ECLI:CZ:NS:2023:24.CDO.3736.2023.1
sp. zn. 24 Cdo 3736/2023-389
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobců a) V. N. , a b) P. V. , obou zastoupených JUDr. Lubošem Hendrychem, advokátem, se sídlem v Ústí nad Labem, Vaníčkova 1112/27, proti žalovaným 1) M. V. , zemřelé dne XY, 2) V. P. , 3) J. S. , 4) B. V. , 5) I. V. , 6) Š. N. , 7) Z. V. , 8) L. V. , a 9) P. V. , žalovaní 7) až 9) zastoupeni JUDr. Pavlem Novákem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Bartákova 1107/40, o určení, že žalobci jsou dědici a o určení vlastnického práva a o zaplacení peněžitého plnění, vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 7 C 242/2020, o dovolání žalovaných 7) až 9) proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 7. 2023, č. j. 7 Co 418/2023-344, takto:
Návrh, aby soud odložil právní moc a vykonatelnost výroku II o nákladech řízení rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 7. 2023, č. j. 7 Co 418/2023-344, a výroku I o věci samé, pokud jím byly potvrzen rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 5. 9. 2022, č. j. 7 C 242/2020-271, pod sp. zn. 7 C 242/2020 ve výrocích IX až XI, a pokud jím bylo rozhodnuto ve výrocích XVIII až XX a ve vztahu k žalovaným 7) až 9) též ve výroku XXI o náhradě nákladů řízení, se zamítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 5. 9. 2022, č. j. 7 C 242/2020-271, že žalobu, aby bylo určeno, že žalobkyně a žalobce jsou dědici z pozůstalosti po zůstaviteli V. V. v podílech 80 % k celku žalobkyně a 20 % k celku žalobce, zamítl (výrok I). Ve výroku II vyhověl žalobě a určil, že žalobkyně a žalobce jsou podílovými spoluvlastníky v podílech 80 % a 20 % nemovitostí, které patřily do pozůstalosti po zůstaviteli a z dědictví je nabyla žalovaná č. 1). Výrokem III vyhověl žalobě a první žalované uložil zaplatit žalobkyni 869 828,80 Kč a žalobci 217 452,20 Kč. Výrokem IV. až VII. uložil žalovaným č. 2. až 5. uhradit žalobkyni 429 646,80 Kč a žalobci 107 411,70 Kč. Výrokem VIII. až X. uložil žalovaným 6. až 8. uhradit žalobkyni 286 431,20 Kč a žalobci 71 607,80 Kč. Výrokem XI. uložil žalovanému č. 9. zaplatit žalobkyni 859 293,60 Kč a žalovanému 214 823,40 Kč. Výrokem XII. až XVI. uložil žalobkyni 1. až 5. uhradit žalobcům náklady řízení před soudem prvního stupně. Výrokem XVII. až XIX. uložil soud prvního stupně žalované 6. až 8. zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně každému ze žalovaných částku 103 803,84 Kč a výrokem XX. uložil žalovanému 9. uhradit žalobcům 157 981,68 Kč. Výrokem XXI. byla soudem prvního stupně uložena žalovaným 6. až 9. povinnost zaplatit společně a nerozdílně náklady řízení státu – České republice ve výši 26 568,05 Kč.
Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně „v odstavci VIII., IX., X., XI., XVII., XVIII., XIX., XX. a XXI.“ potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Takto soudy obou stupňů rozhodly o žalobě, kterou se žalovaní domáhali určení, že jsou dědici po zůstaviteli V. V., zemřelém dne XY, a to žalobkyně podílem 80 % k celku a žalobce 20 % k celku. O „pozůstalosti zůstavitele“ rozhodl Okresní soud v Českém Krumlově usnesením č.j. 16 D 42/2020-232, které nabylo právní moci dne 20. 7. 2020 ve spojení s opravným usnesením ze dne 27. 7. 2020 a schválil dohodu o rozdělení pozůstalosti uzavřenou mezi žalovanými, stanovil obvyklou cenu majetku a jiných aktiv, dluhů a pasiv pozůstalosti a čistou hodnotu pozůstalosti. Vyšel ze zjištění, že zůstavitel nezanechal žádné pořízení pro případ smrti a účastníky řízení byli žalovaní jako dědici ze zákonné třetí třídy podle §1637 odst. 1 a 2 o. z. Po skončení dědického řízení dne 5. 8. 2022 žalobkyně předložila notářce závěť nalezenou v zůstavitelově bytě, jejíž stav a obsah byl sepsán notářkou dne 5. 8. 2020 do protokolu č.j. 16 D 42/2020-264 s konstatováním, že závěť je psaná vlastní rukou zůstavitele, datovaná dnem 9. 9. 2019 a k dědění jsou povoláni žalobci v podílech žalobkyně 80 % a žalobce 20 %. Nebyly zjištěny skutečnosti zeslabující věrohodnost listiny ani pozorovány závady listiny. Žalobci jako skuteční dědici zaslali žalovaným předžalobní výzvu dne 12. 8. 2020. Po doplnění žaloby na základě výzvy Okresního soudu v Českém Krumlově se domáhali určení jejich dědických podílů, určení, že jsou vlastníky v podílech 80 % a 20 % nemovitostí patřících do pozůstalosti zapsaných na LV č. XY pro obec a k.ú. XY, LV č. XY pro obec a k. ú. XY, LV č. XY pro obec a k.ú. XY, LV č. XY pro obec a k. ú. XY, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, a dále zaplacení částek jednotlivými žalovanými v poměru získaného dědictví, žalovanými č. 6. až 8. 286 431,20 Kč žalobkyni a žalobci 71 670,80 Kč, žalovaným č. 9. zaplacení částky 859 293,60 Kč žalobkyni a 214 823,40 Kč žalobci.
Rozsudek odvolacího soudu žalovaní 7) až 9) napadli dovoláním; rovněž byl navržen odklad vykonatelnosti uvedeného rozhodnutí, a to s odůvodněním (citováno doslovně) že: „zaplacením povinnosti by došlo ke splnění povinnosti, resp. domnělého nároku žalobců a žalovaní dovolatelé by se nemohli domáhat v případě úspěchu satisfakce jinak než žalobou na náhradu škody vůči státu“.
Nejvyšší soud v poměrech projednávané věci postupoval podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.).
Podle §243 písm. a) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
V usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, Nejvyšší soud shrnul, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti (tzv. sistace) ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny současně, a to, že: 1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné, podané osobou k tomu oprávněnou a směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž zákon podání dovolání připouští, 2) podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo provést exekuci, 3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4) podle obsahu spisu je není vyloučeno, že dovolání bude úspěšné, 5) odklad vykonatelnosti se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
Posuzované dovolání nemá takové vady, pro něž by muselo být jako celek odmítnuto, bylo podáno včas a je subjektivně i objektivně přípustné.
Závažnost újmy, která dovolateli hrozí na jeho právech neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí, se obecně poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů dovolatele. O tom, že úspěch dovolání nelze a priori vyloučit , lze uvažovat tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (samozřejmě bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o. s. ř.).
Podle obsahu spisu nelze prozatím vyloučit, že dovolání v uvedeném rozsahu může (ale nemusí) být úspěšné. Dovolatelé však nijak přesvědčivě nezdůvodnili (neosvědčili) splnění zákonné podmínky, že „neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by jim hrozila závažná újma na jejich právech“. Povšechná argumentace k návrhu na odklad je velmi kusá a do důsledků vzato na jejím základě by bylo třeba nařídit odklad vykonatelnosti v každé věci, kde bylo odvolacím soudem rozhodnuto o peněžitém plnění; odklad výkonu rozhodnutí je však výjimkou z pravidla, že pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu je vykonatelné bez ohledu na podané dovolání a jako kteroukoliv výjimku je třeba ji v právu vykládat spíše restriktivním způsobem. Řečeno jinak: z podání dovolatelů není zřejmí žádná konkrétní a vůči nim náležitě individualizovaná újma /tím méně újma „závažná“/, jež jim výkonem napadeného rozhodnutí může vzniknout a která by byla do budoucna jen stěží reparovatelná. Nabízel se zde např. údaj o nemajetnosti žalobců, o zbavování se v budoucnu postižitelného majetku apod.
Nejvyšší soud proto v uvedeném rozsahu návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku odvolacího soudu, a to do doby právní moci rozhodnutí o dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 12. 2023
JUDr. David Vláčil
předseda senátu