ECLI:CZ:NS:2023:24.CDO.3867.2022.1
sp. zn. 24 Cdo 3867/2022-174
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila ve věci dodatečného projednání dědictví po I. D. , narozené dne XY, zemřelé dne 4. září 2013, naposledy bytem v XY, za účasti 1) M. D., narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Jiřím Zemanem, advokátem se sídlem v Brně, Skřivanova č. 7, 2) J. D. , narozeného dne XY, bytem v XY, a 3) D. D. , narozené dne XY, bytem v XY, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 32 D 1445/2013, o dovolání 1) M. D. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 26. května 2022, č. j. 18 Co 263/2021-146, takto:
I. Dovolání 1) M. D. se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání účastníka 1) M. D. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 26. 5. 2022, č. j. 18 Co 263/2021-146, podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř., a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle §241a odst. 2 o. s. ř.) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části) (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013).
Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, musí být z obsahu dovolání patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, argument, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, může být způsobilým vymezením přípustnosti dovolání, jen je-li z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013); má-li být dovolání přípustné proto, že „dovolacím soudem je řešená právní otázka rozhodována rozdílně“, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání jen tehdy, je-li z dovolání patrno, jaká rozdílná řešení dané právní otázky a v jakých rozhodnutích se z judikatury dovolacího soudu podávají (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. 29 Cdo 3032/2013); způsobilé vymezení předpokladu přípustnosti dovolání, podle kterého „dovolacím soudem vyřešená otázka má být posouzena jinak“, předpokládá uvedení údajů, ze kterých vyplývá, od kterého svého řešení (nikoli tedy řešení odvolacího soudu v napadeném rozhodnutí) otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013).
Dovolatel v dovolání sice předesílá, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, avšak žádnou judikaturu dovolacího soudu, od které se podle jeho názoru odvolací soud odchýlil, ve svém dovolání neuvádí. Dovolatel proto nedostál výše vymezeným požadavkům na vymezení předpokladu přípustnosti dovolání.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 2. 2023
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu