co 55/2023-173, není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu [jeho závěr, že po úmrtí původního žalobce F. H. lze v řízení pokračovat na straně žalující s původní žalovanou 1) J. H. (jeho jedinou dědičkou) a na straně žalované s původním žalovaným 2) J. H.] je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Ustálená soudní praxe v minulosti dovodila (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.7.2001 sp. zn. 20 Cdo 1921/99, uveřejněné pod č. 24 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2002, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.5.2007 sp. zn. 33 Cdo 2148/2007, na které poukazuje i odvolací soud), že dojde-li v důsledku universální sukcese ke splynutí osoby žalobce a žalovaného tím, že se žalovaný v průběhu řízení stane (podle výsledku pravomocně skončeného dědického řízení) jediným dědicem, a tedy právním a procesním nástupcem žalobce, nelze v řízení pokračovat, neboť tomu brání neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, pro který soud musí jedině řízení zastavit (§104 odst. 1 o.s.ř.). Uvedený závěr však byl vysloven za situace, kdy se řízení na straně žalované účastnil pouze jeden účastník, který následně splynul s osobou žalobce, zatímco v projednávané věci po splynutí žalobce a původní žalované 1) J. H. zůstal na straně žalované původní žalovaný 2) J. H., a tedy nenastala situace (která je ve sporném řízení vyloučena), že by v řízení na straně žalující i žalované vystupovala tatáž osoba.
Namítá-li dovolatel, že v projednávané věci šlo o uplatnění osobního práva původního žalobce, které jeho smrtí zaniklo, potom přehlíží, že předmět projednávané věci (tj. určení, zda původní žalobce má či nemá právo dědit po zůstaviteli) má jednoznačně povahu majetkového práva, které v souladu s ustanovením §121 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, přešlo na žalovanou 1) J. H., která se tak v tomto řízení stala jediným právním a procesním nástupcem původního žalobce.
Námitky dovolatele ohledně toho, zda byla žaloba původním žalobcem podepsána, resp. podána v souladu s jeho vůlí, se netýkají otázky procesního nástupnictví. Dovoláním napadené rozhodnutí o procesním nástupnictví proto na řešení těchto námitek nezávisí, a již z tohoto důvodu jimi nemůže být založena přípustnost dovolání.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného proti usnesení odvolacího soudu – aniž by se mohl věcí dále zabývat – podle ustanovení §243c odst. 1 o.s.ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť se tímto rozhodnutím řízení ve věci samé nekončí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 12. 2023
JUDr. Lubomír Ptáček Ph.D.
předseda senátu